Jenom negace, bez náznaku vlastního realistického řešení. Obří transparenty ve Sněmovně však program nenahradí.

Nezbývá než reagovat na řadu mýtů, které výše uvedený text obsahuje. Úvodem musím připomenout, že nedávné zvýšení ratingu České republiky agenturou S & P bylo mimo jiné motivováno právě schválením této důchodové reformy. Jen dodám, že tento krok, v Evropě zcela výjimečný, se okamžitě projevil snížením úroků za české desetileté dluhopisy na historicky nejnižší úroveň kolem 3 %, a povede tak k významným úsporám peněz daňových poplatníků. Finanční trhy reagují na fakta, nikoli na tuzemskou fantasy literaturu. Bylo by nošením dříví do lesa opakovat, že důchodová reforma je nutností, kterou neúprosně diktuje demografický vývoj. Snižující se počet ekonomicky aktivních lidí v poměru k růstu počtů seniorů, kterých ročně přibývá zhruba 40 tisíc, tedy jedno "okresní město", vede k jednoznačným závěrům, že je nutné jak reformovat státní průběžný pilíř, tak diverzifikovat příjmy ve stáří. Pokud toto sociální demokracie popírá, hodlá vést Českou republiku směrem k těm zemím, které byly nuceny pod tlakem okolností zmrazovat, nebo dokonce snižovat stávající důchody.

Musím odmítnout, že tato reforma destabilizuje důchodový systém. Tak, jak je nastavený, naopak brání v dlouhodobém horizontu vysokému riziku finančního kolapsu celého systému. Významně ho stabilizuje snižováním hrozících deficitů systému ve výhledu příštích desítek let a zvyšuje jeho odolnost vůči ekonomickým krizím.

Zcela demagogické je tvrzení, že dochází k jakési "nebezpečné" privatizaci penzí. Pokud se občan dobrovolně rozhodne, že sníží svoji závislost na státu vyvedením zhruba jedné devítiny sociálního pojištění do soukromých důchodových fondů a dodá ještě dvě další procenta, výplaty ostatních seniorů nebudou ohroženy a on sám bude mít naopak větší šanci na vyšší příjmy ve stáří.