Založil si internetovou stránku www.zakomunistu.cz a uvádí zde srovnání, zda bylo různé zboží v roce 1989 levnější nebo dražší, než je dnes. Vyšlo mu, že pokud jde o potraviny, jsme na tom nyní hůře pouze u mléka.
Podobný propočet jsem si před časem také udělal, i když trochu jiným postupem. A přiznávám, že mi do předlistopadové éry jako levnější vyšla vedle mléka ještě jedna položka. Přiznávám to bez obav, protože mám k dispozici i jednoznačné vysvětlení, proč tomu tak bylo. Ale popořadě!
Kdekdo si například pamatuje, že jít pro máslo, znamenalo mít s sebou pětikorunu kvůli osmince nebo desetikorunu kvůli čtvrtce. To dává 40 korun za kilo. Tehdy byly ceny všude stejné, dnes musíme pro srovnání vystačit s průměrnými cenami, které pro vybraný vzorek potravin sleduje Český statistický úřad. Ten letos ve 33. týdnu zjistil průměrnou cenu polotučného másla 129,62 Kč. Jednoduchým propočtem zjistíme, že cena polotučného mléka v červenci 2012 je 324 procent ceny z roku 1989.
To je samozřejmě číslo, které samo o sobě nic neříká. Pro srovnání, jak moc se tento nárůst ceny dotkl našich peněženek, si musíme pomoci opět číslem z ČSÚ, tentokrát tím, které srovnává průměrné hrubé mzdy – v roce 1989 to bylo 3169 Kčs, nyní jsme na 24626 Kč. V období, kdy je nárůst ceny polotučného mléka 324 procent, je zvýšení hrubé mzdy o celých 777 procent. Jinými slovy, kdyby nějaký průměrný spoluobčan dostal ten bláznivý nápad, mohl by si za svůj hrubý měsíční příjem v roce 1989 koupit 79 kilogramů másla, zatímco letos v červenci hned 190. Jeho životní úroveň měřená máslem se tedy zlepšila více než dvakrát, přesně 2,4krát.
Podobně dopadá sledování dalších položek – bílého pšeničného pečiva si dnes za plat můžeme v průměru koupit o 25 procent víc, eidamské cihly o 40 procent, hovězího masa zadního bez kosti o 75 procent. Vajec skoro trojnásobek a vepřové pečeně s kostí třiačtvrtkrát tolik, u kuřat pak statistici vykazují, že z dnešního platu si jich můžeme koupit 3,59krát tolik, kolik jsme si jich mohli koupit v roce 1989.
Rovnou a bez mučení připouštím, že z patnácti sledovaných položek si průměrný občan u dvou také pohoršil. Konzumní chléb (statistici sledují kmínový) od roku 1989 do letošního července podražil na 811 procent tehdejší ceny, tedy více, než o kolik vzrostly platy, a za měsíční mzdu bychom si ho tak dnes koupili o 4 procenta méně. Mléko pak zdražilo dokonce na 934 procent ceny roku 1989 a za průměrný plat bychom ho dnes pořídili o šestinu méně.
Není náhoda, že negativně vyšly tyto dvě položky – vždyť právě ceny mléka a chleba byly minulým režimem výrazně dotované, přičemž prodejní ceny v maloobchodě nepokrývaly ani nákupní ceny čerstvého mléka a obilovin od zemědělských podniků! Kdyby se tehdy obě základní potraviny prodávaly za reálné ceny, dopadlo by srovnání nepochybně jako u ostatních sledovaných položek
Závěr z tohoto srovnání, který chci jasně deklarovat dřív, než ho zkreslí nějaký zručný populista, je zřejmý: v roce 2012 jsou potraviny pro veřejnost levnější a tedy dostupnější než v roce 1989. A to jsem ještě ani slovem nezmínil šíři nabídky, kterou poskytují dnešní obchody, a o které se socialistickým plánovačům nemohlo ani zdát.
Na závěr jsem si nechal ještě jedno číslo, vlastně dvě – v roce 1989 vydala průměrná domácnost na potraviny, nápoje a veřejné stravování celkem 33,9 procenta svého rodinného rozpočtu. V roce 2010, ze kdy mám poslední údaje, už jen 22,2 procenta. Svou roli v tomto vývoji jistě hraje fakt, že se lidé naučili potravinami šetřit. V důsledku zmíněného rozšíření nabídky se jistě změnila i struktura spotřeby potravin. Zvýšila se nabídka a tedy i spotřeba služeb všeho druhu. Ale každopádně z těchto dvou údajů nelze ani při nadstandardním zneužití odvodit, že by ceny potravin mohly vést ke zhoršování životní úrovně.
Je tomu totiž přesně naopak: žijeme v době, kdy si v obchodech můžeme vybírat ze široké palety nabídky nejen domácí, ale i zahraniční potravinářské produkce, která je k mání za dostupné ceny. Měli bychom za to být rádi.
Psáno pro ParlamentníListy.cz
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Petr Bendl
