Neuškodí připomenout, že pojem plná zaměstnanost je standardní a že s ním jako s cílem pracuje i Evropská unie. Takže je třeba si ujasnit rozdíl subjektivních představ a skutečných definic.

Plná zaměstnanost nezmamená samozřejmě že pracuje každý - to nešlo ani v dobách kdy existovala dokonce pracovní povinnost a umístěnkové řízení s pracovními knížkami. Ve skutečnosti znamená "plná zaměstnanost" takovou zaměstnanost, která odpovídá dlouhodobě udržitelnému výkonu ekonomie při maximálním využití všech zdrojů. Tedy že se poptávka po práci dlouhodobě potkává s odpovídající nabídkou. To samozřejmě není automatické, řada technologických změn v přímé výrobě vytlačuje pracovní síly a ty musí najít uplatnění jinde. Což jednou za několik desítel let může vést k významnému posunu v společenské dělbě práce.  

Z výše řečeného m.j. vyplývá i to, že opravdu existuje část lidí, kteří nejsou ochotní pracovat za nabízenou mzdu a raději než aby se ucházeli o nabízená volná místa, preferují volný čas. Tato tzv. dobrovolná nezaměstnanost  je různá podle specifik trhu práce dané země a kulturních zvyklostí. V ČR bývá uváděna nejčastěji v intervalu 2-4%. Téhle hodnoty v ČR ale nebylo za posledních 20 let nikdy dosaženo. takže argumentovat firemní politikou usilující jen zefetivnit své náklady práce zjevně není odpovídající. Problém i v ČR je tedy jinde.

Podstatná část nezaměstnanosti je u nás tzv. nedobrovolná. tady je dobré rozlišovat typ problému, který na trhu práce je - a) sezoní nezaměstnanost souvisí se sezoním charakterem nabízení práce, b) frikční nezaměstnanost zase je dána poruchami v politice zaměstnanosti - nedostatečnost v činnosti úřadů práce,  špatné informace uchazečů o zaměstnání, problémy v organizaci dalších podmínek práce c) strukturální nezaměstnanost souvisí s tím jak se proměňuje nabídka práce a to že přizpůsobení trhu není dokonale pružné, přesun lidí na jiné místo či dojiné profese vyžaduje nějaký čas a náklady. Tenhle problém je nejčastější.

Symptom vážné krize je když  narůstá dlouhodobá nezaměstnanost, která souvisí s nedostatečnou agregátní (souhrnnou) nabídkou práce - jde o vážnou chronickou makroekonomickou nerovnováhu, která není pouze cyklického charakteru. Signalizuje funkční selhání příslušné ekonomiky, která není absorbovat nabídku práce (sociální problémy a migrační tlaky jsou důsledkem).  Receptem můlže být jen hlubší změna hospodářské poltiky a změna charakteru hospodářského systému.