Vedle zdravotnictví se to týká i dalších oblastí, například Královédvorské zoologické zahrady, správy nemovitostí či dopravy. Ti, kteří tento krok prosadili, argumentovali efektivnějším hospodařením s veřejnými prostředky. Tomu měla přispět větší samostatnost a lepší motivace pracovníků těchto obchodních společností. Jak byla tato očekávání naplněna, je po několika letech působení akciovek zřejmé.

Ztráta kontroly nad veřejnými prostředky

Stovky milionů ročně odtékají z krajského rozpočtu do akciovek ve formě různých plateb, příspěvků či dotací, bez kterých by tyto společnosti velmi rychle zkrachovaly. Zdůvodnit vzniklé ztráty je vždy jednodušší, než dosáhnout kladných hospodářských výsledků. Proto se tyto firmy nadále chovají jako příspěvkové organizace, tj. požadují od kraje dotace pro svoji činnost. Na druhou stranu unikly do sféry obchodního práva a veřejnost tak ztrácí přístup k informacím o jejich hospodaření. Je tím popřen důležitý princip veřejné kontroly nad veřejnými prostředky.

Rozmazaná hranice mezi veřejným a soukromým sektorem