Jsem pobouřena výroky jeho poradců a stoupenců svědčících nejen o ignoranci a neznalosti faktů, ale i o bohapusté neúctě k oněm šedesáti miliónům mrtvých, kteří položili své životy v obou světových válkách, a kvůli nimž otcové zakladatelé evropského projektu hledali cesty, jak válečný konflikt z Evropy navždy vyloučit.

Máme ještě intelektuální elity?

Kladu si otázku, jaká jsme společnost, že to nikoho nepobuřuje? Jaké jsou české intelektuální elity, žurnalisté, historici, filosofové, že k tomu mlčí, že pro ně neznamená nic ani odkaz mrtvých z překonaných válečných konfliktů minulého století, ani úsilí o uspořádání světa bez utrpení válek. To jsme se jako národ už skutečně stali tak okoralými, necitlivými a sobeckými? To už nás skutečně nezajímá nic jiného než okamžitý osobní zisk za každou cenu? To jsme skutečně ztratili respekt ke všem pozitivním hodnotám? To se chceme nechat uzavřít za železnou zeď s pravidly džungle a vydat všanc naše lidi zlatokopům typu těch, kteří vraždili metanolem? Je mi skutečně smutno.

Život bez válek není samozřejmý

Evropský projekt je doposud největším mírovým projektem v dějinách lidstva. Občanům na svém území toto společenství zajistilo již téměř sedm desítek let bez válečného utrpení. To je v historii ojedinělé. Zakladatelé projektu Jean Monnet a Robert Schuman po druhé světové válce hledali mechanismus, jak udělat válku na kontinentu nejen nemyslitelnou, ale také nemožnou. Prostředkem k tomu bylo Společenství uhlí a oceli, společná správa surovin potřebných k výrobě zbraní, restrukturalizace průmyslu a na ně navazující kroky prohlubující evropskou integraci, Evropské hospodářské společenství a Evropská unie. Život bez válečného utrpení, bez válek vedených národními státy, není samozřejmý. Uvědomila jsem si to s celou naléhavostí, když jsem měla možnost reprezentovat ČR při uctění obětí masakru v srbské Srebrenici. Jugoslávie pro nás za železnou oponou byla téměř zemí zaslíbenou, branou k demokracii. V polovině devadesátých let se zde válčilo a v r. 1995 ve Srebrenici bylo zmasakrováno osm tisíc lidí.