Evropská komise navrhla, aby EU v letech 2028–2034 hospodařila s částkou dvou bilionů eur (50 bilionů korun). To je výrazný nárůst oproti současnému sedmiletému rámci, který pro období 2021–2027 činí zhruba 1,2 bilionu eur. Návrh v červnu představil eurokomisař pro rozpočet Piotr Serafin a uvedl, že jde o „moderní a flexibilnější rozpočet, odpovídající výzvám dneška i zítřka“. Součástí plánu jsou prostředky na zemědělství, kohezní politiku, dopravní infrastrukturu i podporu rozvojových zemí.

Komise zároveň trvá na tom, že čerpání peněz bude podmíněno dodržováním principů právního státu. „Bez respektování právního státu nebude možné získat žádné unijní peníze,“ uvedl Serafin před europoslanci.

Dva bloky, dvě strategie

Jednání o rozpočtu tradičně rozdělují členské státy do dvou táborů. První z nich tvoří tzv. čistí plátci – země jako Německo, Francie, Nizozemsko, Švédsko či Dánsko. Tyto státy přispívají do rozpočtu více, než z něj dostávají, a obecně usilují o omezenější výdaje. Druhý blok, známý jako „Přátelé soudržnosti“, zahrnuje země jižní a východní Evropy – Itálii, Španělsko, Polsko či Portugalsko. Ty požadují výraznější rozpočet, především kvůli zemědělským dotacím a fondům na podporu chudších regionů.

Právě proto je dnešní schůzka ve Vídni důležitá. Čistí plátci se snaží předem dohodnout na klíčových prioritách a vystupovat jednotně proti tlaku druhého tábora. Podle diplomatických zdrojů budou jednání ve Vídni fakticky řídit Francie a Německo, které se tradičně snaží najít kompromisní pozici. „Nakonec se Paříž a Berlín dohodnou na částce a ostatní jen poslušně následují,“ přiznal jeden z diplomatů pod podmínkou anonymity pro bruselský list Politico.