"PROŠLÉ" DĚDICTVÍ

Současný poměrný volební systém, kdy hlasujeme pro kandidátky jednotlivých stan, na rozdíl od většinového (hlasování pro jednotlivce v malých obvodech), byl zaveden v roce 1990 z několika důvodů. Hlavním byla snaha dát průchod různým politickým názorům. Kdyby byl už v létě 1990 použit většinový systém ve stylu jeden obvod jeden poslanec, zřejmě by se do Parlamentu dostalo jen revoluční Občanské fórum a ostatní strany, včetně komunistické, by získaly jen okrajové zastoupení.

Druhým důvodem zavedení poměrného systému byla návaznost na první republiku. Poměrný systém je totiž vhodný pro národnostně a nábožensky komplikované země, plné různých menšin. V takovém uspořádání by bylo zavedení většinového systému velmi nepraktické, protože by celé velké skupiny obyvatelstva vyloučilo ze zastoupení v Parlamentu. Nicméně Česká republika ročník 2012 je národnostně téměř homogenní stát, který si může většinový systém dovolit.

PRVNÍ NA PÁSCE

I většinový systém má mnoho podob. V našem případě by ideálním řešením pro volby do Poslanecké sněmovny byl jednokolový většinový systém, označovaný jako "první na pásce". Stručně řečeno, země by se rozdělila na dvě stě volebních obvodů (na jeden obvod by připadlo zhruba 50 tisíc obyvatel) a zvítězil by ten, kdo získá už v prvním hlasování nejvyšší počet hlasů. Podobný systém funguje ve Velké Británii.

Volič by tak nevybíral z dlouhého seznamu stranických kandidátek, ale hlasoval by pro jednu konkrétní osobu, která by pak zastupovala tento malý region.

Problémem problémů ovšem bude vytyčení hranic těchto obvodů. Například v prostějovském okrese by mohly být využity dvě varianty: rozdělení okresu na město Prostějov a venkov nebo geografi cké rozdělení, kde by se napůl rozdělilo město i venkov. Každému je jasné, že podobná rozhodnutí by hodně ovlivnila výsledky budoucích voleb. Jako základ hranic volebních obvodů by se proto musely vzít někdejší okresy. I tady by vznikla potíž, jakým způsobem by bylo žádoucí tyto okresy "rozpůlit".