Kromě toho, že šlo o hodně zajímavou záležitost, která mi trochu nostalgicky vrátila vzpomínku na mou dřívější práci se sociálním hmyzem, se mi tehdy podařilo zpravodajce z ultrapravicových konzervativců Julii Girling zprávu víceméně vzít a pozměnit ji do té míry, že zpravodajka sama odmítla pro zprávu hlasovat. Jenže návrh byl vyvážený a tak kvalitní, že nakonec potřebnou podporu získal a výborem prošel. Mimo jiné jsme tehdy požadovali, aby Evropská komise zavedla celoevropský zákaz užívání pesticidních přípravků ze skupiny neonikotinoidů.
Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova (AGRI) nebývá nakloněn návrhům výboru ENVI a tehdy zemědělský výbor AGRI stanovisko výboru ENVI totálně ignoroval. Pod tlakem zemědělské a chemické lobby ze zprávy odstranil jakoukoli zmínku o neonikotinoidech.
Část kolegů se ještě pustila do předem ztraceného boje na plénu Evropského parlamentu a podala alternativní rezoluci, která na nebezpečí neonikotinoidů znovu upozorňovala a opět požadovala jejich celoevropský zákaz. Podpořilo ji ale nakonec jen 170 europoslanců a prošel návrh, který neonikotinoidní pesticidy vůbec nezmiňoval.
Pochopitelně že problém zůstal. V některých zemích EU byl zákaz neonikotinoidů dávno zaveden, v USA existovaly studie popisující jejich devastující účinky. Někteří vědci v pokusných podmínkách s využitím těchto látek simulovali takzvaný syndrom zhroucení včelstev, který likviduje včelí populace v USA i v Evropě. Jenže se nic nedělo. Ale každý dělal co mohl.
Samozřejmě jsem Komisi interpeloval a upozorňoval ji například na to, že americká Agentura pro ochranu životního prostředí jasně identifikovala nebezpečí spojená s neonikotinoidy. Komise však souvislost mezi neonikotinoidními insekticidy a úhynem včelstev odmítala. Naštěstí ale byl tlak ze strany Evropského parlamentu dost silný na to, aby Evropská komise v roce 2012 v tichosti zadala Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) zpracování nových studií.
Po zveřejnění závěrů těchto studií je tedy konečně jasno. Neonikotinoidy oficiálně představují pro včely smrtelné nebezpečí. Evropská komise i komisař Borg v důsledku těchto závěrů potvrdili, že je nutná rychlá reakce EU.
Nyní probíhají jednání s členskými státy o konkrétní podobě zákazu. Nejprve dojde pravděpodobně k časově omezenému zákazu na dva roky a bude se týkat jen některých rostlin. Podle dostupných informací většina členských států tento krok podporuje. Samozřejmě, že některé země jsou ale proti a požadují další studie. Dá se také očekávat, že výrobci těchto jedů, jako třeba koncern Bayer, vytáhnou do boje s těžkou artilerií a smečkou hodně dobře placených “expertů”. Bude to jistě ještě hodně krutá a těžká bitva.
S dalšími 85 kolegy jsme před cca 14 dny poslali dopis komisaři Borgovi, v němž požadujeme celoevropský zákaz používání neonikotinoidních insekticidů. Tlak z Evropského parlamentu tedy stále trvá. Jenže proti chemické lobby to nemusí stačit. Uvidíme nyní, jestli se evropská veřejnost dokáže postavit také za jiná témata, než svobodu internetu. V případě dohody ACTA to byl právě a jedině tlak evropské veřejnosti, který nám pomohl překlopit většinu v Evropském parlamentu směrem k odmítnutí.
Nevládní organizace již dříve zvedly veřejné mínění díky petiční akci za zákaz neonikotinoidů. Tato petice byla minulý měsíc probírána v rámci petičního výboru. Bez tlaku občanské společnosti na to, aby k zákazu skutečně došlo, by se mohlo stát, že v pravicových frakcích zase převáží chemická lobby a budeme koukat, jako když nám ulítly včely. Jenže tentokrát by mohly ulítnout definitivně.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Pavelpoc.cz
