V současné situaci je ale asi zbytečné rozepisovat se podrobněji o hlavních důvodech tohoto kroku. Každý jen trochu soudný člověk nemůže nevidět, že Evropská unie v současné epidemiologické krizi totálně selhává, ne-li dokonce škodí. A pro skalní zastánce užší evropské integrace to stejně nemá valný význam, ty asi nic nepřesvědčí.

EU selhává ve vztahu k národním státům a k jejich občanům, kteří „bruselským potentátům“ zajistili svými daněmi „blahobytný socialismus“. A už jen to je, mírně řečeno, pěkná lumpárna.

Samozřejmě, že jsem nepřišel s ničím novým. O nutné změně našeho vztahu k Evropské unii se hovoří a píše již delší dobu. Mluví se dokonce o tzv. „czexitu“, tedy prakticky o vystoupení České republiky z EU. Je sice možné a dokonce i pravděpodobné, že se přístup lidí k této „nadnárodní socialistické instituci“ v „době pokoronavirové“ zásadně změní. Nikdo ale není schopen zodpovědně odhadnout, jak by referendum o vystoupení z EU dopadlo. Starší průzkumy naznačují, že by „czexit“ neprošel. Ovšem jak těsně? Toť otázka.