Dalo se z debaty lídrů sedmi stran vyčíst, jak bude vypadat v nejbližším období domácí politická scéna a jak dlouho mohou trvat jednání o sestavení nové vlády?
Úplně moc se z toho vyčíst nedalo, protože to bylo krátce po ohlášení výsledků a nikdo z nich nechtěl v přímém přenosu odkrývat karty. Navíc všichni tak trochu čekají, jak zareaguje Miloš Zeman. Takže ta debata byla trochu jalová. Působilo to velmi poklidně, až takřka idylicky. Ale myslím, že to je opravdu kvůli tomu, že se nikdo nechtěl v přímém přenosu hádat, ani říct nic určitého. Takže tato debata nic zásadního neprozradila.
Ing. Miloš Zeman
Co říkáte tomu, jak horlivě se předseda ČSSD Bohuslav Sobotka přimlouval za to, aby co nejdříve skončila vláda Jiřího Rusnoka?
To byla jedna z mála zajímavých věcí v té debatě. Je to naprosto logické, že se snaží vytěžit maximum z toho, že zemanovci inkasovali knockout a obrazně po čenichu dostal i prezident. Snaží se o to, dokud je ještě Miloš Zeman v depresi, poněvadž může očekávat, že časem se z toho oklepe a pak zase začne spřádat nějaké své plány. Bohuslav Sobotka bude určitě stát hodně o to, aby byl pověřen prezidentem k jednání o sestavení vlády. I proto říkal, že tato vláda žádný mandát nemá, dokonce obvinil Miloše Zemana z toho, že za špatný výsledek levice – v tom smyslu, že nemá ve sněmovně většinu – může i Miloš Zeman svým projektem Rusnokovy vlády a chováním zemanovců. Přešel rétoricky do protiútoku možná i proto, že rozdíl v preferenčních hlasech mezi ním a Michalem Haškem není tak velký, aby to mohlo něco znamenat.
Psali jsme:
Vypozoroval jste vůbec od některého z lídrů kromě Bohuslava Sobotky zájem usednout ve vládě?
O účast ve vládě se nikdo moc nedere, protože situace je složitá. Navíc jak se ukazuje, špatný výsledek zemanovců, který souvisí s Rusnokovou vládou, napovídá, že být ve vládě je to největší neštěstí. Jakmile někdo vstoupí do vlády a převezme odpovědnost, tak mu spadnou preference. Lidé jsou nespokojeni kvůli celé řadě věcí, ale i když s tím vláda nemůže nic udělat nebo až v dlouhodobějším horizontu, tak to lidé přičtou stejně na vrub jí. Ono je snadné slíbit „bude líp“, ale jak to provést. A pokud jde o Andreje Babiše, určitě nebude chtít skončit v čisté opozici, to ani náhodou. Určitě si bude chtít vydobýt maximum moci, ale musí uvažovat o tom, že přímá účast ve vládě pro něj nemusí být nejlepším řešením.
A co by tedy bylo pro Andreje Babiše výhodné?
Pro něj by bylo nejvýhodnější být napůl v opozici a napůl ve vládě, aby mohl mít vliv na nějaká opatření vlády, která by mohla být zajímavá pro jeho podnikání a pro jeho koncern. Kampaň ale táhl jen on a Martin Stropnický, plus tam trošku sekundovala Věra Jourová či Martin Komárek. Takže by měl problém, pokud by kývl na účast ve vládě, koho tam dát. Pokud by teď začal někoho shánět, tak mu hrozí, že mu celá řada kariéristů bude bušit na dveře. A ty lidi nemá prověřené. Pak kdybychom sečetli ministry, náměstky a další důležité funkce, které by svými lidmi obsadil, tak to bude nějakých třicet, padesát lidí, kteří budou pod drobnohledem médií. A všechna média si zatím nekoupil. Ti lidé budou samozřejmě dělat chyby, a tak mu hrozí, že jeho popularita spadne dolů. Proto si myslím, že to je součástí jeho strategie, že se do vlády nehrne. Nebo přinejmenším nechce dávat první večer po volbách najevo, že by o tu vládu stál. Jen se tváří, že chce podpořit potřebné zákony. A spíš si myslím, že bude jednat v zákulisí.
Které z témat, jež v noční diskusi u Václava Moravce zazněla, by mohla být důležitá při jednáních o sestavení vlády?
Začnu panem Okamurou. On naznačoval, že by byl spokojen, když mu schválí zákon o obecném referendu. A to není nic nesplnitelného. Skoro ve všech ústavách je zakomponována možnost referenda, my jsme jedna z mála zemí, která ho nemá. To je opravdu nedostatek české Ústavy, o němž se ví dlouhou dobu. Ale vládnutí, o němž by rozhodovala příliš často vyvolávaná referenda, bych tedy nedoporučoval. Ale jako výjimečný prostředek jednou za čas k podstatné věci typu přijetí eura lze akceptovat, takže de facto nežádá nic, co by nebylo součástí ústav jiných evropských zemí. Pokud tedy budeme mluvit jen o zákonu o obecném referendu, odvolatelnost politiků, to už je jiná věc. Neočekávám, že by téma obecného referenda vyvolalo nějaký problém.
Tomio Okamura
Myslím, že podstatnou věc už nikdo nebude dělat z církevních restitucí. To se hodí do kampaně, ale přece jen ten zákon už je přijatý a kdyby se rušil nebo měnil, tak se český stát vystavuje nebezpečí, že se církve obrátí na mezinárodní soudy, a to by mohl být problém. Kdo bude u vlády, nebude chtít riskovat, že Česká republika povede s církvemi dlouholeté soudní tahanice u mezinárodních institucí.
Referendum ani církevní restituce ne, tak jaké téma bude o sestavení vlády především rozhodovat?
Největším problémem může být státní rozpočet, protože dohoda o vládním uspořádání může ztroskotat právě na něm, tam jde o peníze. U církevních restitucí jde o vyplácení pár miliard ročně, nemluvím o vydávaném majetku, ale státní rozpočet jsou reálné a velké peníze. Tam boj být může. Na druhou stranu to zase může být faktor, který urychlí sestavení vlády, protože rozpočet je nutné přijmout co nejdříve, aby začal v ideálním případě platit už od začátku nového roku. Případně aby rozpočtové provizorium netrvalo příliš dlouho. Rozpočet je lákavá kořist a je možné, že vznikne uspořádání vlády na základě nějaké pragmatické dohody, že se v návrhu rozpočtu Rusnokovy vlády provedou určité návrhy a změny, které mohou někomu vyhovovat, a tím pádem bude zájem sestavit vládu co nejdříve, aby se i změny co nejdříve realizovaly.
Podle bleskového průzkumu pro Českou televizi si 80 procent dotázaných respondentů myslí, že předčasné volby politickou krizi u nás nevyřešily. Proto přišly na přetřes i další možné brzké volby. Jak moc pravděpodobné podle vás jsou?
Podle jiného průzkumu, jehož výsledky byly během diskuse také zveřejněny, je skoro polovina lidí s výsledky voleb spokojena, což je poněkud rozporné. Ale podle mého předčasné volby v tuto chvíli nehrozí. Technicky by se sice nabízelo, že by mohly proběhnout souběžně s volbami do Evropského parlamentu příští rok na jaře, což se nabízí, protože by se organizační náklady pokryly tím, že by se oboje volby spojily. Ale spíš předčasným volbám moc pravděpodobnosti nedávám, protože si všichni budou uvědomovat, že stejně nic nevyřeší. Měli jsme teď jedny předčasné volby, které nic nevyřešily, tak další předčasné volby také nic nevyřeší. To si myslím, že bude argument, který bude převažovat nad argumentem pro konání předčasných voleb.
Psali jsme:
autor: Jiří Hroník
