Kdo v České republice určuje protiepidemické kroky? Vláda nebo úzká skupinka epidemiologů s nulovou politickou zodpovědností? Nad stále diskutovanějším tématem se zamýšlí politický analytik a novinář Erik Best.

Celý problém podle jeho slov vězí v tom, že ministr zdravotnictví Petr Arenberger prezentuje vládní stanoviska coby výsledek nikoli doporučení, ale „úkolů” či rozhodnutí několika málo epidemiologů, kteří nemají ani status oficiálních poradců vlády či resortu zdravotnictví.

V tom je prý změna proti dřívějšku, neboť před časem mluvil premiér Babiš o tom, že vláda rozhoduje na základě doporučení expertů. Nyní se už prý nejedná o doporučení, ale rozhodnutí. Jedná se o skupinu lidí v rámci tzv. MeSES, tedy Mezioborové skupiny pro epidemické situace a zvláště pak epidemiology Petra Smejkala a Rastislava Maďara. Best mluví o medicínsko-policejním státě a možných žalobách právě na tyto konkrétní osoby, například pro ušlý zisk.

„Je tu určitý rozdíl proti dřívějšku, že Babiš před tím většinou mluvil o tom, že jim dané kroky epidemiologové doporučili. Pan Arenberger ale teď říká, že oni to tak rozhodli. Je tam nádech toho, že obešli vládu. Není to tak fakticky možné, samozřejmě, ale cítíme tam pocit, že ti dva epidemiologové jsou výš než celá vláda, protože ta potom přijímá cokoli, co jí řeknou. Navíc jak uvedl Reflex, ta skupina MeSES nemá oficiální status a způsob, kterým vystupuje třeba pan Smejkal, je k zamyšlení. Třeba „doufáme, že vláda dodrží své slovo a nedovolí obchodům výjimku na úkor škol”. A podobné věci. Je to už na takové úrovni, že ti „experti” mají pocit, že vláda je poslechnout musí a pracuje podle jejich pokynů,” podivuje se Erik Best.

Sám ministr Petr Arenberger prý říká, že tato malá skupina zde nastavuje pravidla. „Občas vysloveně říká, že to rozhodují epidemiologové. V té skupině MeSES jsou jednom dva. Pánové Smejkal a Maďar. Ještě pak nějací imunologové, ale vysloveně epidemiologové pouze dva. A tady je ten velký posun. Arenberger je takový plachý a nechce si ta rozhodnutí brát na sebe. Ještě víc než Babiš před časem to svádí na nějakou skupinu a experty. Tady je ten zásadní posun,” vysvětluje analytik.

„Chápu argument, že ať je to prezentováno jakkoli, konečnou zodpovědnost má oficiálně ministr a vláda, ale upozorňuji na to, že tady mohou být střety zájmů a skrytý lobbing. Vím, že tu nemáme zákon o lobbingu, ale když základ je v tom, že ve chvíli, kdy tato neoficiální a nikým nevolená skupina tlačí určitou agendu a používá neoficiální prostředky, proč to nemůže používat druhá názorová strana? Proč má významný hlas pouze jeden směr?” ptá se.

Fotogalerie: - SPOLU na Petříně

Přitom prý víme, na jaké skupiny mohou být daní epidemiologové napojeni. „Třeba u pana Maďara je to skupina Agel, která přímo profituje z testování a očkování populace. Nevíme bohužel, jak ta skupina MeSES funguje a do jaké míry konkrétní zájmy ovlivňují její rozhodování. Nicméně otázka, jak to funguje a co všechno je v pozadí toho procesu, je zcela legitimní. Oni nefungují oficiálně a vždycky se za toto mohou skrýt a říct „no jo, ale my pouze doporučujeme, my za nic nemůžeme, to vláda…”. Jenže ten tlak je tam evidentní. Přitom v dalších státech je to značně podobné, byť mají ty poradní orgány třeba oficiálnější status. Rozhodně si ale myslím, že by takto silně nemohli danou agendu tlačit, kdyby neměli podporu na mezinárodní úrovni,” je si jistý Erik Best.

„Opakuji hlavní problém. Ti epidemiologové nemají žádný oficiální status, jsou to fyzické osoby a za nimi zase stojí jiné fyzické osoby s dalšími zájmy. A způsobují obrovské ztráty, miliardy každý den. Zatím jsou soudy na jejich straně a skoro vždycky padla rozhodnutí ve prospěch státu, ale oni nejsou stát. Kdyby tu existoval veřejný tlak, aby ti epidemiologové pochopili, že za to mohou být hnáni k zodpovědnosti, možná by to všechno vypadalo jinak. Podobně jako v soukromých firmách. Byly obrovské odchody z představenstev a dozorčích rad kvůli tomu, že klesaly tržby a členové těchto orgánů za to byli osobně odpovědní. Před tím bylo všechno růžové, nemuseli mít žádný strach, že bude něco jinak a budou čelit osobní odpovědnosti za finanční ztráty, ale najednou se situace změnila a dostali strach. Tito epidemiologové a další by měli či mohli pociťovat podobný strach, protože ať už legitimně či nikoliv, tak způsobují škody a ztráty v desítkách miliard korun. Přitom mají pocit, že jejich odpovědnost za to je nula. Naopak si ještě myslí, že se jim dostane chvály za to, že to celé zvládli. A za miliardy a miliardy neponese odpovědnost nikdo? Zatím si to myslí,” analyzuje situaci.

Rozhodně nevylučuje, že začnou padat žaloby na náhradu škody směřované přímo na konkrétní epidemiology. „Určitě bych to nevylučoval, naopak. Zvláště u firem, kterým ta situace způsobila nedozírné finanční škody. Slyšel jsem už různé fámy a spekulace, že o tom někteří uvažují. Konkrétně teď nemůžu říct, ale soudy to budou muset řešit. To je klíčové. Zatím sice, až na nějaké technikálie, byly soudy na straně vlády. Jenže tohle může skončit. Nezapomeňme, že Nejvyšší správní soud už řekl, že nemohli o náhradě škody uvažovat proto, že žalující nepodal expertizu. A co když se někdo poučí a dodá také odbornou expertizu o tom, že třeba zavřít restaurace nebylo odůvodněné a dodá také výpočet, kolik to všechno stálo s tím, že chce ty peníze zpátky? Jedna věc je, pokud je žalovaný stát se svou obrovskou mašinérií. Ale pokud budou žalované jednotlivé fyzické osoby, třeba právě ti konkrétní epidemiologové? No, tak já bych v takové pozici rozhodně nechtěl být,” má jasno Erik Best. 

Hledá zároveň odpověď na otázku, kde se taková, byť oficiálně neformální, moc v rukou pár jednotlivců vzala. „Vidím to tak, že zde byl nastaven určitý směr a cesta, kterou jsme se vydali. Konkrétní příklad. Masové antigenní testování ve školách ukázalo, že prakticky žádná nákaza u dětí není. A odpověď? Musíme prý používat jinou argumentaci. Třeba takovou, že „jsme aspoň zachytili těch 300 nakažených dětí z několika desítek tisíc, protože by jinak nakazily několik tisíc spolužáků! Je to argument sice nesmyslný, ale tuhle linii jsme stále neopustili. Propagují to ti známí epidemiologové jako Maďar, Smejkal, Hořejší, Flegr nebo šéf lékařské komory Kubek. Proti tomu ty rozumné hlasy reprezentované jmény jako Šmucler, Beran a další jsou zesměšňovány a jejich rozumné, zdůrazňuji rozumné, argumenty nejsou vůbec brány v úvahu,” nechápe analytik.

„Ministr Blatný byl proti tomu, aby ta skupina epidemiologů měla větší vliv. Já osobně nevím, jestli tohle byl jeden z důvodů, proč byl odvolán, ale někteří si myslí, že právě tohle byl jeden z hlavních důvodů. Já říkám, že to je možné. Nacházíme se v situaci, kterou před časem pojmenoval Daniel Křetínský. Ten řekl, že nechce medicínsko-policejní stát. Tohle označení se mi líbí víc než diktatura, protože tento termín může mít různé další konotace. V každém případě teď říkám, že žijeme v medicínsko-policejním státě, což považuji za velice výstižné pojmenování,” uzavírá Erik Best pro ParlamentníListy.cz.

Psali jsme:

Tomáš Klus: Moje firma je v troskách. Zpívání o politice mi kazí byznys

Nedělejte to! Kubek varuje Čechy. Hospody a kadeřníci? Hrozí, že si vše zopakujeme

VIDEO Bezmocní policisté utíkají před vzteklým davem. Afrika? Ne, Londýn

Tvrdý úder Babišovi: Otevřeno. Ve Švédsku. Výsledek? Lepší. Toto nebude číst rád

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Líbil se Vám tento článek?

---

Nezávislost naší redakce můžete podpořit peněžitým darem v jakékoliv výši bankovním převodem na účet:

131-981500247/0100

QR kód obsahuje údaje k platbě, výši částky si určete sami.