Odvolává se na několikanásobně větší příjem peněz na jednoho obyvatele, než mají menší sídla v republice, a chce novým modelem rozpočtového určení daní sebrat Praze 2,2 miliardy korun ročně. Přitom však účelově pomíjí řadu skutečností, kterými se Praha odlišuje nejen od ostatních měst a obcí v české kotlině, ale dokonce i od jiných evropských metropolí.

Sporný je již první a základní faktor, s nímž se při rozdělování peněz počítá, tedy počet lidí, kteří v Praze žijí. Podle oficiálních údajů ČSÚ měla Praha k 31. březnu 2011 celkem 1,258 miliónu trvale přihlášených obyvatel. To je počet, na který hlavní město získává peníze. Problém je v tom, že podle dostupných dat se během běžného dne v Praze zdržuje v průměru 1,67 miliónu osob. To znamená, že hlavní město musí být funkční pro dalších více než čtyři sta tisíc lidí, což v podstatě odpovídá počtu obyvatel Brna.

Ministerstvo financí zcela pomíjí skutečnost, že do Prahy pravidelně denně dojíždí za prací 150 tisíc lidí, 45 tisíc lidí je zde na krátkodobých pracovních pobytech, 40 tisíc turistů v Praze nocuje a dalších 30 tisíc je jednodenních návštěvníků.

Pak zde máme 20 tisíc žáků a studentů základních a středních škol a 75 tisíc studentů vysokých škol, kteří v Praze nemají trvalé bydliště. Ostatních návštěvníků, kteří do hlavního města přijíždějí z různých dalších důvodů, je 50 tisíc. Pro všechny výše jmenované musí hlavní město plnit nejrůznější funkce, musí s nimi třeba počítat při zajištění dopravní obslužnosti.

Další významnou odlišností je demografické uspořádání města. Například cizinců, kteří v Praze žijí, bylo k 30. červnu 2011 podle statistik 147 tisíc, to znamená třicet pět procent z celkového počtu v ČR. To přináší samozřejmě další náklady, které jdou na vrub města.

A konečně nesmíme zapomínat na odhadované čtyři tisíce bezdomovců, kteří jsou zhruba čtyřiceti procenty z celkového počtu lidí bez přístřeší v republice. I to klade významné požadavky na městský rozpočet.

Existují ovšem i další specifika, která Prahu odlišují od jiných sídel. Praha je jedinou metropolí mezinárodního významu v ČR a má z tohoto hlediska reprezentační funkci.

Praha je také jedinou obcí, která je zároveň i krajem. Plní proto řadu funkcí, o nichž se v jiných částech republiky starají kraje, a musí financovat projekty, na které v jiných krajích přispívá stát.
Je sídlem správních center nejen samotného hlavního města, ale i přilehlého Středočeského kraje. Je největším a nejdůležitějším vstupním místem do našeho státu pro cizince, letiště v Ruzyni odbaví každoročně více než 11 miliónů osob. Každým rokem poskytne ubytovací služby kolem 4,6 miliónu návštěvníků.

Hlavní město je zároveň největším regionálním trhem práce v ČR. Jedná se o 850-900 tisíc pracovních míst, tedy sedmnáct procent nabídky z celé republiky.

Specializovaná zdravotnická zařízení zaznamenají 340-350 tisíc hospitalizovaných ročně, z nichž více než 40 procent je mimopražských. V neposlední řadě je Praha centrem kultury s řadou významných památek a muzeí.

Samostatnou kapitolou je doprava, která Prahu odlišuje i od jiných evropských metropolí.

Ministerstvo financí ve svém tažení za odebrání peněz Praze argumentuje, že v Evropě je běžné, že hlavní města mají 2,5 až třikrát více peněz na hlavu než ostatní sídla, zatímco Praha má 4,5krát více. Zapomíná však dodat, že se v Evropě nenajde hlavní město, které by si samo financovalo výstavbu silnic a městských okruhů, jako je tomu v Praze. Přitom dopravní systém a pražské okruhy jsou významné pro celou republiku i pro mezinárodní autopřepravu.
Podobně je tomu i s metrem, jehož budování si Praha na rozdíl od jiných evropských měst rovněž financuje sama. A přitom jde o vskutku nemalé částky. Metro je přitom zcela klíčovou součástí systému pražské hromadné dopravy, kterou, jak už víme, rozhodně nevyužívají jen Pražané.

Tolik jen několik příkladů, kterými se Praha odlišuje od menších sídel. Každý soudný člověk musí uznat, že provoz takového města přece jen přijde poněkud dráž. Zvýšit množství peněz pro malé obce je určitě potřebné, ale dělat to na úkor někoho jiného je nešťastný nápad. Bohužel argumenty ministerstva financí příliš zavánějí laciným populismem.

Dále čtěte:
Hulinský: Finanční podpora sociálního bydlení musí být prioritou každé zodpovědné vlády
Jurečka (KDU-ČSL): Opoziční taktika Kalouska a Bendy

##PROFIL 1535##

Líbil se Vám tento článek?

Nezávislost naší redakce můžete podpořit peněžitým darem v jakékoliv výši bankovním převodem na účet:

123 - 4175230287/0100

QR kód obsahuje údaje k platbě, výši částky si určete sami.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.