Děkuji, pane místopředsedo.

Vážení členové vlády, paní a pánové, přece jenom k té důvodové zprávě, kterou tady řekl pan ministr financí Kalousek, musím říct, že tak velký optimista jako on zase nejsem. Za prvé bych chtěl vědět více k důvodům, které vedly Českou národní banku k odmítnutí poskytnutí takové půjčky Mezinárodnímu měnovému fondu a potom bych chtěl vědět, jakým způsobem se vyvíjí jednání s Mezinárodním měnovým fondem na vrácení bilaterální půjčky, která není z roku 2007, ani z roku 2008, ale je z roku 2009. Vážené kolegyně a kolegové, půjčka byla poskytnuta 20. dubna 2009 usnesením vlády č. 500 a týká se 1,03 mld. eur se splatností do pěti let z devizových rezerv České národní banky. Devizové rezervy skutečně tenkrát byly větší a tehdy klub KSČM navrhoval, jak je i využít na úhradu státního dluhu a řešení některých problémů, které tady v době krize Topolánkovy vlády, v době, kdy Topolánkova vláda byla již v demisi a přesto udělala takový krok, byly. A navíc samozřejmě, protože tam nešlo o to, že by vláda nějak vynechala rozpočtovou suverenitu Poslanecké sněmovny, respektive Parlamentu České republiky, o které tady tak hezky pan ministr financí mluvil, protože kdyby pravděpodobně nešlo o záruku, tak se to zase ani nedozvíme, protože tato záležitost mimo jiné měla vliv i na to, jakým způsobem se potom rozhodovalo o tom, zda budou nebo nebudou mimořádné volby. Myslím si, že to byl jeden z nejlépe utajených kroků vlády České republiky. Usnesení jsem dlouho nemohl získat.

Je pravda, že pro dnešní jednání, i když tady není guvernér České národní banky, pravděpodobně z pana ministra financí další informace nedostaneme, ale v každém případě to tenkrát bylo tak, že předseda vlády měl za povinnost o usnesení informovat pouze předsedu Poslanecké sněmovny a předsedu Senátu, nikoliv aby předložil takovou záležitost, která se týká jistě změny devizových rezerv České národní banky, alespoň rozpočtovému výboru Poslanecké sněmovny. V tomto ohledu také doporučení, protože nic jiného nemohl pan předseda vlády Topolánek udělat, než doporučit guvernérovi České národní banky uzavřít dohodu s Mezinárodním měnovým fondem podle usnesení 21, to znamená uzavřít půjčku na 1,03 mld. eur. V současné ekonomické situaci se mi to zdá poměrně riskantní operace a samozřejmě bude dalšími kroky české vlády poměrně zhoršovat kroky, které mohou vést ke zlepšení situace, ke zlepšení i ratingu České republiky, pokud jde o získávání dalších úvěrů. Rozumím tomu, že si vláda na to nechce půjčit, to udělali jenom Maďaři, blbě to tam dopadlo, takže v tomto ohledu bych ale nějaké doplňující informace chtěl vědět již nyní, jestli náhodou nenavrhnu takové usnesení, že bychom to vrátili minimálně vládě k přepracování ke změně důvodové zprávy, pokud nebude dostatečně rozšířena. Děkuji.