Evropská komise navrhla, aby EU v letech 2028–2034 hospodařila s částkou dvou bilionů eur (50 bilionů korun). To je výrazný nárůst oproti současnému sedmiletému rámci, který pro období 2021–2027 činí zhruba 1,2 bilionu eur. Návrh v červnu představil eurokomisař pro rozpočet Piotr Serafin a uvedl, že jde o „moderní a flexibilnější rozpočet, odpovídající výzvám dneška i zítřka“. Součástí plánu jsou prostředky na zemědělství, kohezní politiku, dopravní infrastrukturu i podporu rozvojových zemí.
Komise zároveň trvá na tom, že čerpání peněz bude podmíněno dodržováním principů právního státu. „Bez respektování právního státu nebude možné získat žádné unijní peníze,“ uvedl Serafin před europoslanci.
Dva bloky, dvě strategie
Jednání o rozpočtu tradičně rozdělují členské státy do dvou táborů. První z nich tvoří tzv. čistí plátci – země jako Německo, Francie, Nizozemsko, Švédsko či Dánsko. Tyto státy přispívají do rozpočtu více, než z něj dostávají, a obecně usilují o omezenější výdaje. Druhý blok, známý jako „Přátelé soudržnosti“, zahrnuje země jižní a východní Evropy – Itálii, Španělsko, Polsko či Portugalsko. Ty požadují výraznější rozpočet, především kvůli zemědělským dotacím a fondům na podporu chudších regionů.
Právě proto je dnešní schůzka ve Vídni důležitá. Čistí plátci se snaží předem dohodnout na klíčových prioritách a vystupovat jednotně proti tlaku druhého tábora. Podle diplomatických zdrojů budou jednání ve Vídni fakticky řídit Francie a Německo, které se tradičně snaží najít kompromisní pozici. „Nakonec se Paříž a Berlín dohodnou na částce a ostatní jen poslušně následují,“ přiznal jeden z diplomatů pod podmínkou anonymity pro bruselský list Politico.
Ačkoli oficiální vyjednávání teprve začínají, v zákulisí už probíhají intenzivní konzultace. Země s podobnými zájmy pořádají vlastní setkání, dělí si úkoly a testují různé scénáře rozdělování peněz. Podobně tomu bylo i při předchozích vyjednáváních. Například v Helsinkách se loni během neformální schůzky čistých plátců podařilo dohodnout financování výzkumného programu Horizont ve výši 175 miliard eur – a komise tuto částku následně potvrdila.
Neformální setkání tak často předurčují výsledek dlouhých oficiálních jednání. „Ve fotbalové terminologii se jedná o standardní situaci. Je to něco normálního,“ komentoval tuto praxi polský europoslanec a bývalý eurokomisař pro rozpočet Janusz Lewandowski.
Ani jeden z táborů však není zcela jednotný. Čistí plátci se například liší v přístupu k unijnímu dluhu – Francie jej podporuje, zatímco Nizozemí je zásadně proti. Francie se navíc v otázce zemědělských dotací často přiklání spíše k Polsku než ke svým „spojencům“ mezi plátci. Přesto se státy snaží tyto rozpory řešit interně a navenek vystupovat společně.
Podobné pnutí panuje i v táboře „Přátel soudržnosti“. Tradiční spojenectví Polska a Maďarska se v poslední době narušilo poté, co Evropská komise zadržela Budapešti miliardy eur kvůli sporům o dodržování právního státu. To otevřelo prostor středomořským zemím, například Itálii a Španělsku, aby hrály aktivnější roli při koordinaci tohoto bloku.
Role komise
Evropská komise bude v nadcházejících měsících fungovat jako prostředník mezi oběma skupinami. Komisař Serafin, bývalý polský velvyslanec při EU, zná dobře prostředí rady a podle úředníků „vidí všechny karty na stole“. Podle Lewandowského by se měl vyhnout konfrontaci dvou velkých bloků a spíše jednat s jednotlivými státy zvlášť. To by oslabilo sílu národních aliancí a posílilo vyjednávací pozici samotné komise.
Jednání o víceletém finančním rámci EU jsou vždy složitá a plná kompromisů. Historie však ukazuje, že dohoda nakonec padne – byť často až na poslední chvíli. „Tento návrh komise nebude tím, na čem se nakonec dohodneme, všichni budou muset ustoupit. Ale vždycky se nějaká dohoda uzavřela a uzavře se i tentokrát,“ uvedl rakouský vyjednavač Stefan Imhof.
Příští měsíce tak určí, jak se rozdělí dva biliony eur mezi jednotlivé politiky a státy. Pro bohatší země jde o to, aby unie neutratila více, než je nutné. Pro chudší regiony je to zase otázka životně důležité podpory, která má pomoci snižovat rozdíly mezi jednotlivými částmi Evropy. Ve Vídni se proto dnes rozehrává první kolo dlouhé partie, jejíž výsledek ovlivní podobu evropského rozpočtu na celou příští dekádu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasoval 1 čtenář)
Souhlasíte s politikou Ursuly von der Leyenové?
autor: Jakub Makarovič
