Bulharsko, člen NATO a EU, dříve poskytlo Ukrajině 13 balíčků vojenské pomoci. V letech 2024–2025 šlo například o protitankové střely, obrněná vozidla, minomety, protiletadlová děla a houfnice. V březnu 2026 navíc Sofie s Kyjevem podepsala desetiletou bezpečnostní dohodu. Změna kurzu přichází po dubnových parlamentních volbách, v nichž zvítězila koalice Progressive Bulgaria premiéra Rumena Radeva (bývalého prezidenta a stíhacího pilota) s absolutní většinou. Radev prosazoval zdrženlivější přístup k vojenské podpoře Ukrajiny a větší důraz na diplomacii. Podle dostupných informací později uvedl, že pozastavení dodávek z armádních zásob neznamená konec veškeré podpory ani práce bulharského obranného průmyslu.

V České republice na bulharský krok upozornil předseda hnutí SPD Tomio Okamura. Na svém Facebooku sdílel informaci s komentářem: „Bulharsko zastavilo vojenskou pomoc Ukrajině. Bulharský ministr obrany Dimitar Stojanov prohlásil, že Sofie už nebude poskytovat vojenskou pomoc Ukrajině. Podle něj další zbraně pouze prodlouží konflikt, kvůli čemuž budou umírat další lidé.“ Okamura  kontrastoval bulharský postoj s návrhy českého prezidenta Petra Pavla na financování zbraní pro Ukrajinu a zdůraznil: „Hnutí SPD naprosto odmítá, aby čeští občané platili zkorumpovaný ukrajinský režim! SPD nechce, aby se Česká republika podílela na vyzbrojování a financování Ukrajiny. Podporujeme mírové řešení a není to naše válka.“