Prohrává vládní pravicová koalice volby jen proto, že nedokáže své „nezbytné reformy“ voličům vysvětlit? Pravý opak bude pravděpodobnější. Potvrzuje to studie s výmluvným názvem Pro koho je výhodný přechod do druhého pilíře? připravená ekonomy z občanského projektu IDEA působícího v Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR pod vedením profesora Jana Švejnara.

Pokud se někdo z třicátníků s nadprůměrným příjmem do druhého pilíře upíše, pak mu celoživotní spoření 3 procent průměrné hrubé mzdy nabídne doživotní důchod ve výši 6 procent mzdy, asi 1500 korun měsíčně v dnešních penězích. To je jeden z výsledků, ke kterému se autoři dopracovali tím, že vzali rozsáhlá data ministerstva práce a sociálních věcí a Českého statistického úřadu a prohnali je svými modely.

Zdá se vám to málo? Pozorný čtenář, který si nalistuje předpoklady, o které se tento výpočet opírá, nutně dojde k závěru, že to může být i mnohem méně. Těžko totiž očekávat, že reálné mzdy porostou příštích 40 let stále o 3 procenta ročně (nyní např. klesají), inflace bude nulová (nyní je nad 3 procenty) a investované fondy nabídnou reálný výnos 3 procent ročně (nyní byly penzijní fondy na nule a podílové dokonce rovnou ve ztrátě).

Smyslem studie však nebylo toto jednoduché průměrné číslo. Autoři se pokoušeli prokousat rozložením příjmů v české společnosti, aby zjistili, která skupina na tom může na penzijní reformě vydělat a která naopak prodělá.

Zkusili zpřesnit to, co každý dávno tuší, že to bude výhodné jenom pro osoby s nadprůměrnými příjmy a samozřejmě také pro soukromé penzijní fondy. Už proto, že ke vstupu do druhého pilíře nestačí vyvést tři procenta hrubé mzdy z nynějšího průběžného systému (opt-out), ale bude nutné přidat i další dvě procenta ze svých vlastních zdrojů (opt-in).