Logicky se nabízí otázka: Kdo jsou ti slavní bojovníci za onu svobodu ukrajinského lidu a suverenitu Ukrajiny? Právě neonacisté, chuligáni a podobní, kteří stavěli barikády na Majdanu a ničili, co se dá, zatímco ostatní lidé chodili do práce, aby měli co jíst, kde bydlet, aby se postarali o rodinu. Spojené státy americké při snaze obsadit území (například kvůli ropnému bohatství atd.) neváhají vybombardovat zemi na Blízkém východě a přitom se tváří, že jde pouze o obranu celého světa proti vzrůstající hrozbě terorismu. Vše je tedy legitimní a v pořádku. Že při této americké „svaté válce“ zahynou nevinní lidé, kteří nemají s terorismem absolutně nic společného, nikomu už tak nevadí. Účel světí prostředky!  Říká se tomu totiž "kolaterální ztráty", nikoli vraždění civilního obyvatelstva.

Na Krymu je situace opačná. O připojení tohoto poloostrova k Ruské federaci rozhodli v referendu sami občané Krymu. Podle USA zřejmě chyba! V takové situaci se pak těžko pro některé odděluje ta špatná a dobrá strana a těžko se hledá hrdina a padouch, kterého je potřeba potrestat a „zadupat do země“. Značně účelové je i přirovnání situace na Krymu k zabrání československých Sudet Adolfem Hitlerem. Zřejmě ostatní světové velmoci čekaly, že se stejně jako kdysi Chamberlain s Hitlerem na Mnichovské konferenci i ony setkají s Vladimírem Putinem. Zřejmě až po jejich souhlasu s připojením Krymu k Ruské federaci a zaplacení jistých „transakčních poplatků“ by bylo vše v pořádku. Kdo ví…