Co trápí jednotlivé kraje? Zeptali jsme se hejtmanů

Všichni hejtmani mají samozřejmě na našich stránkách, na svém profilu, možnost kdykoliv a bez redigce publikovat své příspěvky. V rozhovorech jsme se ale zaměřili na vznik nový koalic a plány hejtmanů, na problémy jednotlivých krajů, na to, jakým způsobem pociťují rekordní nezaměstnanost či jak se dívají na problémy s čerpáním evropských dotací.

Zajímal nás ale také názor hejtmanů na průběh a výsledky první volby prezidenta, na diskutovanou změnu volebního systému či na to, jak vnímají posilování preferencí levice, což dokazuje i fakt, že jediným krajem, kde levice v krajských volbách nevyhrála, byl Liberec, ale i to že v Ústeckém kraji se stal poprvé od zavedení krajských samospráv v zemi hejtmanem člen KSČM.

Až na hejtmana Zlínského kraje Stanislava Mišáka (ČSSD), jež se několikrát omluvil, a kterému jsme vyšli i několikrát vstříc s posunutím termínu, odpověděli všichni hejtmani.

Rozhovory najdete na našich stránkách a zde vybrány některé z odpovědí:

Josef Novotný (ČSSD), Karlovarský kraj

Pane hejtmane, máme za sebou první přímou volbu prezidenta. Jak byste volbu hodnotil? Jste spokojen s výsledkem? A jak nahlížíte na kampaň, která byla v průběhu voleb vedena?

Pokud bych měl hodnotit samotné provedení, tak bych řekl, že bylo uspěchané, nešťastný prováděcí zákon, zmatky při sčítání hlasů. Kampaň se ke konci vyostřila, jen co je pravda, ale osobně bych řekl, že proti vajíčkovým útokům a zapáleným volebním stánkům posledních parlamentních voleb byla ještě na úrovni. S výsledem druhého kola jsem spokojen, volební účast ukázala, že voliči vzali jim svěřené právo vybrat prezidenta stejně vážně jako volby do Poslanecké sněmovny.

Oldřich Bubeníček (KSČM), Ústecký kraj,

Vítězství komunistů v krajských volbách rozpoutalo opět protikomunistickou kampaň. Jak na tuto antikampaň a na nepřízeň, především mladých voličů, nahlížíte? Snažíte se nějakým způsobem přimět např. mladé voliče o opaku kampaní zaměřených na předlistopadovou politiku? A jak byste charakterizoval současnou politiku, kterou Vaše strana představuje?

Jsem přesvědčen, že jde o bouři ve sklenici vody, která je uměle přiživována. Desítky protestujících studentů se v podstatě bouří proti výsledku svobodných a demokratických voleb. KSČM obdržela důvěru voličů a legitimní mandáty k vládnutí a tyto principy by v demokratické společnosti neměl nikdo zpochybňovat. Je nyní na komunistických zastupitelích, radních a hejtmanovi, aby svou prací prokázali, že zastupují demokratickou stranu, pluralitní uspořádání, ale zejména že mají vlastní program, který je zaměřen na lepší život občanů v jednotlivých krajích.

Jiří Zimola (ČSSD), Jihočeský kraj

Uzavření krajské koalice s komunisty vyvolalo v kraji protesty, především studentů, kteří nesouhlasili s obsazením postu radní pro školství komunistickou radní Babarovou, která se tak rozhodla na konci ledna rezignovat. Jak na tuto antikampaň nahlížíte?

Jako na kampaň našich politických protivníků, kteří neunesli porážku v krajských volbách. Jako na manipulaci mladými lidmi, kterým byly cíleně podsouvány jen některé teze, názory a požadavky a které oni ve svých horkých (a to opravdu není myšleno zle!) hlavách někdy bezmyšlenkovitě přijímali a šířili dál. Jako na kampaň, která hodně poškodila jednu učitelku a regionální političku, která poškodila i oblíbeného jihočeského hejtmana, což byl zjevně hlavní účel. Znovu opakuji, že z nárůstu preferencí komunistů nemám jako sociální demokrat žádnou radost. Ale z tohoto nárůstu neviním, na rozdíl od povrchních antikomunistů, voliče, ale politiky a to zejména ty současné vládní.

Michal Hašek (ČSSD), Jihomoravský kraj

Co by mělo být podle Vás nyní cílem levice, aby uspěla i v parlamentních volbách a získala tak ústavní většinu? A byl byste ochoten jít případně do koalice i s KSČM?

ČSSD musí na nadcházejícím sjezdu a hlavně v předvolební kampani pro parlamentní volby představit důvěryhodný a kvalitní politický program, se kterým požádáme občany o důvěru. Musí být založen nikoli na fantastických slibech všeho pro všechny, ale na realistických a fundovaných plánech růstu ekonomiky, podpory hospodářství a podpory sociálního systému. Lidé nejsou hloupí, vědí, že v současných podmínkách nemůžeme budovat „potěmkinovu vesnici“, která se nám za 10 let rozpadne pod rukama. Chtějí ale přímé závazky následované jejich naplněním.

ČSSD proto musí nejenom jasně formulovat své programové priority, ale také velmi dobře vysvětlit, z čeho je hodláme zaplatit. Obecně má program sociální demokracie širokou podporu, lidé ale občas pochybují o jeho realističnosti. To musíme pro nadcházející volby změnit a představit jasnou vizi naší země. A to nejenom pro čtyři vládní roky, ale i pro delší časové období.

Co se KSČM týká, opakovaně jsem jasně řekl, že doba pro vládní koalici s komunistickou stranou dosud nenadešla a je hlavně na samotné KSČM, zda k němu někdy vůbec dojde. Jejich poslední výroky na adresu Jana Palacha zatím ukazují, že tento zájem zkrátka nemají. Přestože si celé řady politiků v KSČM v profesní rovině vážím a na regionální a krajské úrovni spolupráce s KSČM funguje velmi dobře, některé jejich politické postoje zkrátka koalici na vládní úrovni vylučují.

Josef Řihák (ČSSD), Středočeský kraj

Již v minulosti přestoupilo k SPOZ několik členů ČSSD. Neobáváte se v souvislosti s vítězstvím Miloše Zemana, který je jejím čestným předsedou, že se objeví více takových ,,přeběhlíků“?

Nemohu to vyloučit. Z ČSSD odcházeli a odcházet budou členové, kteří jsou z různých důvodů nespokojení, většinou ovšem takoví, kteří neuspěli ve svých ambicích v rámci svých organizací. Je jen na SPOZ, zda se z ní stane odkladiště takových bývalých sociálních demokratů. Pro ČSSD to může mít paradoxně naopak pozitivní efekt.

Jiří Rozbořil (ČSSD), Olomoucký kraj

Jak hodnotíte ve funkci odcházejícího prezidenta Václava Klause?

Václav Klaus v našich polistopadových dějinách zanechal bezesporu nesmazatelnou stopu. Coby našeho prezidenta jsem ho respektoval, přestože s celou řadou jeho postojů a názorů mám přinejmenším velký problém, stejně jako s jeho silnými sklony k narcismu a s jeho odmítáním toho, co on sám nazývá havlismem. Navíc rozsahem a zaměřením lednové amnestie a obsahem rozhovoru pro polský časopis Do Rzeczy znovu potvrdil, jakým problematickým směrem se ubírá jeho uvažování a vnímání světa.

Martin Netolický (ČSSD), Pardubický kraj

Jste nejmladším hejtmanem v historii krajských samospráv. Proč jste se rozhodl kandidovat? A jak nyní zvládáte nástup do této funkce?

Rozhodnutí padlo počátkem minulého roku, kdy se sociální demokracie v Pardubickém kraji zmítala v množství vnitřních problémů. Objevila se skupina „velrybářů“ na Pardubicku, kteří měli tendenci ovlivňovat veškerý vývoj ve straně, přitom se právě na ně objevili skryté nahrávky, jak chtějí po podnikatelích nejrůznější výhody. Seriál v Mladé frontě Dnes o odkrývání celé kauzy, který tehdy vycházel, mě vedl k tomu, že jsem celou sobotu chodil po bytě a zvažoval jsem všechna pro a proti, zdali mám do toho jít. Pochopitelně otázka věku v tom hrála roli. Už bylo na čase, aby se někdo postavil a řekl, už toho bylo dost. Jsem rád, že se našla většina v krajské organizaci, která uvěřila slovům mladého člověka a podpořila vizi, kterou jsem prezentoval. Mnohem složitější bylo přesvědčit veřejnost v našem kraji, a i to se podařilo. Za to jsem velmi rád.

Jak zvládám funkci, ať hodnotí jiní.

V souvislosti s přímou volbou prezidenta se ale také opět začíná hovořit i o přímé volbě starostů a hejtmanů, stejně jako o nutnosti změnit volební systém do PS. Přivítal byste Vy takovou změnu? A jaký volební systém byste případně preferoval pro parlamentní volby?

Víte, po nepřímé volbě prezidenta republiky v roce 2003 a 2008 nastalo podle mě trochu falešné nadšení prosazovat volbu přímou, která bude průhledná a jediná demokratická. Myslím, že po proběhlých přímých volbách prezidenta nastává fáze vystřízlivění. Konečně si snad začínáme uvědomovat průvodní negativa. Každý způsob má svá pro a proti. Bylo by dobré si je včas uvědomit, než přistoupíme k definitivnímu rozhodnutí. Můj názor je, že žijeme v prostoru, kde bylo zvykem volit politickou reprezentaci (parlament, zastupitelstva), kteří potom následně volí představitele státu, obce či kraje. Podíváme-li se do historie, tak tento stát zažil mnohem vypjatější okamžiky, kdy docházelo k volbě hlavy státu, a přesto tyto volby státní mechanismus zvládl (viz např. volba v roce 1935). Proto beru změnu systému spíše za alibismus ze strany zákonodárného sboru, kdy se zbavil zodpovědnosti za pravomoc, která měla být pro něj spíše vyznamenáním. Dojde-li ovšem k rozhodnutí, že budou volby přímé všude, určitě se s tím vyrovnám a tuto skutečnost přijmu.

K parlamentnímu volebnímu systému jenom tolik. Je třeba alespoň sjednotit velikost volebních obvodů, kterých máme v současné době 14 – stejně jako krajů, přitom každý se chová poněkud odlišně. Je to dáno zrušením části volebního zákona ústavním soudem. Proto se část z nich chová, jakoby tam byl aplikován většinový volební systém (Karlovarský kraj), naopak velké kraje jsou typickým poměrným systémem. Chceme-li větší vládní stabilitu, mělo by dojít opět k určitému posílení většinových prvků ale tak, aby systém byl nadále odlišný od dvoukolového většinového systému voleb do Senátu.

Milan Chovanec (ČSSD), Plzeňský kraj

Působíte také jako stínový ministr dopravy. Co je podle Vás hlavním problémem, který je třeba v této oblasti řešit, a kterému současný ministr nevěnuje pozornost, nebo jen zanedbatelnou? A jak byste pana Stanjuru, který je za současné vlády již třetím ministrem ve funkci hodnotil?

Pan Stanjura je nikoli třetím, ale již čtvrtým ministrem dopravy této vlády, po pánech Bártovi, Šmerdovi a Dobešovi. Ne náhodou je tento personální kolotoč symptomem vleklé krize v celém rezortu. Každý nový ministr bombasticky ohlašuje nové priority. A výsledkem je, že hrozí nedočerpání evropských dotací, tedy reálná škoda pro Českou republiku, v řádu desítek miliard korun. A přitom nemáme dostavěnou páteřní dálniční a železniční síť. A zároveň se trestuhodně zanedbává příprava nových projektů, takže v příštích dvou letech nemůže být zahájena žádná významnější dopravní stavba. Je smutné, že v této situaci představí nový ministr Stanjura svou snílkovskou vizi, kterak bude doprava vypadat v roce 2020-2050. Mimo jiné o tom, jak budeme jezdit autobusotaxíky. To jde zcela proti zdravému rozumu.

Martin Půta (SLK), Liberecký kraj

Co je podle Vás příčinou tohoto jejího vzestupu? A proč podle Vás v Libereckém kraji upěli právě Starostové pro LK, a Liberec je tak po Praze jediným krajem, kde v současné době nevládne levice? Jaké jsou hlavní ideje, které Vaše strana zastává, a které podle Vás přesvědčily Vaše voliče?

Po více než šesti letech, kdy na celostátní úrovni vládnou pravicové nebo středopravicové vlády, se sympatie voličů přesouvají směrem k levici. V době, kdy se nedaří ekonomice, chtějí lidé věřit tomu, že levice najde recept, jak ekonomiku znovu nastartovat. Střídání vlád je v demokracii běžným prvkem, a navíc v době utahování opasků a snižování životní úrovně musí vláda s úsporami začínat sama u sebe. Citlivost veřejnosti na rozdělování trafik nebo na neřešené kauzy je mimořádně silná.

Starostové vyhráli v LK volby i proto, že na krajské úrovni není tak jednoduché schovat neschopnost za ideologii. ČSSD v našem kraji proslula především nezákonným vyplácením odměn uvolněným členům rady kraje, rozdělováním dotací stranickým kamarádům, předraženými zakázkami a neschopností řešit skutečné problémy obyvatel kraje. Čtyři roky vládla kraji ČSSD díky tiché podpoře KSČM a za mlčení ODS v krajském zastupitelstvu, Starostové byli jedinou reálnou a pracující opozicí. Naší hlavní ideologií je odpovědné vedení kraje bez dalšího zadlužování, racionální přístup při správě majetku kraje a hledání řešení problémů obyvatel kraje. Voliči si navíc kandidáty Starostů mohli prověřit v jejich městech a vesnicích, mohli tak zjistit, co mají starostky a starostové za sebou. Jinak řečeno - jako komunální politici, kteří řídili a řídí svá města a obce, jsme konkrétně oslovovali voliče nejen kritikou bývalého vedení Libereckého kraje, ale nabídli jsme návrhy řešení hlavních problémů, a také odborníky, kteří se ve svých obcích osvědčili.

Miroslav Novák (ČSSD), Moravskoslezský kraj

Mezi velké problémy Moravskoslezského kraje patří ale také vysoká míra nezaměstnanosti. Budete se snažit přijmout nějaká opatření na podporu nezaměstnanosti? Uvažujete například přilákat do kraje investory? A jak byste v tomto ohledu hodnotil politiku vlády?

Jsme si vědomi složité ekonomické situace nejen v ČR, ale v celé Evropě. I přes nepříznivé podmínky zapříčiněné dlouhotrvající krizí a přes pasivní postoj současné vlády chceme aktivně podporovat exportní snahy podniků i firem Moravskoslezského kraje stejně jako tvorbu nových pracovních míst a vznik i rozvoj nových malých firem. Program sociální demokracie je zaměřen především na rozvoj zaměstnanosti a zachování veřejných služeb. Máme například připraven projekt průmyslové zóny v Karviné, kde chceme vytvořit prostor pro vznik až 3000 nových pracovních míst. Vedení kraje bude v otázce zaměstnanosti aktivní, bude nabízet atraktivní podmínky novým investorům, bude spolupracovat se stávajícími zaměstnavateli a také se významně zaměří na podporu inovativních technologii

Jiří Běhounek (ČSSD), Vysočina

V kraji dohlížíte na zdravotnictví. Jak se nyní stavíte k návrhu Ministra Leoše Heger, který chce od roku 2014 úplně zakázat kouření v restauracích, barech…, a spolu s tím chce zakázat prodej tabáku i alkoholu v automatech a pojízdných prodejnách? Plánovaný zákona také navrhuje, aby nejlevnější nápoj v nabídce musel být nealko. Myslíte si, že budou opatření účinná nebo jsou naopak moc přísná?

Velmi mě mrzí, že stále hovoříme o prevenci a vždy začínáme restrikcí, kterou omezujeme svobodnou volbu každého z nás. Spolupráce Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstva zdravotnictví v úpravě výukových osnov základních škol věnujících se prevenci stále není na stole. Podíváme-li se po Evropě, úplný zákaz kouření vyhnal kuřáky do ulic, které zaplnily tisíce nedopalků.