Vážená paní předsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové, určitě neřeknu žádnou překvapivou informaci, když vám sdělím, že poslanecký klub Komunistické strany Čech a Moravy vládní návrh zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi tak, jak je napsán, nepodpoří.

Nepodporovali jsme návrh Topolánkovy vlády. A tento se od něj skoro vůbec neliší. Celková částka zůstala 134 mld. korun a s ní nemůžeme souhlasit. Ona ta částka totiž vznikla ne na základě položkového vyčíslení, ale byla stanovena jako paušální částka na základě politické dohody. To se můžete dočíst v materiálu Ministerstva kultury Popis postupu zpracování podkladových materiálů sloužících pro stanovení aproximativního odhadu takzvaného církevního majetku. Tam se také můžete dočíst, že jako nejdůvěryhodnější materiál pro proces vyčíslení náhrady vzalo ministerstvo materiál Vyčíslení majetku požadovaného církvemi a náboženskými společnostmi k navrácení, rok 1998, přestože obsahoval - podle ministerstva - některé evidentní chyby.

Církve byly vyzvány k revizi tohoto materiálu a předložily materiál Ocenění původního církevního majetku. Ministerstvo kultury ale dospělo k závěru, že materiál není oceněním majetku, ale pouze podklad pro politickou dohodu, takže částka 134 mld. nebyla zjištěna nějakou exaktní metodou, byla to prostě jen politická dohoda. To přiznal ministr Jehlička nejen mně v osobním dopise, ale i zde v této sněmovně při projednávání předchozího návrhu.

Teď k některým otázkám návrhu podrobněji. V knize Český politický katolicismus 1848 až 2005 jsem se mimo jiné dočetl o provádění pozemkové reformy na statcích olomouckého arcibiskupství. Je zde napsáno, že za reformy ztratilo arcibiskupství v roce 1936 polesí Rychtářov na Vyškovsku. Ovšem za velmi slušnou finanční úhradu, píší historici. Když jsem nahlédl do podkladových materiálů poslanecké komise k návrhu Topolánkovy vlády, tak v požadavcích olomouckého arcibiskupství je u katastru Rychtářov položka 744 ha lesa. Ptám se v této souvislosti, kdo bude zkoumat, jestli arcibiskupství přišlo o tento pozemek za slušnou finanční úhradu, jak píší historici. Bude se jim opravdu vracet, když za něj dostali slušně zaplaceno? Kdo to bude hlídat?

Ona i čísla uváděná v důvodové zprávě vzbuzují rozpaky. V důvodové zprávě je jako podklad uvedena kniha Katolická církev a pozemková reforma z roku 1996. Když pominu, že kniha vyšla už v roce 1995, tedy i taková drobnost, jako je rok vydání, je v důvodové zprávě uveden chybně, tak ale vůbec nechápu, jak se může důvodová zpráva odvolávat na tuto knihu a pomíjet čísla v ní uvedená. Například na straně 337 je dokument číslo 133 ze dne 26. února 1948 a jmenuje se Přehled církevního pozemkového majetku v Čechách a na Moravě včetně břemen váznoucích na majetku podrobeném revizi, vypracovaný Pražským arcibiskupstvím v souvislosti s revizí první pozemkové reformy.