Vláda projedná návrh ředitele Bezpečnostní informační služby na prolomení mlčenlivosti Generálního finančního ředitelství. Důvodem návrhu je podle BIS fakt, že zpravodajci nemají v současnosti možnost dostat se k datům od finančních úřadů. To se pro ně stává problémem zejména v oblasti korupce a organizovaného zločinu, kdy je potřeba znát zdroje i cesty různých finančních toků. Například při zjišťování původu prostředků použitých ke koupi státního majetku nebo při ověřování pravdivosti informací, které poskytují soukromé společnosti, ucházející se o strategické státní zakázky. BIS toho chce docílit změnou zákona o zpravodajských službách. Přístup k informacím by podle ředitele BIS vždy musel vždy povolit soud.

KSČM zastává názor, že navrhovaná novela zákona o zpravodajských službách by mohla napomoci k odhalování korupce a organizovaného zločinu. Bylo by však potřeba zejména říci, jakou má tato vláda vůbec koncepci tajných služeb. Řešením nemohou být časté dílčí novely příslušného zákona. Za této situace je prvním zásadním požadavkem posílení prvků parlamentní kontroly tajných služeb. KSČM také opakovaně kritizuje zrušení finanční policie, ke kterému došlo a na kterém se podílel svým rozhodnutím tehdejší ministr vnitra Ivan Langer. Tento útvar do doby svého zrušení vykazoval velmi dobré výsledky. Detektivové finanční policie podle oficiálních statistik v té době zajistili majetek a peníze v hodnotě 1,449 miliardy korun.

Také zkušenosti ze zahraničí ukazují, že je vhodné, aby se praním špinavých peněz v každém státě zabývala jedna centrální jednotka. V účinném boji proti korupci je nutná součinnost zpravodajských služeb a speciálního policejního útvaru, který se zabývá finanční kriminalitou. A tím finanční policie rozhodně byla.