V brilantním výkladu vykreslil na první pohled sympatické rysy navrhované úpravy: soustava státního zastupitelství se zjednoduší, bude lépe zajištěna procesní nezávislost jednotlivých státních zástupců při souběžném zvýšení tlaku na jejich odpovědnost za výsledky práce včetně usnadnění vymáhání regresní spoluúčasti na odškodnění za důsledky nesprávného úředního postupu, procesy vnitřního řízení budou jednoduší a přehlednější a posléze zřízení speciálního státního zastupitelství přinese prohloubení specializace státních zástupců spolu se zvýšením jejich odbornosti. Reformovaná soustava bude dynamičtější  a bude lépe plnit úkoly. Výhrady k návrhu, které se tu a tam ozývají, jsou dle pana ministra neoprávněné

Projednávání zákona v Parlamentu bude zasvěcen r.2016, s nabytím účinnosti se počítá od poloviny r.2017. Celkové  vyznění ministrova výkladu včetně odpovědí na otázky novinářů bylo velmi optimistické.

Robert Pelikán se ve výkladu nezabýval podrobnostmi.  Jak se ale říká, „ďábel se skrývá v detailu“, takže na základě jeho sdělení nelze komplexně posoudit kvalitu návrhu. Spolek Šalamoun, který je dlouhodobě neúprosným kritikem výstřelků státních zástupců a  vývoj nového zákona proto soustavně sleduje, podporuje přechod státního zastupitelství na třístupňovou soustavu a zřízení speciálního státního zastupitelství. Právě kvůli výhradám k podrobnostem ministerského návrhu zákona v podobě, v které šel do meziresortního připomínkového řízení, vydal jako soubornou připomínku svůj alternativní  návrh zákona, který je dostupný na jeho internetových stránkách. Zdá se, že v rámci vypořádání připomínek z meziresortního připomínkového řízení se ministerský návrh zákona přiblížil „šalamounskému“. Například již se nepočítá se zastupováním obžaloby u vrchních soudů státními zástupci Nejvyššího státního zastupitelství, ale tato úloha přejde na krajská státní zastupitelství. Má to logiku: u druhostupňových soudů budou intervenovat druhostupňoví žalobci. Odvrací se nebezpečí, že by se rušení vrchních státních zastupitelství scvrklo na pouhé „přemalování cedulí na vratech“, které by státním zástupcům umožnilo setrvat pod jinou hlavičkou až do důchodu v kancelářích, v nichž se někteří zabydleli ještě v neblahých dobách existence komunistické prokuratury. Další sblížení obou návrhů se týká struktury speciálního státního zastupitelství, v němž mají působit jako pomocníci státních zástupců odborníci z neprávnických profesí. Bohužel je současně patrné, že v ministerském návrhu zůstala zachována bezzubá alibistická úprava přístupu ke kárným proviněním státních zástupců.