Nicméně premiér takové sousloví dnes vyslovil, a jak se zdá, věci spějí k tomu, aby předsedkyně LIDEM, formálně sice strany, ale fakticky jen zcela neperspektivního a čistě účelově vytvořeného odštěpku jiného parlamentního subjektu, do křesla po Alexandru Vondrovi skutečně – logicky – usedla.   

Ale dosti žertování, pokusme se spíš oné logiky jakž takž dobrat. Není to tak obtížné – ODS prosazuje sloučení ministerstev obchodu a dopravy, to druhé dosud patřilo LIDEM, ale s Pavlem Dobešem si paní Peake přestala už před časem rozumět a žádala jeho odvolání. Premiér Nečas nadšení nejevil, protože Dobeš mu zřejmě vyhovoval coby ministr vstřícný nejen vůči předsednictvu své strany. Nicméně bránit ministra z jiné strany proti jí samé premiér těžko mohl (Dobeše pochválil i prezident), Nečas se pak aspoň rázně postavil vůči nápadu vicepremiérky Peake instalovat do funkce Roberta Vacka z úřadu vlády: premiérovi vadilo Vackovo dřívější angažmá v detektivní firmě ABL.  

Zároveň se ovšem Nečas už zřejmě chystal na zásadnější přeskupení vlády po té, co se zbavil tří vnitrostranických odbojníků a mírně se zvýšila pravděpodobnost, že dotáhne funkční období do konce. Jasné také bylo, že po porážce už v prvém kole senátních voleb musí skončit kauzou ProMoPro příliš zasažený Alexandr Vondra na ministerstvu obrany. A tak se zrodila vidina rošády: ani Peake ani Nečas nebudou hledat za Dobeše a Vondru nástupce, doprava připadne pod šéfa resortu hospodářství Martina Kubu a šéfová LIDEM, předsedající dosud legislativnímu odboru vlády, se stane ministryní obrany. Nu a taková, vlastně jakoby úsporná a žádná další nová jména nevyžadující rekonstrukce kabinetu určitě jistou logiku má.  

Ke sloučení resortu dopravy s ministerstvem průmyslu a obchodu má ovšem fakticky dojít až za čas (hovoří se o termínu před koncem volebního období na jaře 2014), zatím jen bude Kuba s příslušnými náměstky obě oblasti spravovat. V rámci úspor ve státní správě se to může zdát do budoucna chvályhodné. Otázkou ale je, zda zeštíhlené ministerstvo zvládne rozsáhlou agendu a zda spíš nepůjde o přihrávání mnohých úkolů externím firmám. Což by mohl být celkem slušný korupční zdroj. K věci se jistě budou vyjadřovat zkušení odborníci.  

Pokud jde o vstup paní Peake na „obranu“, pak se jistě bude připomínat, že resort už jednou žena vedla a míří kvůli tomu k soudu – tedy Vlasta Parkanová. Karolína Peake, třebaže jako politička nemá jinou váhu než onu několika poslanců držících vládu nad vodou, se od své emancipace od Víta Bárty zatím ale neprojevovala ani zbrklem ani vůči komusi jinému v pozadí služebně. Teoreticky by na vysloveně mužském ministerstvu obstát mohla.  

Zejména proto, že Vondra jisté věci pozměnil k lepšímu: jednak snížil o víc než patnáct miliard rozpočet resortu, a přitom splnil mezinárodní závazky. A pak hlavně uspěl se zákonem rušícím povinnost nákupu vojenské techniky přes soukromé zprostředkovatele. Ten sice není ve věci armádní korupci samospasitelný, ale rozhodně představuje krok kupředu. A podle dostupných informací Vondra ještě opřed odchodem úspěšně rozjednal prodloužení pronájmu stíhaček Grippen za cenu o čtvrtinu nižší, než jakou původně švédská strana požadovala.  

Paní Peake by tedy mohla usednout do podstatně bezpečnějšího křesla než její předchůdci. A pokud bude dostatečně prozíravá, využije zkušeností samotného Vondry i jeho spolupracovníků. Včetně toho, jak se bránit lobbistickým tlakům. Které totiž určitě přijdou. A vždycky je také možné, že v ministerské pracovně stojí ve skříni ještě nějaký neznámý kostlivec. A známo o tom momentálně nic není.  

Takže jde jen o to, zda se do vojáckého světa chce distingované Malostraňačce vůbec vstoupit. A jestli se také může spolehnout, že bude premiér stát při ní. Měl by, protože bez hrstky jejích poslaneckých duší to může ve Strakově akademii zabalit.