A protože Ratha už léta dobře znám, tak si dovedu představit, že tímto „sólokaprem“ nemínil Jiřímu Dienstbierovi nikterak prospět. Nepochybně za tím byl zcela jiný úmysl, podobně jako v mém případě v r. 2005. Ze které hlavy asi pocházel tajuplný údaj, předaný paní redaktorce Mf Dnes pí.Riebauerové, že ministryně zdravotnictví Milada Emmerová chce znárodnit zdravotnictví ? Tato „dělová koule“ pak rozpoutala aféru v různých sdělovacích prostředcích, a tak mě premiér Paroubek bez problémů den ze dne odvolal, aby tak učinil prostor pro politický exhibicionismus jeho příteli Rathovi. Nenapadá nikoho jistá analogie v případě Jiřího Dienstbiera ? Nechtěl jej tímto způsobem také dostat ze scény tím, že  tehdy  méně výrazná Dienstbierova politická minulost ve stínu jeho otce neslibovala postup do druhého kola prezidentských voleb ? A to při jakémkoliv složení ostatních kandidátů ?

Ve druhém kole prezidentské volby budu volit z přesvědčení Miloše Zemana a ani mi to nemusí nikdo radit. I když jsme se osobně kdysi vůbec neznali, byl mi jeho styl politiky od počátku sympatický. To byl i důvod, proč jsem do ČSSD v r. 1994 vstoupila. Jde o muže inteligentního, vysoce vzdělaného, který dokáže formulovat svoje myšlenky i činy tak, že to pochopí každý občan, bez zřetele na typ vzdělání....Že jeho vláda vedla k prosperitě a zlepšování životní úrovně většiny, je všeobecně známo. Že jeho nezvolení prezidentem nebyl tehdy jeho neúspěch, ale nebetyčná urážka jeho osoby a bývalého předsedy úspěšné ČSSD, a to zásluhou některých jejích vysoce postavených členů. Že jeho osočování ze strany Jiřího Paroubka byla obyčejná neomalenost, která jako poslední kapka vedla k přeplnění poháru hořkosti. Nedivím se, že tehdy ukončil členství v ČSSD. Všechno má totiž svoje meze.... Tento výsledek pak zavinil usídlení pravice na všech možných postech a úrovních, a to počínaje v polovině roku 2006 po parlamentních volbách.