Nikdo nečte velmi pečlivou analýzu fám z pera Dušana Šrámka, uveřejněnou na serveru Česká justice nebo podobnou ve stanovisku spolku Šalamoun z r. 2012. Fakta neplatí, sporné insinuace přežívají. Stokrát opakovaná lež je přece pravdou. Muž, jenž se těší úctě dvou tak protikladných významných osobností, jako jsou prezidenti Miloš Zeman a Václav Klaus, nemá daleko do postavení psance.
Největší rozruch kolem jeho pravděpodobného jmenování na nepříliš významnou funkci místopředsedy Vrchního soudu v Praze utichl, ale škůdci se snaží, aby se na Jana Sváčka náhodou nezapomnělo a hlavně, aby si paní ministryně Helena Válková uvědomila, co ji ze strany médií (a možná i hnutí ANO) čeká, pokud se odváží jej jmenovat. Občas proto jeho jméno v záporných souvislostech připomenou. Například soustavný pronásledovatel paní ministryně Martin Shabu se v Babišových Lidových novinách ozval 1. října 2014 a aspoň malou poznámkou na konci článku dne 16.října 2014.
Přímo eskamotérský kousek předvedl moderátor pořadu Otázky Vymývače mozků ČT 24 dne 19. října 2014, když bez zjevné souvislosti vytáhl „kartu Sváček“: překvapil předsedkyni Soudcovské unie Danielu Zemanovou otázkou, proč Unie neprotestovala, když Jan Sváček působil jako člen poradního sboru prezidenta republiky Václava Klause a „rozostřoval tím hranice mezi mocí soudní a výkonnou“.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Názory, ParlamentniListy.cz