Ukrajinský prezident oznámil, že Nejvyšší radě předložil návrh zákona o vytvoření Ukrajinského národního panteonu. Ten má připomínat osobnosti, které v různých obdobích bojovaly za ukrajinskou státnost a nezávislost, uvedl polský server Wirtualna Polska (WP).

Zdůraznil přitom, že o vlastních národních symbolech si rozhodnou pouze Ukrajinci.

„Nikdo a nikdy nám nebude říkat, jak máme žít, jak máme mluvit, koho máme milovat, komu máme být vděční a které hrdiny máme uctívat,“ prohlásil Zelenskyj.

Dodal, že povinností státu je chránit vlastní historii, pečovat o občany a bránit právo Ukrajinců zůstat Ukrajinci.

Napětí se začalo stupňovat už na konci května. Zelenskyj tehdy rozhodl, že jedna z jednotek ukrajinských speciálních sil ponese čestný název Hrdinové Ukrajinské povstalecké armády (UPA). Krok zdůvodnil snahou navázat na historické tradice a ocenit bojovníky za nezávislost země.

Právě odkaz UPA ale patří v Polsku k nejcitlivějším historickým tématům.

Polský prezident Karol Nawrocki proto rozhodl o odebrání nejvyššího polského státního vyznamenání – Řádu bílé orlice, který Zelenskyj obdržel v roce 2023. Ukrajinský prezident následně oznámil, že vyznamenání zaslal zpět do Polska.

Krátce nato následovala série dalších symbolických gest.

Nejvyšší polské vyznamenání vrátili bývalí ukrajinští prezidenti Leonid Kučma, Viktor Juščenko a Petro Porošenko. Polská státní vyznamenání odeslali zpět také ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha, šéf prezidentské kanceláře Kyrylo Budanov, jeho zástupce Ihor Žovkva i ukrajinský velvyslanec v Polsku Vasyl Bodnar.

Na polské straně oznámil předseda strany Právo a spravedlnost Jarosław Kaczyński, že vrátí ukrajinský Řád knížete Jaroslava Moudrého, který obdržel v roce 2022.

Diplomatické napětí se promítlo i do společných akcí. Zelenskyj i ministr zahraničí Andrij Sybiha zrušili plánovanou účast na Konferenci o obnově Ukrajiny v Gdaňsku. Ukrajinskou delegaci nakonec vedla premiérka Julija Svyrydenková.

UPA dodnes rozděluje Polsko a Ukrajinu

Kořeny současné roztržky sahají do druhé světové války. Činnost Ukrajinské povstalecké armády patří desítky let k nejspornějším otázkám polsko-ukrajinských vztahů.

Podle závěrů polských historiků provedly oddíly UPA v červenci 1943 koordinované útoky na přibližně 150 obcí obývaných Poláky. Vyvrcholením takzvaného volyňského masakru byla smrt desítek tisíc civilistů. Polský stát tyto události označuje za genocidu.

Ukrajinská interpretace je odlišná. Řada tamních historiků i politiků považuje tehdejší události za součást širšího polsko-ukrajinského konfliktu, za který nesly odpovědnost obě strany. Organizace ukrajinských nacionalistů i UPA jsou na Ukrajině dodnes vnímány především jako symbol odporu proti sovětskému režimu a boje za nezávislost země.

Spor kolem UPA už dávno není pouze historickou debatou. Po odebrání Řádu bílé orlice Volodymyru Zelenskému následovala vlna vracení státních vyznamenání na obou stranách a napětí se promítlo i do diplomatických vztahů.

Přesto většina polských politiků zdůrazňuje, že historické neshody by neměly změnit podporu Ukrajiny v obraně proti ruské agresi. Současná krize ale ukazuje, že otázka odkazu OUN a UPA zůstává jednou z nejcitlivějších překážek ve vztazích Varšavy a Kyjeva a znovu se stává tématem domácí politiky v obou zemích.

Psali jsme:

Polský činitel: Zelenskyj ponížil Tuska. Vzhlížet k vrahům není normální

Polsko vs. Ukrajina. Situace je tak vážná, že vylezl i Porošenko

„Řeším to. Ale je to těžké.“ Dusno mezi Polskem a Ukrajinou trvá

Kdo smí jednat s Putinem? V EU vypukla ostrá zákulisní válka

Tento článek přímo v textu aktivně odakzuje na tyto zdroje: