V naší zemi je korupce závažný problém prorostlý do ekonomiky, do státní správy a samosprávy. Mnohé mezinárodní instituce hodnotí Českou republiku v míře její demokracie, kvality vládnutí a státní správy nepříliš lichotivě. Prestižní Economist Intelligence Unit(1) samotné fungování vlády a státní správy hodnotí na úrovni jihoafrické Botswany nebo Kapverdských ostrovů a Index Polity IV(2) vůbec nezařazuje Českou republiku za uplynulý rok mezi tzv. „plné demokracie“ ...
Podle odhadů organizace Transparency International a Světové banky odevzdávají podniky, pracující na veřejných zakázkách úředníkům, kteří jim zakázky přidělují 0,6% ze svých tržeb, což znamená, že je ze státního rozpočtu jen na úplatcích pro úředníky např. v roce 2010, kdy výdaje na veřejné zakázky činily 239 miliard korun, zaplaceno 1,3 miliardy korun(3). Korupci jako závažný problém vnímají i sami občané, se stavem korupce je dle STEM velmi nebo spíše nespokojeno 92 procent Čechů, hospodářská kriminalita vadí 81 procentům občanů (4) .
Boj proti korupci je samozřejmě během na dlouhou trať a protikorupční opatření musí tvořit ocelený systém schopný nejen omezovat možnost korupce, ale i účinně korupci odhalovat a trestat.
Považuji za základ protikorupční strategie zákon o majetkových přiznáních. Majetková přiznání, veřejně dostupná, by se týkala nejen politiků a dalších veřejných činitelů včetně jejich blízkých osob, ale i občanů s hodnotou majetku nad určitou úroveň. Přílohou přiznání by měl být i doložený původ, nedoložení původu by pak mělo být důvodem až 100% zdanění či trestně právní odpovědnosti.
Dalším chapadlem proti korupci by mělo být neustále omílané a stále neuskutečněné zrušení anonymních akcií na majitele a další zprůhlednění vlastnictví právnických subjektů. V porovnání s Rakouskem, jenž má zhruba stejný počet obyvatel, je u nás počet neprůhledných akciových společností asi sedmkrát vyšší. Ke konci roku 2010 bylo v Rakousku 1.650 akciových společností s listinnými akciemi na doručitele (majitele), kdežto v Česku existovalo ke stejnému datu 12.188 akciových společností s takovými neprůhlednými anonymními akciemi (53% všech akciových společností!) (5) .
Ve dvou dalších opatřeních se již hnuly trochu ledy. A to v zavedení institutu korunního svědka – tento status ochrání oznamovatele korupce a v zavedení trestní odpovědnosti právnických osob – firmám tak může být pozastavena činnost nebo mohou být zrušeny. V oblasti represe by však přispělo prosadit i více možností, jak rychle a efektivně zabavovat trestnou činností získaný majetek ve prospěch poškozených, ať již se jedná o fyzické či právnické osoby.
Samotná kapitola chapadel opatření se týká přímo i úředníků, kteří by se měli stát apolitickými profesionály, na jedné straně s ochranou proti různým tlakům, na straně druhé s osobní majetkovou zodpovědností, pokud svým jednáním způsobí škodu na veřejném nebo státním majetku. Ona majetková zodpovědnost by slušela samozřejmě i veřejným činitelům.
Přejděme k chapadlu otevřenosti a transparentnosti. Všechny smlouvy uzavřené orgány státní správy či samosprávy (či dalšími subjekty, ve kterých jsou tyto orgány zapojeny) by měly být veřejné, samozřejmě na internetu, nejlépe v nějaké centrální databázi. Zároveň je třeba v praxi na všech úrovních naplňovat zákon o svobodném přístupu k informacím a trestat jeho nedodržování. Větší transparentnost a kontrolovatelnost umožní též dokončení elektronizace veřejné správy.
Další chapadlo se týká přímo výběrových řízení. Mimo již uvedená opatření (zprůhlednění výběrového řízení v celém procesu a veřejnou kontrolu již od zadávání zakázky) je třeba zabránit předražování zakázek – realizovat zakázky za cenu obvyklou, provádět kontroly oprávněnosti výše finančních příspěvků pomocí tabulek prací, zpětně vyhodnocovat projekty.
Velmi důležitá je také kontrola hospodaření krajů, obcí a firem s většinovou účastí státu. Ideální by byly transparentní účty a posílení pravomocí kontrolních orgánů (např. NKÚ).
Samostatnou kapitolou, skoro s vlastní potřebnou chobotnicí opatření, je korupce v politických stranách a v médiích. Zde vidím účinné opatření např. v odvolatelnosti politiků - Jean Paul Marat to vyjádřil velmi výstižně: „ Aby se čelilo skrytým cestám korupce, je důležité, aby voliči využívali svého práva odvolat poslance, který by trvale zanedbával zájmy vlasti, a žádat potrestání poslance, který by zneužil jejich důvěry.“
A dále v zavedení prvků přímé demokracie (např. referenda, posílení petičního práva, přímé volby). Důležité je též reprezentativní poměrné zastoupení v kontrolních a dozorčích orgánech – a to nejen z politických subjektů. To se týká i mediální sféry, která je často brána jako nikým nekontrolovaná (či někým řízená) 7. velmoc… Když si novinář napíše lež a pravda nebude mít šanci být zveřejněna, budeme navzdory všem opatřením často úplně na začátku…
Další nezbytné chapadlo má těžiště v úpravě hospodaření politických stran – bez tajných sponzorů či bez veřejných mnohamilionových darů, se zastropováním možných nákladů na volební kampaně… Neboť vítězit se má argumenty a ne ubíjející dominancí v médiích, schránkách či na billboardech.
Snad někdy zvítězíme i nad korupcí, i když tady určitě jen argumenty nepomohou…
Odkazy:
(1) http://country.eiu.com/Czech%20Republic
(2) http://www.systemicpeace.org/polity/polity4.htm
(3) http://www.vsem.cz/data/data/ces-soubory/konference-seminare/gf_Bratislava191006_LGVS.pdf
(4) výzkum STEM, 9. 7. 2012
(5) http://www.cekia.cz/cz/archiv-tiskovych-zprav/198-tz101216 a http://www.nfpk.cz/srovnani
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Zdeněk Štefek - profil
