Období kdy jsem ujížděl na té či oné skupině či zpěvákovi či zpěvačce je dávno pryč. Pravda je, že jména Vondráčková, Matuška, Kubišová či Neckář mi uvízla v paměti z doby, kdy se u nás popík jak se dnes říká teprve vznikal.

Příznivcům Karla Gotta se omlouvám, mistra uznávám, ale mým šálkem kávy zase až tak nebyl. Na triu Golden Kids jsem však ujížděl ať už dohromady  či na každém  zvlášť. Vždyť mi bylo okolo dvaceti.

Potom však přišel pověstný 21.8 1968. A  po něm se změnil život všem. I Golden Kids. Jejich cesty se rozešly. Nehodlám moralisovat, že někdo zůstal u výnosné profese s ohnutým hřbetem a někdo se vztyčenou hlavou odešel do zapomnění.