Je to zvláštní. V mumraji, který nastal po odstoupení muže s posláním od vyšší bytosti a v nastalé strkanici o uvolněnou sinekuru, zazní jako hlásná trouba z Jericha bourající brány, hlas místopředsedy a brněnského primátora Romana Onderky.

Ten by rád rozšířil Bohumínské usnesení, které zakazuje sociálním demokratům na vládní úrovni spolupracovat s komunisty. Brněnský primátor žádá, aby ČSSD přijala usnesení, že nebude spolupracovat s KSČM ani na krajské a komunální úrovni. Co tím básník chtěl říci? Já toto provolání vnímám jako veskrze účelové zviditelnění. A zdůvodním proč.

Onderka se objevil v brněnské politice jako Deus ex machina. Svého času ho bylo po Brně tolik, že jsem napsal, že se bojím doma otevřít ledničku. Roman protestoval, že nemám používat vousaté přirovnání o Leninovi. To jsem mu teda uznal, protože Roman není žádný lstivý, ploskolebý asiat. Tak jsem to teda stáhl a napsal, že se bojím otevřít hajzlík. Roman mi za to avizoval  na poslední zastupitelstvo dárek a slib splnil. Dal mi modré prkénko na toaletu se svým portrétem. To jsem v práci  instaloval, ovšem skoro celé 4 roky mám problém. Mohu já odpovědně močit tváří v tvář primátorovi? Také výraz jeho tváře, když mi kouká tam, se mi nezdá. Ale konec srandiček, podívejme se na upřímnost pana primátora ve věci antikomunismu.

Když Brnem hýbala aférka s instalací hvězdy se srpem a kladivem na pomník Rudoarmějců, postavil se  nejen primátor, ale celá rada města za instalaci těchto symbolů. Za to se stal  nositelem mimořádné Ceny za propagaci komunismu. Tyto symboly současně slavnostně odhalil a to i přes protest víc než tisícovky občanů na www.poctapadlym.cz