Zemřel Jan Skácel, symbol českého národovectví

23.11.2018 11:37 | Zprávy

Koncem minulého týdne zemřel ve věku 84 let bývalý politický vězeň a symbol současného českého nacionalismu Jan Skácel.

Zemřel Jan Skácel, symbol českého národovectví
Foto: Repro foto youtube.com
Popisek: Jan Skácel

17. listopadu 2018, symbolicky v Den boje za svobodu a demokracii, odešel na věčnost Jan Skácel. Politik tělem a duší, bojovník za české národní zájmy a symbol současného českého národovectví a vlastenectví.

Jan Skácel se narodil 13. září 1934 v Pardubicích, v podnikatelské rodině politicky spjaté se stranou Národní demokracie prvního československého premiéra dr. Karla Kramáře.

Matka Jana Skácela vstoupila v roce 1945 na doporučení bývalého živnostenského tajemníka Františka Přeučila do Čs. strany národně socialistické a současně rozšířila rodinnou továrnu na zpracování slídy, která v roce znárodnění zaměstnávala 155 pracovníků. V roce 1947 se stala členkou představenstva ČSNS a za tuto stranu zasedala i v Ústřední radě žen. V roce 1950 byla zatčena a spolu s Janovým nevlastním otcem odsouzena k dvaceti pěti letům žaláře, nevlastní otec k jedenácti. Oba byli propuštěni na amnestii presidenta republiky v roce 1960.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Názory, ParlamentniListy.cz

MUDr. Ivan David, CSc. byl položen dotaz

Nerostné bohatství na Ukrajině

Na CNN jste tvrdil, že Ukrajina již nerostné suroviny, které jsou na jejím území nevlastní, že je vlastní někdo jiný. Jak to víte? Myslíte, že tak na USA šije nějakou boudu, a proto došlo i k vyhrocení oné schůzky, kde se měla smlouva podepsat? A kdo je tedy podle vás vlastní?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Petr Hampl: Proč si lidé pořizují děti?

14:41 Petr Hampl: Proč si lidé pořizují děti?

Druhý pohled Petra Hampla