Během uplynulého týdne ještě doznívaly v médiích reakce na odchod slavného zpěváka Karla Gotta. Psychiatr Cyril Höschl zmínil, že provázel generace Čechů a Slováků, kteří strávili většinu života v šedém komunismu, Gotta měli rádi a mohli se s ním morálně identifikovat. Stud, že volili komunisty, potřebovali vytěsnit. „Identifikace s někým, kdo taky nebyl žádným disidentem, z nás snímá hříchy světa,“ podotkl na Dvojce Českého rozhlasu Höschl.
„Pokud se nemýlím, pan profesor prožil v komunismu skoro 40 let (nar. 1949?) Asi se nechal příliš ovlivnit těmi, se kterými se stýkal nebo musel stýkat on. Nedávno se mi dostala do rukou knížka Jindřicha Pokorného „Parsifal. Osudy jedné demokratické skupiny v letech 1938–1945 s poválečným dovětkem“ (Akademia 2009). Také tito lidé žili téměř ve stejné době a dělali, co mohli, aby zůstali svobodní. Nebyli to žádní od boku střílející pistolníci, ale přesto se jim to podařilo,“ uvedl Zbořil. „Netrpěli proto, že byli vylučování z KSČ, protože do této politické strany, nebo do stran, které s ní spolupracovaly v tzv. Národní frontě, nikdy nevstoupili. Tak jako hokejisté, fotbalisté hráli a vyhrávali, výtvarníci vyzdobili Brusel 58 a Montreal 67, českoslovenští filmaři, kteří točili své filmy za státní peníze, a tisíce dalších, dostávali ceny na filmových festivalech, kam ti dnešní neidentifikovaní ani nejsou zváni, se nepotřebovali s Karlem Gottem identifikovat,“ dodal.
Fotogalerie: - Mše za Karla Gotta
A pokračoval: „Dokonce ani netvořili nějakou šedou zónu. To je jenom polistopadový konstrukt, který má naznačit, že zde byli jen zlí rudí, hodní disentní (i když vlastně také trochu do červena) a konečně hloupí, zbabělí šediví. Někteří režim podporovali, jiní ho chtěli reformovat, jiní (chartisté) s ním chtěli vést dialog a konečně tu byli i ti, kteří chtěli, aby byl zničen silou. I ti nejradikálnější věděli, že proti tankům nelze bojovat s prázdnýma rukama. Nejsem psycholog ani psychiatr, ale myslím si, že Karel Gott imponoval mnoha lidem proto, že to byl jednoduchý kluk z Plzně a Kobylis, který se vypracoval do evropského formátu. Byl slušný, vyvíjel se profesionálně i intelektuálně a o jeho popularitě nerozhodoval ani Gustáv Husák, ani Willy Brand nebo hlava římsko-katolické církve.“
Na odchod slavného zpěváka reagovali i ve skupině podporovatelů Milionu chvilek pro demokracii. Sdílela se například koláž Jiřiny Bohdalové, kde se objímá a vroucně vítá s politickými představiteli, ať již bývalými, tak současnými. „Tohle je přesně ono. Nezapomenout kdo, kdy, s kým...“ soudili o Jiřině Bohdalové. „Její projev byl maximální nevkus,“ přisadila si uživatelka.
Fotogalerie: - Gott a slzy
„Milioni chvilek asi nikdy neslyšeli o projevech Zdeňka Štěpánka v různých významných až osudových okamžicích našich dějin. Asi dobře tentokrát neposlouchali herečku a neumějí ani správně odhadnout, jaký to byl nejen herecký výkon. Jiřina Bohdalová se s Karlem Gottem loučila jako jeho přítelkyně a kolegyně, kterou si vybrali státní a církevní autority,“ uvedl politolog. „Že byla herečkou, do jejíž blízkosti se snažili dostat mocní, aby si trochu odpočinuli na její slávě, je osudem všech umělců, sportovců a herců, a hereček zejména. Milioni si vybrali na svá podia jiné herce a herečky, kteří je zrovna nereprezentují svým vysokým intelektem, charakterem a svými úspěchy a možná budou brzy reprezentovat někoho jiného. A hlavně, Jiřina Bohdalová se s Karlem Gottem neloučila jejich jménem, ale jménem těch, kteří ho obdivovali a také, připomeňme i některým psychiatrům, milovali,“ dodal.
K pohřbu Karla Gotta se vracel znovu filmový kritik Jan Rejžek. Text nazval „Pražské gottovské orgie“. „Do pomyslné hitparády nejtrapnějších výroků řadím vystoupení Dominika Duky při zádušní mši ve svatovítské katedrále, kde si buran Radek Vondráček, z Božího dopuštění předseda Poslanecké sněmovny, při zádušní mši psal zprávy na Twitteru,“ odsoudil předsedu Poslanecké sněmovny za ANO. „Perlil i farář Zbigniew Czendlik, který se obracel k Bohu, jenž Mistra povolal do nehasnoucího světla, zatímco my jsme prý zůstali ve tmě. No, tak asi vypadly pojistky,“ poznamenal kritik. „A všimli jste si, v jak skvělé formě byl opět pan prezident?“ dodal.
Fotogalerie: - Gott v porodnici
„Pan Rejžek se často rád ‚vrací‘, když někdo zemře. Při těchto svých návratech nešetří expresivními výrazy. Dokonce i o panu kardinálovi Dominikovi mluví, jako kdyby si byli rovni. Nejsou a ten rozdíl spočívá v tom, že až nastane poslední hodina pana Rejžka a bude se chtít zpovídat ze svých hříchů, pan kardinál nebo jeho zástupce mu poslední pomazání neodmítnou. Nemusel by také neustále vyzvídat, komu zvoní hrana. Třeba je to právě on…“ komentuje Zbořil.
Mimořádné prezidentské volby? „Já si to nemyslím“
Prezident Miloš Zeman ve čtvrtek nastoupil na rekondiční pobyt do nemocnice, v neděli se vrátil do Lán. Řada občanů si tuto informaci vyložila po svém. Mluvčí českých elfů Bohumil Kartous, který přispívá na server Britské listy, s odkazem na pochybnosti o zdravotním stavu prezidenta zmínil: „Může se stát, že v ČR proběhnou mimořádné volby, a to ještě před těmi krajskými, jejichž regulérní termín byl stanoven na podzim 2020. Mimořádné prezidentské volby mohou velmi významně rozhodnout o tom, jakým směrem se bude odvíjet politická orientace ČR v následujících několika letech. Za dané situace to může rozhodnout o tom, zda se ČR stane ještě více kořistí oligarchických skupin, nebo zda si zachová jako jedna z mála postkomunistických zemí svou liberálně demokratickou povahu, a tedy významně větší naději na jinou než druhořadou evropskou budoucnost,“ napsal Kartous.
„Pan Kartous si myslí, že se to může stát. Já si to nemyslím. A je to stejně důležité. No jistě, lidé se rodí smrtelní. Příští prezidentské volby budou mít svůj význam. Nevím ale, co to jsou oligarchické skupiny. Buď je tady jedna vláda několika osob nebo nevolených elit, nebo jich je několik. Nerozumím ani tomu, co to je prvořadá nebo druhořadá evropská budoucnost. Něco jako v Katalánsku, v Paříži a dalších francouzských městech, ve stanových táborech v Itálii, Řecku nebo v rychle rostoucích ghettech? Jak to mohu vidět, když mi hrozí, že mi v Barceloně vystřelí policajt nebo voják oko gumovým projektilem?“ uvedl politolog.
Publicista Honza Palička připomněl, že Miloš Zeman už před pár dny v nemocnici byl, po několika hodinách odjel a média přinesla zprávu, že je zdráv. Ironicky k tomu dodal, že bývá naprosto běžné, že si zcela zdraví lidé chodí lehnout na čtyři dny do nemocnice. Snad aby byli ještě zdravější. „Zdravý člověk, kterému před 14 dny po osmihodinové prohlídce potvrdili, že nemá žádné zdravotní problémy, si jde na 4 dny lehnout do špitálu, protože to lidé, kteří jsou zcela zdraví, běžně dělají,“ napsal Palička.
„Pan Palička asi nemá žádné zkušenosti s českým zdravotnictvím. Zřejmě ani netuší, jakou zodpovědnost má lékař ošetřující prezidenta republiky. Mohu ho ujistit, na základě svých tříletých zkušeností s chozením po doktorech, že vyšetření nebo i malý lékařský zákrok je něco jiného než ‚sekat u Bati cvičky‘. Ale třeba to brzy pozná sám na sobě. Třeba v metru, pod tramvají, pod autem. Přej a bude ti přáno, je vyzkoušené. Dokonce i bez upocené ironie,“ říká Zbořil.
Ing. Miloš Zeman
Hostem v pořadu Štrunc! žurnalisty Pavla Štrunce na serveru Info.cz byl komentátor týdeníku Reflex Bohumil Pečinka. A zamýšlel se nad tím, kdo bude příštím prezidentem. Téma, kdo by mohl být kandidátem na tuto vysokou funkci, odstartoval nedávno sám prezident Miloš Zeman a Pečinka si neodpustil tvrdou poznámku, že je zajímavé, že Zeman téma svého nástupce otevírá krátce poté, co byl na prohlídce v nemocnici. „Od té doby, kdy prezident zrušil standardní lékařské konzilium, které pečovalo jak o prezidenta Havla, tak o prezidenta Klause a vydávalo nějaké zprávy, tak vlastně každá zpráva tohoto druhu, kdy začne vybírat svého nástupce, působí dojmem, že je nějak zdravotně indisponován,“ pronesl.
„Pan Pečinka do toho vidí lépe než já. Proto budu se svými proroctvími opatrnější. Pravdu ale má, že čas, kdy se bude hledat kandidát na nového prezidenta, se blíží. Díky přímé volbě je otevřena téměř neomezená možnost kandidovat všem. Nejen těm, kteří dosáhli věkového limitu ale i těm, kteří si myslí, že by nástupci Miloše Zemana mohli být. Možná by pro začátek bylo užitečnější spočítat, kdo v minulosti a v současnosti o kandidatuře uvažoval a uvažuje,“ uvedl Zbořil.
„Pokud jde o dojem o zdravotní indispozici, někdy mi spíše připadá, že indisponováni jsou ti, kteří na veřejnosti až příliš často hovoří o tom, že současný prezident, aniž by měl za sebou takovou smutnou anabázi po lékařských zařízeních jako jeho předchůdce Václav Havel, je na tom tak nějak stejně, nebo dokonce ještě hůř,“ dodal.
Psali jsme:
Válka o dědictví Osmanské říše. Z historie se nikdo nepoučil
Turecko zahájilo ofenzivu na severovýchodě Sýrie poté, co americký prezident Donald Trump nařídil z oblasti stáhnout americké vojáky. Operace, která má podle Ankary vést k vyčištění oblasti od teroristů a vytvoření takzvané bezpečné zóny, se setkala se silnou kritikou.
„Je to stále stejná válka o dědictví Osmanské říše. Z historie se nikdo nepoučil. Politicko-strategické zájmy jsou skoro stejné jako v době Thomase Edwarda Lawrence (1885–1935), nebo jeho rakousko-českého současníka Aloise Musila (1868–1944). Základní model nebo paradigma jsou stejné. Jen snahy ovládnout materiální zdroje neovladatelného území mají jiná jména. Dodávky zbraní, korumpování místních režimů, zneužívání etnicity, sociálně-kulturních rozdílů a náboženství vytvořily stav, který by Jiří Mucha mohl opět nazvat ‚oheň proti ohni‘. Tentokrát je katalyzátorem ropa, nezjistitelné množství zbraní, včetně snad i nukleárních, neschopnost těch, kteří se chtějí podělit o kořist, dohodnout se,“ komentuje Zbořil.
A jak by měl reagovat zbytek NATO včetně České republiky? „V pyšné Evropě si myslíme, že nás někdo chce o tento podíl na lupu připravit. Ale rozhlížíme se jen po svých spojencích (Turecko) nebo vyčkávajících (Stát Izrael, Írán) nebo ‚zavěšených‘ (Egypt, Jordánsko). Skoro nás nezajímá ohlas u turkických spojenců Turecka v Kaspickém bazénu. Jen někdy si vzpomeneme na bohaté arabské emiráty a Saúdskou Arábii,“ reagoval politolog.
„Jak můžeme radit NATO, které považuje za hlavního nepřítele Ruskou federaci a Čínskou lidovou republiku? Navíc si její velení myslí, že všemu rozumí nejlépe. V minulosti měla ČSSR v této oblasti své omezené zájmy, garantované vojenskou mocí SSSR. Čo bolo, to bolo! Dnes je to dávná minulost. Můžeme snad ještě jen přihlížet. V lepším případě servilně se vnucovat někomu, kdo toho o nás moc neví. Ani hledání vlastní pozice prostřednictvím EU nemá naději. Také EU je dnes už jen ‚papírový tygr‘,“ dodal.
Podle českého prezidenta byli Kurdové zrazeni Amerikou i Evropou. „Právě my jako národ, který v roce (19)38 byl podobně zrazen, bychom měli mít vůči Kurdům alespoň elementární solidaritu a pomáhat jim v rámci našich možností,“ uvedl Zeman.
„Předpokládám, že prezident Zeman z této zrady neobviňuje Českou republiku Ten odkaz na Mnichov je pravděpodobně myšlen tak, že důležité evropské státy, které se podepsaly pod mnichovskou smlouvu, zase někde někoho podvedly. Ale i tato paralela a odkaz na morální kredit Západu není namístě. Morálka a mravnost jsou pojmy, které vzrušovaly Immanuela Kanta na konci 18. stol., ale našim současníkům neříkají nic. Snad jen těm, kteří svolávají konference o lidských právech a jsou přitom podporováni těmi, kteří cynickou (nebo realistickou) mezinárodní politiku financují,“ říká Zbořil.
Objevují se názory, že je pokrytecké uvalovat sankce na Rusy kvůli Krymu, ale zůstat nečinnými, když Turecko okupuje část Sýrie. „Copak jsou naše evropské hodnoty dotčeny pokrytectvím dnes méně, než tomu bylo v minulosti?“ reaguje otázkou politolog.
Turecko se při vojenské operaci na severu Sýrie dopustilo válečných zločinů, nemělo by proto být členem Evropské unie, řekl prezident Miloš Zeman v televizi Barrandov. Země se podle něj pod prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem sbližuje s radikálním, vraždícím islamismem.
„Pojem válečné zločiny je až nadmíru zneužívané označení činů našich domnělých nebo skutečných nepřátel. Kdo ještě pamatuje Vietnam a kdo nezapomněl na válečné zločiny humanitárních balkánských válek a ví, co všechno se v posledním století odehrávalo v Africe a některých asijských zemích, ví, že často se spíše spoléháme na účel, a nikoli na spravedlnost.
Také ‚radikální islám‘ se objevil, až bylo třeba v nějakém velmocenském zájmu. Odehrává se na časovém horizontu, v informačním poli, strukturách a sítích, které jsou autopoietické. Jednoduše řečeno, stal se pro nás a naše spojence, kteří jsou ‚nebohatší, nejmocnější a nejchytřejší‘, nekontrolovatelným,“ uvedl politolog.
Ještě dnes platí příměří, i když se obě strany vzájemně obviňují z jeho porušování.
„Vzájemné obviňování se z nedodržování příměří je nejtradičnější účelová lež od nepaměti. Třeba se zítra dovíme, že příměří nastalo, nebo naopak to bude jako na východě Ukrajiny. Příměří stejně jako mír lze udržet jen silou suveréna, a nikoli vznešenými slovy, která pronášejí ti, kteří se ještě včera vraždili,“ komentuje Zbořil.
Kdyby Evropa vyhlásila proti Turecku nějakou křížovou výpravu...
Ankara vyhrožuje, že v případě označení současné okupace severní Sýrie za invazi mohou do Evropy poslat 3,6 milionu syrských uprchlíků, které má Turecko na svém území. Podle předsedy maďarské vlády se v těchto týdnech rozhoduje, zda Turecko vrátí syrské uprchlíky na území Sýrie, nebo je pustí do Evropy. Maďarský prezident navrhuje dát Turecku peníze.
„Bez dohody, na které možná i proděláme, to není možné. Jedině, kdyby Evropa vyhlásila proti Turecku nějakou křížovou výpravu. Ale i s tím nemáme dobré zkušenosti. Ono to spojenectví Evropy s Tureckem bylo vždy podmíněné tolika neznámými, že bychom toto slovo neměli používat při kdejaké příležitosti,“ uvedl politolog. „Viktor Orbán, předpokládám, by ty peníze nedával ze svého. Ale je to pro něho dobrá příležitost připomenout těm, kteří jej v mnoha případech radikálně odsuzovali, že měl pravdu. Neříká přežívajícímu Jeanu-Claudeu Junckerovi nic jiného než: ‚Hle Rhodos, tedy skoč‘!“ dodal.
A co zatím řekla turecká ofenziva o Turecku, Spojených státech amerických, Rusku a EU?
„Je předčasné dělat za současné situace jakékoli závěry. Někdo si myslí, že vítězně z toho vyjde Vladimir Putin, jiní věří na překvapení, se kterým přijde Donald Trump. Že EU není na tahu ještě neznamená, že na svou mezinárodněpolitickou úlohu rezignuje Německo. Turecký prezident navíc bojuje o život. To si ale pomáháme povrchními generalizacemi a personifikacemi,“ uvedl Zbořil. „Jedna věc se ale zdá jasná. Ve všech vámi zmíněných zemích, a možná ještě i v mnoha dalších, budou mít výrobci zbraní a obchodníci se smrtí v tomto roce bohatého ježíška,“ dodal.
Psali jsme:
autor: Daniela Černá
