Paroubek: Národy nemilují ozbrojené misionáře

12.06.2012 18:31

Řeč na 40. schůzi PS PČR dne 12. 6. 2012.

Paroubek:  Národy nemilují ozbrojené misionáře
Foto: Hans Štembera
Popisek: Jiří Paroubek

Dámy a pánové, vždy jsem vystupoval v těch posledních letech k této problematice, bohužel musím říci, že vláda a vládní většina tím, že se vlastně o této problematice jedná jednou za dva roky, že trošku zkrátila ty možnosti se k této věci vyjadřovat. Myslím si, že ty dvouleté periody projednávání zahraničních misí nejsou dobré, protože i během roku se může situace na bojišti - když to tak řeknu - velmi dramaticky změnit. Američané chtějí odejít, je to jejich vnitropolitické hledisko, které je rozhodující, protože v tomto roce budou prezidentské volby, volby do Kongresu Spojených států, takže je zřejmé, že je to jejich politická priorita. Žádný americký prezident, který dlouhodobě neuměl vyváznout z nějakého přetrvávajícího konfliktu, prostě nebyl znovu zvolen. Stalo se to i například Lyndonu Johnsonovi, který v roce 1964 byl zvolen grandiózní většinou amerických občanů a za čtyři roky se ani neodvážil kandidovat. Myslím, že prezident Obama si velice dobře toto uvědomuje.

Francouzi chtějí odejít rychleji, myslím, že prezident Hollande, jak to vypadá, dostane v tom druhém kole voleb do dolní komory francouzského Parlamentu jasný mandát, který toto jeho stanovisko jenom potvrdí. Ta akce v Afghánistánu vítězstvím není a nebude. Říkám to ještě velmi šetrně. Ta afghanizace konfliktu, to slovo odvozuji od slova vietnamizace, které neradi používáme, protože prostě vietnamizace konfliktu znamenala začátkem sedmdesátých let ponechání spojence Spojených států tak trošku tváří v tvář vojensky mnohem lépe připravenému soupeři, a skončilo to, jak to všichni víme. NATO čeká obrovská logistická operace - největší v dějinách NATO. Bude přepravováno z Afghánistánu 130 tisíc vojáků, z toho 90 tisíc Američanů - během relativně velmi krátké doby. Pákistán - to tady bylo zmíněno v jedno z vystoupení a myslím, že je potřeba tohoto podařeného spojence, který je spojencem vždy, když se mu to hodí, také zmínit - chce 5 tisíc dolarů za kontejner. Jen tak mimochodem těch přepravních kontejnerů je tam 120 tisíc, je tam 70 tisíc vozidel - tanků, transportérů - takže bude to ohromná operace a já si myslím, že NATO už dnes čelí logistické noční můře.

Po roce 2014 se členové NATO mají složit na - řekněme - jakési odstupné pro Afghánistán, pro afgánskou armádu - 4,1 miliardy dolarů ročně. Z tohoto hlediska ten náš příspěvek 1 milionu dolarů ročně považuji za příspěvek ve šťastné výši, domnívám se, že pokud z toho vyklouzneme s touto cenou, tak to vlastně není zas tak špatné.

Francouzi sdělili, a asi nebudou sami, že pokud nebudou vědět, jak je s penězi zacházeno, jak bude s penězi zacházeno, ten svůj příspěvek, který bude nemalý, nebo má být nemalý, prostě neposkytnou. Přitom všichni víme, že vláda v Kábulu je jednou z nejzkorumpovanějších na světě. A Francouzi začnou mizet už letos, myslím, že to bude jádro těch francouzských sil, francouzských vojáků je tam 3400. Myslím, tady to příliš nepadlo, ale tak, jak jsem sledoval ten vývoj na summitu NATO v Chicagu, tak bych chtěl ocenit českého ministra obrany, protože vím, že vystupoval v tom směru, že NATO by se mělo soustředit - a jeho státy by se měly soustředit - jenom na obranu svého území. Myslím, že bychom měli jasně říct našim spojencům, pokud mají jiné zájmy, jaké tam na summitu vyjádřil například britský premiér Cameron - zasahovat po celém světě, tak je to jejich věc, případně je to věc "koalice ochotných", která se k nim připojí.

Myslím, že příkladem takovéhoto zásahu "koalice ochotných" byl zásah v Libyi, který především z politického hlediska určitě nepřinesl to, co od něj někteří naši spojenci - konkrétně Velká Británie a Francie ještě pod Sarkozyho vedením - očekávali. Možná, že si řešili ti dva vůdcové těchto států své vnitřní problémy v určitém okamžiku. Ale politicky se to moc nepodařilo. Určitě Kaddáfí byl nechutný diktátor - ale stabilizované - ale byl v čele stabilizované země. Dnes je tato země v chaosu a je to země v předpolí Evropy. Je to země se stále posilující pozicí islamistů.

Takže je potřeba do každé takovéto operace se velmi rozmýšlet jít a z tohoto hlediska myslím, že ta pozice české vlády v posledním období se mi zdá být rozumná. Ovšem pokud jde o Afghánistán, tak se to nedá říct, že ta pozice české vlády v těch minulých letech byla rozumná. Já jsem říkal už tehdy, když vláda chtěla posílit naši zahraniční účast v Afghánistánu, jaké to ponese úskalí. Jestliže máme teď dělat bilanci této operace, prostě operace v Afghánistánu vojensky úspěšná není. To neznamená, že jsem a priori proti všem vojenským operacím po boku našich spojenců. Ale musí mít nějaký smysl. Karzáího vláda, a to se zase vracím k té bilanci, je postavena na korupci a je velmi vzdálená evropským hodnotám. To fantazírování před deseti lety o tom, že v Afghánistánu bude nastolena vláda, která bude opřena o pluralitní politický systém více politických stran a o demokracii a bude respektovat evropské hodnoty nebo hodnoty západního světa, no tak tahleta představa se ukázala velmi idealistická. Afghanizace povede k témuž výsledku jako v Jižním Vietnamu. Nic se nenalhávejme, a jestliže tady někdo hovoří o důstojném ukončení, no tak stejným způsobem ukončili důstojně své angažmá v Jižním Vietnamu Američané před 40 lety, k čemu to vedlo, všichni víme.

Je také otázka, k čemu ta operace vlastně byla. Tak dobře, dáváme tam nějaké peníze, nejsou to peníze přehnané, mají smysl, jsou to humanisticky založené projekty, no ale například čínské podniky těží v té zemi měď.

Z hlediska našich spojenců jsem si nevšiml, že by Afghánistán byl nějakým větším způsobem ekonomicky využíván. A totéž platí i pro naše podnikatele. U místního obyvatelstva interventi populární nejsou a být ani nemohou. Já jsem mnohokrát v minulosti tady upozorňoval na slova francouzského revolucionáře, který varoval před intervencí slovy "národy nemilují ozbrojené misionáře".

Myslím, že z téhle operace v Afghánistánu by mělo plynout jasné poučení do budoucna - obezřetnost před dalšími dobrodružstvími, do kterých se někteří naši spojenci z nejrůznějších důvodů budou chtít pustit. Chtěl bych také říci, že tu 1,2 mld. korun, které ze státního rozpočtu v posledních letech v průměru na naši afghánskou misi šly, považuji za vyhozené peníze.

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Tak to byl zatím poslední přihlášený do obecné rozpravy. Já se ptám, zda se ještě někdo chce do této rozpravy přihlásit. Ale nikdo se nehlásí, proto ji končím. Můžeme přistoupit k rozpravě podrobné. Pan předseda výboru pro obranu zpravodaj Jan Vidím avizoval, že bude navrhovat usnesení. Prosím, podrobná rozprava.

Ing. Jiří Paroubek

  • Nenarodili jsme se sami pro sebe, ale proto, abychom sloužili své vlasti. ( Jindřich IV.)

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.

reklama

autor: PSP ČR

Ing. Patrik Nacher byl položen dotaz

vedení

Pane Nachere, jste hodně výrazná osobnost a jako jeden z mála z ANO máte podle mě i schopnost se domluvit i s ostatními stranami. Proč tento váš potenciál nevyužijete a nekandidujete do vedení? Nebo to není podle vás možné, když je tam Babiš a jeho nejvěrnější? Podle mě je škoda, že vedení ANO není ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ulvr (SLK): Na Jilemnicku vzniklo první společenství obcí v republice

13:04 Ulvr (SLK): Na Jilemnicku vzniklo první společenství obcí v republice

Liberecký kraj se stal prvním krajem, kde vzniklo společenství obcí jako nová forma meziobecní spolu…