Demoblok zapláče! Expert ohromil: Rychetský úplně jinak. Spočítáno

03.02.2021 10:52

ROZHOVOR Pod největší zátěží a tím, kdo spíše sbírá handicapy, je po rozhodnutí Ústavního soudu o zrušení části volebního zákona koalice SPOLU. Politolog Jan Kubáček je přesvědčen, že pro stranu lidovou to bude opravdu velmi náročné a nastartuje to u ní velké otazníky. Naopak pověstně může bouchat šampáňo sociální demokracie, komunisté a strany okolo pěti procent, protože právě pro ně to je velká příležitost bodovat. A nebudou tak bity ve volebních obvodech, jak byly bity doposud.

Demoblok zapláče! Expert ohromil: Rychetský úplně jinak. Spočítáno
Foto: Repro Facebook
Popisek: Předsedové tří koaličních stran po podepsání memoranda
reklama

Co říkáte načasování verdiktu Ústavního soudu ohledně změny části volebního zákona, když návrh senátorů měl od roku 2017, ale rozhodl po více než třech letech, a to ještě osm měsíců před volbami, které se uskuteční ve dnech 8. a 9. října 2021?

Anketa

Měl by být ministr Blatný odvolán?

16%
30%
hlasovalo: 10438 lidí

Verdikt je hodně odvážný a z mého pohledu je velmi nešťastně a velmi problematicky načasován. Mám trochu pocit déjà vu, protože mi to připomíná situaci, kdy Ústavní soud de facto zrušil předčasné volby v roce 2009. Ty se pak konaly později, zhruba o osm, devět měsíců, a ta politická mapa byla už zcela jiná.

Které politické subjekty po tomto rozhodnutí Ústavního soudu zapláčou?

Z toho, co zatím víme, co Ústavní soud zrušil, tak to bude de facto obrovská zátěž pro volební aliance. Sám jsem si to dokonce odstupňoval a z mého pohledu ten, kdo je teď pod největší zátěží a kdo spíše sbírá handicapy, je koalice SPOLU. Pro její vznik bylo velkým argumentem, aby se politické strany dostaly přes pětiprocentní hranici, aby se neztrácely voličské hlasy, a tím pádem mandáty. A teď, si myslím, že třeba pro stranu lidovou to bude opravdu velmi náročné. Pro TOP 09 ne, ta z téhle varianty vychází vítězně. Ale u lidovců očekávám, že to nastartuje velké otazníky.

Kdo další má litovat?

Kuriózně stříbro v té zátěži a v těch nepříjemnostech mají STAN a Piráti, poněvadž pro ně dokonce byl jeden z argumentů, aby nedošlo ke ztrátě voličských hlasů, součástí jejich vyjednávání a byl součástí i té „koaliční smlouvy“. Už teď jsem zaznamenal, že senátor Horník říkal, že možná jednou z možných variant, sice spíše méně relevantní, je, že by STAN a Piráti šli samostatně. Čili to bude obrovský tlak na to, aby ta volební koalice přežila už z toho titulu, že se do ní investovala obrovská energie, emoce obrovského politického kapitálu. A voličům by se teď velice těžko říkalo: „No tak jsme si to zkusili a teď jdeme od sebe“.

Čekal bych, že největším poraženým bude po zrušení části volebního zákona hnutí ANO. Jak dolehlo na ně?

Hnutí ANO je tím třetím bitým, protože je to předpokládaná vítězná strana a ukazuje se, že ty změny nebudou příznivé k vítězným stranám. Takže z mého pohledu Ústavní soud opět zafungoval jako de facto třetí komora Parlamentu, která mění pravidla, a to zásadní, protože volební pravidla. Navíc těsně před volbami. To je hodně nezvyklé, hodně krajní a myslím si, že to ještě vyvolá velké politické pnutí a politické zemětřesení.

Ale někomu to rozhodnutí mohlo pomoci, kdo se tedy má radovat?

Z mého pohledu to šampáňo může pověstně bouchat sociální demokracie, komunisté a strany okolo pěti procent, vyzyvatelé, protože právě pro ně to je velká příležitost bodovat. A nebudou tak bity ve volebních obvodech, jak byly bity doposud.

Tomio Okamura

  • SPD
  • Předseda hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD)
  • místopředseda PS PČR

Ze subjektů, které by neměly po letošních volbách chybět v Poslanecké sněmovně, jsme nemluvili jen o SPD. Té se změny nijak nedotknou?

Pro SPD není verdikt Ústavního soudu až tak zásadní. Pro ni bude mít neutrální dopady z jednoho prostého důvodu, že má podporu napříč republikou. Podle starých podmínek byly bity strany s regionální podporou, tedy TOP 09, lidovci, Starostové, co měly silnou podporu v některých volebních krajích, ale v jiných byli velmi slabí. Naopak strany typu občanští demokraté, sociální demokraté, ale i hnutí ANO, v tom teď už zrušeném volebním režimu bodovaly, týkalo se jich to neutrálně, u SPD je to podobné. Má podporu napříč republikou s výjimkou Prahy a dá se čekat, že rozhodnutí bude na ni fungovat neutrálně. A Tomio Okamura na něm může ještě vydělat, že bude říkat, že to je marasmus, že to vyvolá problémy, kam se to celé dovedlo, takže z toho ještě může udělat nějaké své téma politického boje.

Ústavní soud zrušil část volebního zákona, kde byl uveden přepočet d´Hondtovou metodou. Jaké možnosti přepočtu tedy jsou?

Kuriózně za to d´Hondt nemůže, matematicky je neutrální. Kolem toho Ústavní soud úžasně bruslí, pere se s tím, že problém je ve velikosti volebních obvodů, a ne v d´Hondtově přepočtu. Bude se muset vyřešit situace, jak srovnat různě lidnaté – to je to nejzásadnější – volební obvody a jakou formou to zneutralizovat. Bude několik možností. Nejkrajnější – já jí říkám varianta První republika s „italskými“ vládami, to znamená multikoaličními, křehkými, často se rozpadajícími, které fungovaly jen díky tomu, že tam byly de facto neparlamentní neliberální prvky v podobě „pětky“, pak „devítky“ a silné moci Hradu – varianta by byla v podobě jednoho volebního obvodu České republiky. V podstatě něco podobného, co známe při evropských volbách. Ale s tím rozdílem, že kandidátky by byly o dvou stech jménech.

Co by tahle nejkrajnější varianta, jak ji nazýváte, pro politickou scénu znamenala?

Velmi by destabilizovala situaci a museli bychom si zvyknout na mnohabarevné a velmi křehké vlády. Velice složitě by se dávala dohromady sto jednička. Pak existují varianty, můžeme zjednodušeně říct „do roku 1998“, že by ty volební kraje jako volební obvody zůstaly, ale ještě by se ve druhém kole dopočítávaly zbývající hlasy. Pro nás voliče by se nic nezměnilo, dál bychom volili ve 14 volebních krajích, jenom by probíhalo něco jako „druhé kolo“, kdy by se dopočítávaly hlasy, dorovnávaly by se a přidávaly jednotlivým politickým stranám. A tím by se ta nerovnost dorovnala. Ale jsou ještě různé další varianty. Někdo říká, že by se mohly vytvořit něco jako celky NUTS-2, které známe v souvislosti s evropskými dotacemi, tedy varianty volebních obvodů. Těch řešení je mnoho, ale času je extrémně málo. Osm měsíců, v praxi půl roku však nenahrává klidnému a rozvážnému jednání.

Času je extrémně málo, ale co se stane, když se strany na znění volebního zákona nedohodnou?

Když se nedohodnou, tak se bude aplikovat – ústavní soudci to sami zmínili na tiskové konferenci – přísně poměrný systém. Dá se zjednodušit, že by to byla hodně velká přihrávka té prvorepublikové situaci, že by se opravdu sečetly všechny hlasy, sečetly by se v rámci obvodů a dopočítávaly by se přímé poměrnosti hlasů. Volby tak ohroženy nejsou, ale výsledek je v tuto chvíli hodně problematický a násobí nestabilitu politického prostředí. Je třeba zdůraznit, že systém bude hodně nestabilní, pokud by byl přísně poměrný.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Jiří Hroník

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Zeman zdravější než Havel, uvidíte. Demoblok v pasti. Binec a jeho zákulisí

9:37 Zeman zdravější než Havel, uvidíte. Demoblok v pasti. Binec a jeho zákulisí

VHLED MICHALA BOKA Komunisté svým odchodem z vlády dali moc do rukou Miloše Zemana a ten je tak abso…