Za vznikem, nebo lépe řečeno rozvojem rakovinného bujení, stojí mnoho příčin. Většinou jde o kombinaci více faktorů, které působí na lidský organismus chronicky, tedy dlouhodobě. Proto bylo toto onemocnění spojováno především se staršími lidmi. Bohužel, dnes už tomu tak není a rakovina znepokojivě postihuje čím dál mladší jedince. Proč a co s tím?
Jídlo plné chemie
Vymoženosti novodobé civilizace nejsou zadarmo. Ikdyž si to mnohdy neuvědomujeme, každý špás něco stojí. Za dob našich dědečků byl automobil něco výjimečného, dědečkové běhali za budoucími babičkami po svých. V zimě se ládovali chlebem se sádlem nebo medem a zapíjeli domácím mlékem nebo velkým bančákem melty. V létě doplnili vitamíny poctivou domácí zeleninou bez chemie, do toho domácí vajíčka, brambory, na podzim jablíčka z vlastní zahrádky. A pili vodu, po ránu štamprli slivovice a krevní oběh jim kromě budoucích babiček rozproudila sklenka červeného vína. Když už si vyrazili z kopýtka dál od domova, tak koňmo, šetřili vodou a každým drobkem od večeře. Venku to na jaře vonělo šeříky a na podzim tlejícím listím. Žádné laky na vlasy, antiperspiranty s hliníkem, ovocné šťávy s tunou „éček“ a konzervantů, antikoncepce, fast foody, masivní průmysl, dvě auta u domu a permanentní stres.
Co nám garantuje stát?
Výdobytky moderní doby s sebou nesou kromě mnoha výhod a zvýšeného životního komfortu také řadu nežádoucích „vedlejších produktů“. Ať už je to nedostatek pohybu, neustálý stres a napětí, potraviny sice širokého, ale mnohdy nekvalitního výběru, přejídání, hltání, přemíra zkonzumovaných cukrů, „éček“ a konzervačních látek, zhoršená kvalita ovzduší a životního prostředí vůbec. Všechny tyto aspekty vedou ke stále častěji se objevující teorii o příčině rakoviny, kterou je, na první pohled banální - překyselení organizmu a porušení acidobazické rovnováhy.
Nechci se vracet o sto let zpět, ale určitá míra střídmosti by nám i prostředí kolem nás vůbec neuškodila. Rakovina je věc budící pochopitelné obavy, ale rozhodně existují způsoby, jak minimalizovat rizika. Každý může zapracovat na svém životním stylu. Kvalitu potravin může však zcela jistě, alespoň do určité míry, garantovat stát - podporou kvalitních českých zemědělských produktů a potravinářských výrobků z nich a přísným dodržováním a zafixováním parametrů jakosti pitných vod. Bude mít k tomuto odvahu i současná vláda?
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radka Sitarová
