Podle smluv musí Evropský parlament dvanáctkrát do roka zasedat ve Štrasburku. Protože instituce EU v srpnu nepracují, musí se armáda poslanců a úředníků v jednom z podzimních měsíců stěhovat do 400 kilometrů vzdálené alsaské metropole hned dvakrát. Europarlament ale v březnu minulého roku schválil návrh britského konzervativního poslance Ashleyho Foxe, aby se tato dvě podzimní zasedání formálně spojila do jednoho.
 
"V tajném hlasování, na které nemohlo franko-německé vedení velkých frakcí dohlížet, se Evropský parlament vyslovil jasně: Stamiliony eur vyhozené za cestování do Štrasburku už nemůžeme před občany obhájit," říká Jan Zahradil a připomíná, že jen samotné stěhování vyjde daňové poplatníky na zhruba šest miliard korun ročně.
 
Rozhodnutí Evropského parlamentu bylo ovšem okamžitě napadeno Francií a Lucemburskem, kde také sídlí část unijních institucí, u Evropského soudního dvora. Ten dal nyní oběma zemím za pravdu. Spojení dvou zasedání do jednoho a tedy úspora ve výši půl miliardy korun podle soudců příliš zkrátí čas věnovaný rozpravám poslanců a naruší zaběhané zvyklosti. Soud se tak přiklonil k předběžné expertize tzv. generálního advokáta z letošního září, která konstatovala, že pro rozhodnutí v této věci vlastně neexistuje dostatečný právní základ, nicméně argumentace parlamentu o úsporách je nedostatečná.
 
"Chtěli jsme v dobré víře šetřit čas a peníze a možná i objevit vůli o nesmyslném stěhování dále jednat. Verdikt soudu bohužel ukazuje, jak moc jsou unijní instituce zabetonované ve svém vlastním světě," uvedl Jan Zahradil.