Dá se to zvládnout, říká hlavní virologický expert americké vlády Anthony Faucii o záměru nastupujícího prezidenta Joe Bidena očkovat 100 milionů osob za sto dní. Biden už Fauciho požádal, aby pokračoval v práci pro novou administrativu a ujal se onoho obřího očkovacího úkolu. Problém však spočívá nejen v tom, jak zajistit dostatečné množství vakcín a doktorů, ale taky jak dosáhnout toho, aby lidé měli o očkování zájem.
Opakuje se situace z počátku pandemie, kdy lidé slyšeli od expertů, že roušky jim moc nepomůžou. Tvrdilo se to hlavně proto, aby lidé nevzali obchody útokem a nepotřebnější roušky zbyly pro lékaře a další osoby v první linii. Potom – když už byl roušek dostatek – se doporučení expertů změnila. To neposílilo důvěru v to, co se sděluje shora, například, že vakcína pomůže a je bezpečná.
Zneklidňují taky tvrzení, která se objevují ve veřejných diskusích, že očkování nemůže poskytnout stoprocentně spolehlivou ochranu, nebo že i očkovaní mohou přenášet nákazu. A že po očkování musíme nadále dodržovat pravidla chování, která nás chránila předtím, píší New York Times v komentáři, jehož úkolem je vakcíny „lépe prodat“. Přiznávají, že na těchto tvrzeních je „zrnko pravdy“, ale ve svém celku jsou zavádějící. Zaniká to klíčové, je to nástroj, který vám může zachránit život.
O vakcínách Pfizer-BioNTech a Moderna, které jsou zatím v USA schváleny a které se používají i v ČR, autor David Leonhardt píše, že jde o nejlepší očkovací látky, jaké kdy byly vytvořeny. Po druhé dávce by měly zajistit 95 procentní účinnost. Pro zbylých pět procent, kteří koronáče přesto chytí, se Covid-19 změní v obyčejnou chřipku. Vyvrací také obavu, že očkovaní mohou přesto přenášet nákazu. Nicméně nevylučuje alergickou reakci. A jak řešit šíření nové varianty koronaviru? Čistota, roušky, distancování, s tím budeme muset i po očkování nějaký čas vydržet.
Přehled o vývoji a fungování vakcín nabízí zvláštní rubrika NYT zde.
Začíná genetickými vakcínami, kam patří Pfizer-BionNTech a Moderna, které obsahují pouze část genetického kódu viru. Jedná se o předpis bílkoviny z hrotu viru v „koruně“, kterým konoráč proniká buněčnou membránou. Tato genetická informace (messingerRNA) rozjede proces, který naučí náš imunitní systém poznat vetřelce a vytvářet protilátky. Tato vakcína tedy nepracuje s celým virem, což je nepochybně výhoda. Vlastní genetickou informaci vakcíny lze relativně snadno obměnit, takže jde o základ univerzálního nástroje proti různým virovým infekcím. Nejtěžší bylo přijít na způsob, jak prodloužit životnost mRNA v prostředí živého organismu. Nakonec byla obalena zvláštním tukem, nanočásticemi lipidů, ale přesto ji lze uchovávat jen při hlubokém zmrazení.
Vakcína funguje tak, že pronikne do buňky a začne uvolňovat genetickou informaci, takže buňka sama začne vyrábět bílkovinu hrotů z koruny koronaviru. Některé hroty proniknou z buňky a jsou odhaleny imunitním systémem, který je začne ničit. Také když se buňka s náloží hrotů rozpadne, dostávají se hroty do oběhu a v těle roste citlivost na přítomnost nepřítele. To odstraňuje hlavní riziko Covidu, že imunitní systém může reagovat se zpožděním, až když koronavirus pronikne do plic. Pak už náš imunitní systém nemusí stačit na velkou dávku virů množících se v optimálním prostředí.
Vakcíny s nosičem (vektorové) používají část genetické výbavy viru, třeba pro onen hrot z koruny, ale vpraví jej do DNA běžného adenoviru, který způsobuje sezónní nachlazení. Kombinovaný tým Oxfordské univerzity a AstraZeneca, jehož vakcína už se používá v Británii, použil modifikovaný šimpanzí adenovirus. Pronikne do lidské buňky, ale nemůže se tam množit. Toto řešení trochu usnadňuje výrobu, protože DNA je stabilnější než mRNA a chrání ji odolný obal adenoviru, takže není potřeba zmražení a stačí obyčejná lednička. Genetický mechanismus je tu trochu odlišný, adenovirus se nemůže replikovat celý, ale je schopen předat genetickou informaci onoho hrotu, takže se replikuje jeho mRNA.
Vakcíny na bázi adenoviru se používají celá desetiletí a k minulým úspěchům patří vývoj vakcíny proti Ebole, HIV nebo Zika, které jsou také v klinických zkouškách. Na to navázal tým Johnson&Johnson, ale jeho vakcína proti koronaviru na bázi modifikovaného adenoviru AD26 ještě čeká na schválení. Trochu obměněný postup požívá ruská vakcína Sputnik V, masově nasazená v Rusku, která spočívá ve dvou dávkách, ale každá s jiným adenovirem. První je rovněž s AD26, ale druhá je s AD5. Předchází tak obavě, že účinnost druhé dávky by mohla být snížena, kdyby v těle už vznikla imunita na použitý nosič. Proto je nosič v druhé dávce obměněn. (viz zde)
Tento postup zaujal i tým Oxford-AstraZeneca a začal vyjednávat s týmem ruského Institutu Gamaleja (tvůrci Sputniku V) o tom, že by pro druhou dávku použili jejich obměněný nosič. (viz zde)
Velice nadějná má být také vakcína od marylandské společnosti Novavax, alespoň podle prvních výsledků klinických testů, zahájených na sklonku minulého roku. Genetická informace o proteinu hrotu z koruny SARS-Cov-2 je vložena do odlišného viru (baculovirus), kterým se pak infikují noční můry. V buňkách motýlka se vytváří protein, který je pak z těchto buněk sklízen a přetvářen do nanočástic. Tyto nanočástice mohou vyvolat imunitní reakci, ale nemohou se replikovat nebo způsobit onemocnění Covidem.
Nejběžnější očkovací látka na bázi inaktivovaných virů byla vyvinuta pro čínskou Sinopharm. Tam už je tato vakcína schválena. Nejprve je třeba virus namnožit v tancích s buněčnou kulturou opičích ledvin. Pak jsou viry chemicky inaktivovány, takže se znemožní jejich replikace. Avšak klíčový protein z hrotu koruny zůstane nedotčen. K očkovací látce se přimíchává adjuvant, sloučenina na bázi hliníku, která povzbuzuje imunitní reakci. Takhle vznikla v 50 letech minulého století vakcína proti obrně. Podobný postup zvolila i další čínská společnost Sinovac. V Číně byly vyvinuty i další vakcíny, jedna z nich, vyvíjená na pekingské univerzitě Čching-hua a nyní na začátku klinických zkoušek, je variantou AstraZeneca.
Zbyněk Fiala
Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
koronavirus
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: PV
