Prezident churaví. To se stává. Každý z nás byl někdy nemocný. Prezident je však nemocný vážně. Podrobnosti neznáme, ale samotná skutečnost, že leží na ARO, ukazuje, že to není jen nějaká rýmička.
Je kancléř Mynář dobrý člověk?Anketa
Normální v takové situaci by bylo, kdyby prezidentská kancelář informovala veřejnost a zejména ostatní ústavní činitele. Místo toho kancléř Mynář hraje divadlo a chová se jako slon v porcelánu. Pojďme ale popořadě.
Co se stalo v Lánech?
Už samotný nástup prezidenta nebyl normální. V Lánech nikdo z nás nebyl, ale veřejně dostupné informace dávají tušit, že se tam muselo dít něco šíleného. Za prezidentem přijel premiér Andrej Babiš okolo jedenácté. Krátce po dvanácté však už byl prezident v Ústřední vojenské nemocnici. Ta je od lánského zámku vzdálená 30 minut jízdy autem. Předpokládejme, že kolona s prezidentovou sanitkou mohla tu cestu urazit o něco rychleji. Zároveň nějakou dobu muselo trvat prezidenta naložit a připravit na cestu.
Varianta, že by premiér přijel, setkal se normálně s prezidentem, pak beze slova odjel a prezidentovi se náhle tak strašně přitížilo, že se jeho okolí rozhodlo převézt ho do nemocnice, je samozřejmě možná. Ale mnohem spíše to vypadá, že tam premiér Babiš přijel, našel prezidenta v žalostném stavu, všechny na místě seřval, že se úplně zbláznili, a donutil je prezidenta okamžitě převézt do nemocnice.
To by také vysvětlovalo, proč později vyzval kancléře k rezignaci a sdělil, že pokud by získal pravomoc kancléře odvolat, okamžitě by tak učinil. Hrad totiž vším svým dosavadním chováním vyvolává dojem, že si kancléř Mynář myslí, že za prezidenta bude prezidentovat on sám.
A ono by mu to možná i prošlo, kdyby se nechoval jako úplný psychopat. Senát ho požádá o sdělení prezidentova zdravotního stavu. Mynář to ignoruje. Takže se Senát musí zeptat přímo nemocnice. Mynář si tím přímo říká o to, aby Senát aktivoval článek 66 a společně se Sněmovnou dočasně přenesl prezidentovy pravomoci na předsedu vlády a Sněmovny.
Jak to je s prezidentovým podpisem?
A pak ta podivná návštěva předsedy Sněmovny Vondráčka, kdy si Mynář neumí zajistit předem souhlas ošetřujícího lékaře. Pokud jste někdy byli na ARO nebo i jen v nemocnici, tak asi tušíte, že špitál není nějaký průchoďák, kde by se každý mohl courat, jak se mu zamane. Navíc zdravotní stav prezidenta je vážný a musí odpočívat.
A aby toho nebylo málo, Vondráček s Mynářem mlží, nebo dokonce přímo lžou, když se nemůžou dohodnout ani na tom, jak samotná návštěva skutečně proběhla. Takže Vondráček nejprve říká, že ho k prezidentovi doprovodila policie, která to ale vzápětí popírá. A pak v médiích šermuje dokumentem, který na návštěvě vyfasoval.
A ten papír je kapitola sama pro sebe. Prezidentův podpis pod ním totiž vůbec, ale vůbec nevypadá jako prezidentův podpis. Takže ho teď budou zkoumat specialisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu.
Celý ten dokument je ale jen bezcenným cárem papíru. Pokud by totiž prezident Sněmovnu nesvolal, stejně by se 8. listopadu sešla. Není totiž vůbec nutné, aby ji prezident svolával.
Proč tedy celá ta šaráda? Protože kancléř Mynář chtěl veřejnosti dokázat, že prezident funguje a úřaduje. A Vondráček mu u toho sehrál užitečného idiota. To nejsou moje slova, ale citace jeho vlastního partajního šéfa, premiéra Andreje Babiše.
Jediné, co touhle eskapádou Mynář dokázal, je, že ještě více podryl důvěru veřejnosti. A v tuhle chvíli by udělal nejlíp, pokud by vyslyšel premiérovo přání a odjel domů do Osvětiman dříve, než napáchá ještě více škod.
Kdo nahradí Mynáře?
(*1988) Na Univerzitě Karlově vystudovaný politolog. Milovník historie, dobrého jídla, cestování a zahradničení.
Dlouhodobě žije v zahraničí. Píše pod pseudonymem, protože nechce svého zaměstavatele vystavit tlaku politicky korektních aktivistů.
Infobox
Michal Bok (*1988)
Prezident i veřejnost potřebují, aby klíčový úřad kancléře vykonával někdo všeobecně akceptovatelný, kompetentní a důvěryhodný. A takové lidi můžeme najít i v prezidentově okolí. Mynáře by tak mohl nahradit ředitel zahraničního odboru Hradu, dlouholetý diplomat Rudolf Jindrák nebo třeba jeho předchůdce a současný velvyslanec ve Washingtonu Hynek Kmoníček.
To by mohlo situaci uklidnit. A nakonec by tak snad ani Parlament nemusel aktivovat článek 66. Přiznejme si totiž, že největším motorem zbavení prezidenta pravomocí jsou obavy, co právě jeho bezskrupulózní kancléř Mynář zase vyvede.
Senát v tomhle ohledu možná až příliš tlačí na pilu. Na druhou stranu ale, co mají senátoři dělat? Ochrana ústavnosti je jejich povinností a k celé věci se musejí chtě nechtě nějak postavit. Zvláště po celé epizodě s podivným prezidentovým podpisem.
Nejde totiž jen o ten jeden vcelku bezvýznamný papír. Co když jich je totiž více? Co když si tady někde někdo z prezidentova okolí vyrábí třeba milosti? Mynářovi, který ani nebyl schopen získat bezpečnostní prověrku, dnes už málokdo věří, a přitom právě důvěra je to, co v dnešní situaci potřebujeme nejvíc.
Pokud tak kancléři Mynářovi skutečně na prezidentovi záleží, měl by poslechnout premiéra a rezignovat. Už toho bylo dost.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Michal Bok
