Zbyněk Fiala: Tři komisaři a čtyři krize

30.11.2022 11:10 | Komentář

V Česku se vyhrocuje asociální nastavení, které vzdaluje většinu obyvatel od vyspělé Evropy. Ani plný pracovní příjem neposkytuje víc než „pracovní chudobu“, ukazují to statistiky, výzkumy i zkušenosti odborů.

Zbyněk Fiala: Tři komisaři a čtyři krize
Foto: Archiv autora
Popisek: Zbyněk Fiala, žurnalista, v minulosti dlouholetý šéfredaktor časopisu Ekonom.

Rádio říkalo, tak je to asi pravda: „Česko nyní prochází nejprudším propadem reálných mezd nejen v rámci zemí OECD, ale i v dosavadní samostatné historii. K udržení loňské životní úrovně bude letos Čechům chybět zhruba 170 miliard korun. Vyplývá to z analýzy společnosti Cyrrus, kterou v úterý novinářům představil její analytik Vít Hradil. Reálné mzdy podle něj ve třetím čtvrtletí klesly o 8,9 procenta, za celý rok to bude o 8,3 procenta. Důvodem je vysoká inflace.“ (ZDE)

A to ještě nejsme na úplném konci roku, až budeme všichni vědět, kolik zaplatíme za elektřinu, teplo, nájmy a hypotéky.

Energetickou chudobu zmapovala zase studie Hnutí DUHA, která zjišťuje, že v takto zoufalých podmínkách žilo už v roce 2021 každé desáté dítě a téměř třetina osamělých seniorek. (ZDE)

Jak se dočítám z tiskové zprávy, největší část výdajů na energie vydávají domácnosti na vytápění – studie ukázala, že významnou příčinou energetické chudoby je vysoká energetická náročnost bydlení. To se týká zejména nájemního bydlení, 46 % ze všech lidí v energetické chudobě bydlí v nájemních bytech, zatímco celkově v nájmu bydlí jen 17 % populace. 

Pro potírání energetické chudoby, a to na systémové úrovni a s důrazem na nejohroženější skupiny obyvatel, je podle studie potřeba přijmout a realizovat následující opatření:

Anketa

Skončí válka na Ukrajině v roce 2023?

58%
42%
hlasovalo: 17003 lidí

  • navýšení dotací z Nové zelené úsporám na komplexní energetické renovace pro nízkopříjmové domácnosti,
  • nároková sociálně zacílená sleva na elektřinu, plyn a teplo pro domácnosti ohrožené energetickou chudobou, zakotvená v právě novelizovaném energetickém zákoně (nárok na slevu by měl být limitován čistým měsíčním příjmem 21 tisíc Kč na osobu),
  • přijetí zákona o podpoře v bydlení a budování celostátní sítě dostupného poradenství v oblasti bydlení,
  • zpřístupnění příspěvku na bydlení domácnostem, které na něj mají nárok pomocí poradenství k úsporám energií a kontaktních míst pro bydlení,
  • výstavba i rekonstrukce energeticky úsporného sociálního bydlení.

Pokud jde o propad mezd, úterní rozhlasová zpráva zazněla ve stejný den, kdy se v Praze sešli tři komisaři na čtyřmi krizemi. Byli to eurokomisaři pro pracovní místa a sociální práva, z toho Nicolas Schmidt jako ten současný a Lázsló Andor a Vladimír Špidla coby ti minulí. Krizi činí náklady, covid, klima a konflikt. Setkání se odehrálo na konferenci kterou uspořádalo výzkumné centrum evropských socialistů FEPS, německá Nadace Friedricha Eberta a Masarykova dělnická akademie.

Tím hlavním mělo být uvedení stručných dějin evropské sociální politiky, které shromáždil László Andor do knihy Europe´s Social Integration. První nahlédnutí naznačilo, že stojí za přečtení, jenže český problém je přesně opačný – sociální desintegrace. Vzdalujeme se. Čeští velcí klucí bruselské výzvy k radostným zítřkům s přehledem ignorují. Předsednická země? K smíchu…

Bývalý český ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek a předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula na konferenci shodně upozornili, že obrovské nerovnosti, kterými je Evropská unie zatížena, se nesnižují. „Máme být věčně v čekárně?“ ptá se Zaorálek. Po vzniku měnové unie se konverze v EU zastavila. Rozdíl mezi centrem a periferií narůstá, přestože náš vstup do evropské integrace provázela očekávání, že během pár let začneme vyspělejší sousedy dohánět.

Také Středula poukazuje na to, že se žádná konvergence nekoná, rozdíl se zvyšuje. Když sečteme 16 procent inflace letos a nejméně 10 dalších napřesrok, dává to růst životních nákladů o 26 procent. Mzdy klopýtají, jak potvrdila i výše uvedená statistika, daleko vzadu. Znamená to, konstatuje odborový předák, že české obyvatelstvo výrazně zchudne.

A to málo, o co české mzdy vzrostou, jde z nízkého základu. Středula má problém: „Jak mám vysvětlit zaměstnanci ve firmě, která má německého vlastníka, je v České republice, vydělává, kvalita skvělá, produktivita samozřejmě nemůže být nižší, ta je stejná jako v Německu, ale u nás ten člověk nedostane ani těch 12 euro na hodinu, které byly od října v Německu stanoveny jako minimální mzda.“

Nyní se minimální mzdou zabývá i česká vláda a přišla se značně překvapivým řešením. Napřed je třeba uvést, že český systém zaručených mezd, tedy těch, které nejsou sjednány kolektivní smlouvou, má osm stupňů. Minimální mzda představuje ten první, nejspodnější, ostatní se od ní odvíjejí. Je to tedy jediná páka, kterou může vláda přibližovat českou mzdovou hladinu z třetinové úrovně vůči Německu na trochu důstojnější hodnotu.

Nicméně Jurečkovo ministerstvo teď přišlo s návrhem, že zvýší jen ten nejspodnější stupeň, dokonce o 1100 korun, ale ty další už ne. Výjimku činí opačný konec stupnice, zase ten nejvyšší. Zákon totiž stanovuje, že osmý stupeň musí být na dvojnásobku prvního, takže se to řeší trikem, který mohou ostatní zaměstnanci, kteří utřou, vnímat jako podvod. Vláda se zároveň netají se záměrem systém zaručených mezd zrušit.

Předseda ČMKOS využil přítomnosti eurokomisaře Schmita a požádal ho, aby s českým ministrem práce probral soulad tohoto přístupu a letos přijatého akčního plánu pro evropský pilíř sociálních práv. Je to akční plán pro to, aby práce znamenala zajištění důstojného života. Jedním z nejúčinnějších nástrojů tohoto plánu je v říjnu přijatá směrnice o přiměřených minimálních mzdách. Ty mají do dvou let dosahovat 50 procent průměrné nebo o něco nižší mediánové mzdy v zemi. U nás by se tak přiblížila 20 tisícům korun. Ale kampak s tím na Divoký východ! Česko považuje za dostatečných pouhých 41 procent. A k tomu s výše uvedenými triky.

Jenže tak úplně volné to není. Jestliže je cílem akčního plánu snižování „pracovní chudoby“, nedá se to tak snadno zamluvit, a ta u nás narůstá. Formálně je akční plán dobrovolný, ale jak eurokomisař Schmit připomněl, vlády budou předkládat zprávy o jeho plnění. To zviditelní úniky do sociálního dumpingu.

O narůstání pracovní chudoby hovořil na konferenci sociolog Daniel Prokop z PAQ Research. Čtvrtina domácností je ohrožených chudobou. Nebo z jiného, pohledu, jak Prokop uvedl v Českém rozhlase, na příspěvek na bydlení má fakticky nárok 20 až 24 procent domácností. Využívá jej nepatrný zlomek, protože je to stále komplikované, když se to někomu podaří, dlouho se to vyřizuje, a když se to vyřídí, je po termínu, do kdy platil doklad o příjmech, takže můžete začít znovu. 

Na sociální pomoc v energetické krizi je vyčleněna z rozpočtu poměrně vysoká částka 60 miliard korun, ale má špatnou strukturu. Kdyby se část těchto peněz využila na zvýšení minimální mzdy a snížení daňové zátěže na té nejnižší úrovni, přineslo by to větší efekt. Z dnešní minimální mzdy se nedá vyžít bez vedlejší práce načerno. Z toho se pak neplatí ani daně, ani pojištění. Dokud jsou lidé mladí a zdraví, tak jim to tak nevadí, ale přijde nemoc a oni zjistí, že nemají nic. Sociální pomoc je vadný koncept, lidé mají mít vyšší příjmy, soudí Prokop.

Jak upozorňuje, málokdo ví, že průměrná dávka v nezaměstnanosti je 9500 korun a čtvrtina má jen 4500 korun. Tady bez černé mzdy nepřežijete. Je to systém, kterým lidi naháníme do šedé ekonomiky, konstatuje sociolog. „Řídíme se jednoduchým pravidlem: Je jednodušší vzít stovku milionu než milion stovce.“

Zmatenost sociálního systému je dána i tím, že chybí nějaký integrovaný výzkum, analytické zázemí, kterého by využívala všechna pracoviště systému. Šetří se na tom zcela nesmyslně, když si uvědomíme, že systémem protékají stovky miliard korun. Sociálně-ekonomičtí výzkumníci jsou rozeseti v jednotlivých odborech ministerstva a v dalších složkách, a tak stráví polovinu pracovního času na marných poradách.

Nepromyšlenost a nepřipravenost ministerstva se nejlépe ukázala na současné vlně předčasných důchodů, do kterých odešlo 40 tisíc lidí, protože dostanou paradoxně vyšší důchod, než kdyby to udělali až po lednové valorizaci. Zatíží to důchodový systém, tito lidé budou chybět v práci a je to hlavně obrovsky nespravedlivé. To, co předčasní důchodci vyrazí tímto jednoduchým krokem z dezorientovaného ministerstva, budou u těch ostatních valorizace dohánět podle Prokopa pět nebo šest dalších let.

Český důchodový systém je nespravedlivý i v tom, že přidává hlavně vyšším důchodům, protože většina valorizace se odehrává v té procentní složce. Alespoň částečná náprava by byla jednoduchá, kdybychom jednu valorizaci směrovali do společného důchodového základu, kde by to víc pocítili ti dole, uzavřel Prokop.

Vystoupení českých účastníků na konferenci byla zajímavá, knížka o budování evropského sociálního pilíře také, ale jejich konfrontace byla v žánru hororu. Roztřesení účastníci aby den uzavřeli ponorem do lihu. Pouze trocha zatmění může oddálit představu, co se asi stane, když to lidem dojde a – slovy klasika - vezmou hůl, a nepůjdou na procházku.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele

 

Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: PV

Covidová taškařice

Pěkný den, pane Pavle. V jednu chvíli se zdálo, že očkování proti Covidu bude povinné a neočkovaným bude odepřeno právo pracovat. Podpořil byste takové nařízení vlády?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ladislav Jakl: Vyhraje muž, nebo nůž?

21:37 Ladislav Jakl: Vyhraje muž, nebo nůž?

Čtvrteční glosa Ladislava Jakla