Duch proutníka Kennedyho v Miloši Vystrčilovi? To jako fakt? Politolog ale varuje: Možná se přepočítá

6. 1. 2021 15:46

VHLED MICHALA BOKA S koncem uplynulého roku se v České republice opět roztrhl pytel se státnickými projevy. K národu kromě premiéra Andreje Babiše a prezidenta Miloše Zemana promluvili také šéfové obou parlamentních komor Radek Vondráček a Miloš Vystrčil. Čí projev byl přínosný? Čí byl nevýrazný? A čí byl úplně zbytečný? Politolog Michal Bok se jim podíval na zoubek. Našel manipulace i skryté prezidentské ambice. Jen se podívejte...

Duch proutníka Kennedyho v Miloši Vystrčilovi? To jako fakt? Politolog ale varuje: Možná se přepočítá
Foto: Screen ČT24
Popisek: Miloš Vystrčil pronáší novoroční projev
reklama

Babiš, Vondráček a Vystrčil objevují, co je to státnický projev

V Česku jsme si bohužel byli nuceni zvyknout na to, že projevy politiků spadají do žánru ničím výjimečného a v lepším případě alespoň ne trapného politického tlachání na úrovni politického školení mužstva.

Novoroční projevy předsedů vlády, Poslanecké sněmovny i Senátu sice spadají mezi ty lepší, ale celkově se bohužel kvůli své rozvláčnosti (speciálně to platí o projevu Miloše Vystrčila, který byl skoro tak dlouhý jak proslovy předsedů vlády a Sněmovny dohromady) nijak nevymykají ze zažité představy, že projev politika je něco nudného, na co se dívají jen masochisti nebo lidé, co to mají za trest.

Vážení čtenáři, mám pro vás dobrou zprávu. Právě jste na jednoho takového politického masochistu narazili, takže se na následujících řádcích můžete dozvědět to podstatné, co v projevech našich vrcholných ústavních činitelů zaznělo. A to bez zbytečné vaty, do které se bohužel dotyční rozhodli svá vystoupení zabalit.

Co řekl Andrej Babiš?

Anketa

Má vláda otevřít horská lyžařská střediska?

62%
hlasovalo: 17937 lidí
Premiér zahájil svůj proslov prohlášením, že: „Pandemie koronaviru s sebou přinesla největší krizi za posledních 30 let.“ To je velmi pravděpodobně pravda, ale stejně tak je bohužel pravdou, že ještě větší krize je teprve před námi. Některé firmy a podniky už začaly propouštět a další budou následovat, jakmile skončí vládní podpůrné programy.

A ony jednodho dne budou muset skončit, protože státní pokladna není bezedná a podle všech dostupných informací se ještě ministryni financí Aleně Schillerové nepodařilo rozdojit oslíka, ze kterého by se začaly sypat zlaťáky. A vyhledem k tomu, že ještě nikdo nevynalezl perpetuum mobile ani speciálně pečené holuby, kteří by zadarmo lítali do huby, přijdou dny, kdy bude potřeba tu sekeru, kterou covid a vláda zaťali do státního dluhu, začít splácet.

Hnutí ANO by možná v této souvisloti mělo zauvažovat, jestli by náhodou nebyl dobrý nápad změnit si svůj ústřední slogan na: „Bude hůř“.

Samotný Andrej Babiš si, zdá se, toto uvědomuje, když ve svém vystoupení řekl: „Měli jsme obrovské finanční ztráty a věřte mi, že jako člověku, který chtěl mít a také měl přebytkový rozpočet a systematicky snižoval dluh naší země, ty stamiliardové sekery bytostně vadí. Ale s tím se vyrovnám, protože vím, že si to můžeme dovolit, že se to spraví a že za pár let vše doženeme.“

Doženeme zní krásně a sympaticky, vězte ale, že v překladu znamená, že příští vlády budou muset škrtat a když škrtat nebudou, vytáhne si stát peníze z kapes nás všech na vyšších daních anebo skrze znehodnocení měny. Na experiment centrání banky s umělým oslabováním koruny, který máme ještě všichni v blahé paměti, budeme dost možná ještě vzpomínat jako na nevinnou epizodku z dějin českého centrálního bankovnictví.

Andrej Babiš si pro nás nachystal i jeden komický moment, když prohlásil: „Pandemie nám totiž ukázala, jak málo jsme byli připraveni na zdravotní výzvy, které přináší globalizovaný svět, a jak jsme přes veškeré naše moderní technologie zranitelní.“ Je to sice pravda, ale Andrej Babiš se tady tváří, jak kdyby se stal premiérem včera. Tak trochu věří, že zapomeneme, že ve Strakovce seděl více než dva roky před začátkem pandemie a další čtyři roky předtím byl ministrem financí. A hlavně zapomíná, že opozice chtěla na půdě Poslanecké sněmovny řešit koronavirus už v lednu a bylo to právě Babišovo hnutí ANO, kdo spolu se sociálními demokraty a KSČM projednávání hrozby koronaviru tehdy zamázl.

Tohle je mimochodem taková naprosto klasická poloha, které si prosím u Andreje Babiše račte povšimnout. Na jednu stranu se tváři jako macho, co všechno zvládne, rozdá úkoly a rázem je vše zařízeno. Když ale začne téct do bot, začne se tvářit jako někdo, kdo u ničeho nebyl, o ničem neví, za nic nemůže a o ničem nerozhoduje. A tak nějak doufá, že mu to všichni sežereme.

Vůbec nejzajímavější pasáž však Babišův novoroční projev přinesl, když premiér začal vyzývat k dialogu. „Mám na mysli to, že se budeme respektovat navzájem s vědomím, že každý má právo na názor, že je stejně hodnotný pohled člověka, který má vysoké vzdělání, jako i toho, kdo se živí svou fyzickou zručností; lidí z velkých měst i lidí z venkova; mladých i starých. A že názory nejde dělit na ty správné a na ty špatné, ale že musíme spolu vést dialog, i když se nám některé věci špatně poslouchají,“ pravil předseda vlády.

Zní to pomalu jako obrácení notorického ateisty na víru. Jako by k Andreji Babišovi sestoupil Duch Svatý a premiér najednou zčistajasna prohlédl. Tuto eventalitu samozřejmě nemůžeme vyloučit, ale stejně se nelze ubránit cukání koutků. Protože člověku, který si prakticky založil živnost na (často trefném a ještě častěji účinném) urážení jednotlivých politiků i politické třídy jako celku, lze podobné výzvy jen těžko uvěřit.

O čem mluvil Radek Vondáček?

Anketa

Vadí vám tempo očkování v ČR?

hlasovalo: 13336 lidí
Ještě výrazněji byla komunikační linka spolupráce a zakopání válečných seker přítomná v projevu předsedy Poslanecké sněmovny za hnutí ANO Radka Vondráčka. „To nejhorší, co kromě smrti covid přinesl, je prohloubení rozdělení české společnosti,“ prohlásil krom jiného. A celkově se výzvy k jednotě a spoupráci linuly jeho projevem jak Ariadnina nit.

Pokud si tato slova zasadíme do kontextu velmi smířlivého projevu Andreje Babiše a hlavně skutečnosti, že v Parlamentu teprve nedávno prosadilo hnutí ANO společně s ODS a částí opozice razantní snížení daní, je potřeba tato slova obou politiků hnutí ANO vnímat jako veřejně nabídnutou ruku směrem k ODS.

Ještě více je to cítit, když si uvědomíme, že jak Vondráček tak Babiš ve svých vystoupeních horovali za živnostníky a drobné podnikatele. „Zejména malí a střední podnikatelé se ocitli v těžké situaci. Oni jsou přitom, jak se říká, solí hospodářství,“ prohlásil Vondráček. A Andrej Babiš šel ještě dál, když řekl: „A dobře vím, co pro živnostníky znamenala všechna opatření, která jsme museli přijmout. Je mi to líto a omlouvám se, ale volili jsme mezi špatným a horším...“

Skutečnost, že takto mluví dva představitelé jednoho a téhož hnutí, není náhoda. Pokud tak navíc mluví lidé, kteří v uplynulých letech zaváděli EET, kontrolní hlášení a podporovali finanční úřady v zaklekávání na podniky, je vcelku nabíledni, že je to plán.

Hnutí ANO v uplynulých sedmi letech úspěšně zvládlo posunout se doleva a vysát voliče KSČM a sociální demokracie. Současné průzkumy veřejného mínění ale ukazují, že by ve sněmovních volbách na podzim příštího roku mohla mít nad Andrejem Babišem navrch současná opozice.

Nenadálý boj hnutí ANO za živnostníky a drobné podnikatele je tak potřeba vnímat jednak jako námluvy vůči ODS (se kterou ostatně hnutí ANO už prosadilo výše zmíněný daňový balíček) a zároveň jako snahu hnutí ANO posunout se takticky zpět doprava, uvolnit prostor nalevo od středu svým současným koaličním partnerům a hlavně přetáhnout na svou stranu část pravicových voličů, kteří mohou být nespokojeni s koalicemi, které vznikly v opozičních řadách. (Části voličů ODS nemusí vonět spolupráce s lidovci nebo TOP 09 a podobně to můžou mít i někteří nekonfesijní voliči lidovců a nezanedbatelná část voličů Starostů, kteří jsou vlastně svou ideologií hnutím ANO pro lidi, co bydlí na vesnici.)

Bude Miloš Vystrčil kandidovat na prezidenta?

Smířlivý byl a ve svém projevu výzvami k jednotě nešetřil ani předseda Senátu Miloš Vystrčil. Ten dokonce zašel tak daleko, že prohlásil: „...Pokud nepochopíme, že dnes není čas se za každou cenu trefovat do svého politického soupeře a kritizovat každý jeho krok, pokud toto vše nepochopíme, potom bude naše schopnost se úspěšně se zákeřnou pandemií vypořádat významně oslabena. Jsem přesvědčen, že se jedná o úkol zásadní, možná osudový.“

Jsou to slova hezká a podobně jako v případě Andreje Babiše nebo Radka Vondráčka i vzletná. Akorát by mě zajímalo, jestli si pan předseda Vystrčil plánuje sednout s Miroslavem Kalouskem a svými koaličními partnery z TOP 09, aby jim to vysvětlil. Právě Kalouskova TOP 09 totiž neopomine jedinou příležitost plivnout si na vládu a už několik let jede kampaně Antibabiš a Antizeman.

Anketa

Co byste chtěli, aby se znovu otevřelo?

4%
2%
3%
hlasovalo: 16788 lidí

V případě Vystrčila je však potřeba za jeho smířlivostí hledat jiný motiv než u Babiše nebo Vondráčka. Z prakticky neznámého senátora odněkud z Telče se v loňském roce stal politikem celostátního významu. V anglofonním světě se tomu říká „from zero to hero“ („z nuly hrdinou“). Svou cestou na Tchaj-wan (lhostejno, zda s ní souhlasíme nebo ne) uhranul část české veřejnosti a stal se jedním z nejvýraznějších mluvčích opozičního tábora.

A zdá se, že Vystrčilovi tahle pozice prezidentského pretendenta vyhovuje. Na úvod svého vystoupení tak parafrázuje Václava Havla: „Stejně jako Václav Havel i já jsem přesvědčen o tom, že si své politiky nevolíte proto, aby vám lhali.“ Aby se později sklonil před Evropskou unií (což je takový povinný rituál v kruzích TOP 09, STAN a lidovců, kteří si svatou trojici Boha Otce, Syna a Ducha svatého rozšířili na svatou čtverici, když si do ní přidali Angelu Merkel).

Takže nás pan předseda ujišťuje, že: „...Naši svobodu, prosperitu a bezpečí, v nichž v Evropské unii žijeme, nám závidí prakticky celý svět. Jenom fakt, že polovina z deseti nejvyspělejších zemí světa jsou členy Evropské unie, mluví za vše.“ Což je úsměvné, protože jako matematik by měl vnímat, že stejně tak by šlo říci, že polovina „nejvyspělejších“ zemí v Evropské unii není.

Je to takové krásně manipulativní. Podívejte se, že polovina z deseti nejvyspělejších je v EU, fakticky říká Vystrčil. To znamená, že jich tam je pět. Nevím, kterých pět má na mysli, protože nám neráčil prozradit, z jakých statistik vychází. Z hlavy mě ale napadají Nový Zéland, Japonsko, Jižní Korea, Austrálie, Kanada, Spojené státy, Spojené království, Norsko, Švýcarsko nebo Izrael. To máme celkem 10 velmi rozvinutých (a rozhodně bohatších zemí, než je Česko), kdy ani jedna z nich není členem EU. A to záměrně nezmiňuji pohádkově bohaté malé státečky mimo EU, jako jsou Island, Lichtenštejnsko, Hongkong, Katar nebo Spojené Arabské Emiráty.

Nenechme si proto prosím namluvit, že bez EU bychom žili v jeskyních a lezli po stromech. Vystrčil jde ale v uctívání kultu Evropské unie ještě dále. Doslova říká: „V této souvislosti, když budu parafrázovat, se někdy na můj vkus až příliš často ptáme, co pro nás může dalšího udělat Evropská unie, namísto toho, abychom se více ptali na to, co my můžeme udělat pro Evropskou unii?“

Infobox

Mapa Evropy

Michal Bok (*1988)

(*1988) Na Univerzitě Karlově vystudovaný politolog. Milovník historie, dobrého jídla, cestování a zahradničení.

Dlouhodobě žije v zahraničí. Píše pod pseudonymem, protože nechce svého zaměstavatele vystavit tlaku politicky korektních aktivistů.

Předseda Senátu zde parafrázuje slavný projev amerického prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho. To ostatně předvedl už při své proslulé cestě na Tchaj-wan, kde zahlásil, že je Thajwanec. Po vzoru Kennedyho hlášky, že je Berlíňan. (Kennedyho projev si tehdy miliony lidí přeložily jako: „Jsem kobliha“ – „Berliner“ je totiž ve světě známým typem koblihy s náplní.)

Tahle zahleděnost Kennedym je ale zajímavá. Od pravicového politika z ODS, který je navíc zhmotněním slušnosti v pozemském světě nás obyčejných smrtelníků, by člověk nečekal, že bude při každé příležitosti citovat gurua americké levice a hlavně sukničkáře a proutníka Kennedyho, jehož životní styl je vším jen ne výkladní skříní konzervativních hodnot.

Pravicovému politikovi by přitom mnohem více slušelo citovat anebo parafázovat v těchto chvílích jiného amerického prezidenta, Ronalda Reagana. Kupříkladu by mohl říct: „Nejstrašlivější věta v jakémkoli jazyce je: Poslala mě Evropská unie, abych vám pomohl.“ Jak osvěžující by bylo tato slova slyšet v ohlušujících chvalozpěvech, které při každé příležitosti na adresu Evropské unie pějí česká mainstreamová média, navíc v situaci, kdy i německý tisk (sic!) tepe Angelu Merkelovou a Evropskou komisi za to, že se EU projevila jako absolutně neschopná zajistit covidové vakcíny?

Proč to ale Vystrčil dělá? Možná tomu sám věří, ale taky je třeba si uvědomit, že je předsedou Senátu především díky tomu, že ze senátního klubu STAN přetáhl skoro všechny senátory TOP 09. Ty nyní potřebuje uspokojovat a chvála Evropské unie ani velebení Václava Havla nic nestojí.

Navíc mu to umožňuje budovat si předpolí pro kandiaturu na prezidenta republiky tak, aby jej podpořila většina dnešní opozice. A právě v tom je asi potřeba hledat motiv a vysvětlení jeho slov i aktuálních kroků. Je konsenzuálním politikem a tuší, že po takových bude v brzké době sháňka. Ostatně můžeme to sami vidět na polistopadové historii naší země. V ní je patrný cyklus střídání konfrontačních a konsenzuálních typů.

Po konfrontačních prezidentech, Klausovi a Zemanovi, přišel konsenzuální Špidla vbrzku následovaný Topolánkem a Paroubkem. Ti byli vystřídáni konsenzuálními Nečasem a Sobotkou. A teď zažíváme konfrontační období Andreje Babiše. Povšimněte si ale prosím, že konsenzuální období jsou spíše krátká a působí jako takové úniky od reality, do které se běh naší politiky zpravidla velmi rychle vrací. Lze tak (a předvolební preference to momentálně potvrzují) čekat příklon ke konsenzuální politice koncem roku 2021, ale v prezidentské volbě, která nás čeká počátkem roku 2023 může být navzdory Vystrčilovým ambicím vše jinak.

Navíc, pokud má Miloš Vystrčil skutečně prezidentské ambice, měl by začít zapamatování hodné věty sám vytvářet a ne jen vykrádat své oblíbence. Podobně jako pro Česko na cestě z pandemie je tak i před Vystrčilem ještě velký kus cesty. Jeho akcie, ale na začátku roku roku 2021 na rozdíl od Andreje Babiše a Radka Vondáčka, stoupají. Slovy Járy Cimrmana: „Můžeme o tom vést spory, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je asi tak všechno, co se s tím dá dělat.“

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Michal Bok

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Erik Best: Koudelka v ohrožení. Zeman? Pozor. Rusové bouchnou dveřmi, mají plán

4:39 Erik Best: Koudelka v ohrožení. Zeman? Pozor. Rusové bouchnou dveřmi, mají plán

Jak máme chápat dění kolem kauzy ruské účasti na výbuchu muničního skladu ve Vrběticích před sedmi l…