Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, kolegové, vážená vládo, návrh zákona o státním rozpočtu patří k nejdůležitějším zákonům, které každý rok projednáváme. Návrh rozpočtu na rok 2012 je nesporně výsledkem rozsáhlé práce, což dokazují stovky stran a tisíce čísel, nicméně toto množství vynaložené práce a velký rozsah v žádném případě není zárukou kvality. Svědčí o tom i postoj ministra financí, který opakovaně sdělil, že čísla jsou vlastně nereálná a rozpočet se bude muset příští rok upravit.

Považovala bych proto za logické takto sestavený rozpočet vůbec neschvalovat. Předložený návrh totiž nevychází z konkrétní analýzy stavu a příčin hospodářské a sociální situace v České republice, nevěrohodné jsou údaje o předpokládaném vývoji ekonomiky v příštím roce a ve střednědobém výhledu. Návrh rozpočtu nereaguje na poslední aktuální předpovědi ekonomického rozvoje u nás i ve světě, dokonce v zájmu optimismu používá některá tvrzení v rozporu s realitou. Například o současné úrovni ekonomiky a nezaměstnanosti. Nevytyčuje také konkrétní cíle vlády v příštím roce v ekonomické a sociální oblasti.

Kromě meziročního růstu HDP, míry nezaměstnanosti, inflace a vývoje spotřeby nepředkládá konkrétní program opatření ke stimulování růstu ekonomiky, tvorby pracovních míst, protiinflačních opatření a podobně. Kromě plošných škrtů nemá žádný konkrétní program racionalizace rozpočtových výdajů státu, ani protikorupčních opatření. Celkově snižuje příjmy a zvyšuje náklady především sociálně slabší většině obyvatelstva na straně jedné a na straně druhé podporuje zvýšení již dnes často neoprávněně vysokých příjmů skupině vyvolených. Ti chudší vlastně přispívají bohatým. Takové je pojetí solidarity současné pravicové vlády.

V návrhu chybí i protikrizová opatření a opatření ke zmírnění důsledků krize. Nejsou brány v úvahu poslední prognózy mezinárodních organizací, které konstatují, že oživení ekonomiky podstatně zesláblo, že situace globální ekonomiky je vysoce nejistá, přičemž další zhoršení se dá očekávat letos, i příští rok. Hovoří o tom i poslední údaje statistiky. Dynamika vývoje průmyslu se snižuje, stavebnictví je v hlubokém propadu, zakázky jsou minimální. Na tato fakta však předložený návrh rozpočtu nereaguje, není zde nastíněna žádná rozvojová strategie. Nelepší se ani situace v růstu zaměstnanosti, respektive v poklesu nezaměstnanosti. Nezaměstnaných, přesněji počet uchazečů o zaměstnání evidovaných na úřadech práce, bylo koncem září 475 tisíc. To je o 25 tisíc méně než před rokem. Avšak každý měsíc se z evidence uchazečů, tedy oficiálně nezaměstnaných, vyřazuje kolem 20 tisíc osob bez nástupu do zaměstnání. A bude jich ještě mnohem víc poté, co si strany vládní koalice schválí zpřísnění podmínek pro podporu v nezaměstnanosti, které umožní, aby byl nezaměstnaný vyřazen z evidence už po dvou měsících. Občan sice práci nesežene, ale mezi nezaměstnanými vykazovanými Ministerstvem práce už zahrnut nebude.

Podle čtvrtletního šetření Českého statistického úřadu bylo ve druhém čtvrtletí tohoto roku takových nezaměstnaných, tedy oficiálně nevykazovaných, 186 tisíc. Skutečný počet lidí bez práce je tedy u nás téměř 700 tisíc. Míra nezaměstnanosti tedy není 8 %, ale kolem 11 %. Taková je realita, kterou vláda Petra Nečase nechce brát na vědomí. Reálná není ani průměrná míra inflace, s kterou vláda pro příští rok počítá. Skončí totiž například regulace nájemného, které na mnoha místech vzroste o desítky procent. Porostou i další ceny bydlení, jako je energie, voda, teplo a další. Růst DPH zvýší ceny většiny zboží včetně léků. Zvýší se životní náklady zejména rodin s dětmi a seniorů, náklady na zdravotnictví, školství a podobně. Nelze proto počítat s růstem spotřeby domácností o 2 %. Bude to daleko méně, spíš stagnace a pokles. Přitom spotřeba domácností tvoří 50 % výdajové stránky HDP.