Během uplynulého týdne ještě doznívaly v médiích reakce na odchod slavného zpěváka Karla Gotta. Psychiatr Cyril Höschl zmínil, že provázel generace Čechů a Slováků, kteří strávili většinu života v šedém komunismu, Gotta měli rádi a mohli se s ním morálně identifikovat. Stud, že volili komunisty, potřebovali vytěsnit. „Identifikace s někým, kdo taky nebyl žádným disidentem, z nás snímá hříchy světa,“ podotkl na Dvojce Českého rozhlasu Höschl.

„Pokud se nemýlím, pan profesor prožil v komunismu skoro 40 let (nar. 1949?) Asi se nechal příliš ovlivnit těmi, se kterými se stýkal nebo musel stýkat on. Nedávno se mi dostala do rukou knížka Jindřicha Pokorného „Parsifal. Osudy jedné demokratické skupiny v letech 1938–1945 s poválečným dovětkem“ (Akademia 2009). Také tito lidé žili téměř ve stejné době a dělali, co mohli, aby zůstali svobodní. Nebyli to žádní od boku střílející pistolníci, ale přesto se jim to podařilo,“ uvedl Zbořil. „Netrpěli proto, že byli vylučování z KSČ, protože do této politické strany, nebo do stran, které s ní spolupracovaly v tzv. Národní frontě, nikdy nevstoupili. Tak jako hokejisté, fotbalisté hráli a vyhrávali, výtvarníci vyzdobili Brusel 58 a Montreal 67, českoslovenští filmaři, kteří točili své filmy za státní peníze, a tisíce dalších, dostávali ceny na filmových festivalech, kam ti dnešní neidentifikovaní ani nejsou zváni, se nepotřebovali s Karlem Gottem identifikovat,“ dodal.