Havlův trik, žaloba na Zemana, konec ČSSD. Odborníci vyhlížejí blízké dění

I podle politologa a historika Stanislava Balíka by měl být pezidentův ponižující požadavek varováním všem parlamentním stranám. „Komu prezident nevěří, že žádá notáře? Komu nebude věřit příště? Takto má vypadat vztah dvou ústavních institucí?“ ptá se v médiích. A vyzývá: „Zastavte Zemana s jeho notářsky ověřenými podpisy – všichni společně – dokud je ještě čas.“

Je to ponižující požadavek, říkají politologové

Jiří Pehe prohlásil, že Miloš Zeman jako prognostik přesně ví, co bude následovat. Že se nad jeho ponižujícím požadavkem strany bývalé vládní koalice rozzuří, že chtít něco takového nemá žádné právo. „Budou se rozčilovat, co si to dovoluje, a nebudou chtít na jeho žádost přistoupit. A on si umeje ruce, řekne, že když mu nebyli schopni dokázat, že mají stojedničkovou většinu ve sněmovně, jmenovat je nebude,“ je přesvědčen Pehe. Shoduje se s názorem novináře Jana Macháčka, že i kdyby Miroslava Němcová přinesla prezidentovi podpisy poslanců, kteří její vládu podporují, na tácu a úředně ověřené, tak prezident řekne, že jsou několik dnů staré a že mají přinést nový seznam.

Ze strany Hradu jde o nátlak na parlamentní strany a nezařazené poslance

Také další politologové se shodují, že jde ze strany Hradu o nátlak. „Je to forma tlaku na jednotlivé parlamentní subjekty a parlamentní jednotlivce s cílem dosáhnout podpory pro kabinet Jiřího Rusnoka. Prezident tím jednak stupňuje tlak a svoji vyjednávací pozici a zároveň i symbolicky zdůrazňuje, jak je Parlament a sněmovní půda roztříštěna, znesvářená a s velmi vysokou mírou vzájemné nedůvěry, takže je nutné je stvrdit formální, úřední cestou,“ sdělil ParlamentnímListům.cz politolog Jan Kubáček. „Je to jedna z taktik, aby nedošlo k situaci, že pár jednotlivců při hlasování o důvěře odejde ze sálu, a tím dá zelenou podpoře. Je to podobné, jako když prezident posílal skrz předáka parlamentního klubu komunistů vzkaz především sociální demokracii, aby tímto způsobem nevyjádřila podporu kabinetu Miroslavy Němcové nebo někomu jinému, kdo by nastoupil za starý kabinet Petra Nečase,“ míní Kubáček.

TÉMA: Rusnokova vláda

Bývalé vládní strany už šanci od prezidenta nedostanou

Ani politolog Jan Kubáček si ale nemyslí, že by bývalé vládní strany dostaly od prezidenta druhou šanci. „Myslím, že je tu ještě jedno řešení, na které se zapomíná, i když už bylo odzkoušené za prezidenta Václava Havla. A to, že by Jiří Rusnok nebo někdo jiný se mohl stát tím, který dostane za úkol od prezidenta vyhledat nového premiéra. Je to takový cimrmanovský úkrok stranou,“ připomněl politolog postup Václava Havla na sklonku roku 1997, kdy pověřil šéfa lidovců Josefa Luxe ne sestavením vlády, ale vyhledáním budoucího premiéra. „To se stalo, Lux přišel se jménem Tošovského, na kterém se politické strany shodly. Není vyloučeno, že se podobným krokem může celá časová osa natáhnout, když se ještě připomene tento v minulosti použitý instrument,“ míní politolog.

Miloš Zeman bude celý proces účelově protahovat

Miloš Zeman se může podle Kubáčka kuriózně odvolat na předsedu ČSSD Bohuslava Sobotku, který v prvním pokusu funkci premiéra odmítl, ale ve druhém pokusu se hlásí k ambici a chuti vládu sestavovat pod vedením sociální demokracie. Soudí , že prezident se tak může odvolávat na to, že situace je nepřehledná, protože je tu několik potenciálních kandidátů na premiéra, a proto bude nutné, aby Rusnok vstoupil v jednání a premiéra vyhledal. Může mu k tomu prý nahrát i to, že - jak se dá očekávat - Miroslava Němcová bude odmítat notářsky stvrdit podpisy a přinést je Miloši Zemanovi. „Je možné, že to bude další z argumentů, že nějaká podpora tady je, ale není tak zřetelná, jak očekával, a proto byl nucen přejít k tomuto kroku. Určitě bych tuto variantu neopomíjel. Je možným scénářem řešení o případném druhém kabinetu,“ podotkl politolog pro ParlamentníListy.cz.

Odborník na ústavní právo: požadavek na sto jedna neodpovídá ústavní dikci

Odborník na ústavní právo profesor Václav Pavlíček potvrzuje, že Zemanův požadavek na sto jedna hlasů „neodpovídá ústavní dikci“. „Ústavní dikce požaduje, že pro získání důvěry je potřeba většina z přítomných poslanců při usnášeníschopné sněmovně, což tedy není sto jedna. Stačí k tomu víc než polovina z jedné třetiny všech poslanců parlamentu,“ vysvětlil ParlamentnímListům.cz uznávaný odborník na ústavu.

K vyslovení důvěry vláda potřebuje mnohem méně hlasů než sto jedna

Profesor Pavlíček připomněl, že před pár lety předkládal požadavek na sto jedna hlasů poslanců podporujících vládní koalici i prezident Václav Klaus. „Není to nic nového, podobný seznam požadoval i Václav Klaus. Já jsem k tomu tehdy vyslovil nesouhlas, protože nejde o to, jakou podporu má vláda předem, ale jak bude reálné hlasování při jednání v Poslanecké sněmovně. Je možné si představit, že někteří poslanci nebudou přítomni, protože onemocní nebo se nezúčastní hlasování,“ dodal profesor Pavlíček, že většina, která podpoří vládu, může být nižší než sto jedna, na rozdíl od vyslovení nedůvěry vládě, kdy je většina ze všech dvou set poslanců nutná. Teoreticky totiž stačí k vyslovení důvěry kabinetu jen souhlas třiceti čtyř poslanců. A že chce Miloš Zeman podpisy navíc ověřené? „To je už jen gradace. Podstatné je, že jde o požadavky nad ustanovení ústavy,“ zdůraznil uznávaný právník.

Pravice hraje nerozumně Zemanovi do karet

Podle expertů není tedy vyloučeno, že Rusnokova vláda přece jen důvěru ve sněmovně získá. Odhodlala by se pak některá z pravicových stran přece jen k rozpuštění Poslanecké sněmovny, což by vedlo k předčasným volbám a ukončilo vládu kabinetu Jiřího Rusnoka? „Pokud by se to stalo a Rusnokův kabinet důvěru získal, asi o podpoře rozpuštění sněmovny pravicové strany začnou uvažovat, ale myslím, že jsou dost zapleteny do své taktiky. Domnívají se, že by jim vládnutí Rusnokova kabinetu pomohlo, že by tu bylo roční mezidobí, kdy by se zapomnělo na jejich vládnutí, kdy by měli čas se zkonsolidovat. A zároveň by Rusnokova vláda coby de facto levicová oslabila sociální demokracii,“ vysvětlil postoj pravicových stran Jiří Pehe.

Ale je to podle něj nebezpečný kalkul, protože se hraje o to, že Miloš Zeman potřebuje čas, aby si dokázal podmanit sociální demokracii a vytvořit z ní prezidentskou stranu. „On nemá za sebou žádnou velkou politickou stranu, proto – aby mohl prosadit některé své představy, zákony, kterým chce systém posunout směrem k prezidentskému – potřebuje mít za sebou velkou stranu. Jeho úsilí směřuje k tomu, aby vyhodil ze sedla Bohuslava Sobotku a lidi okolo něj a proměnil sociální demokracii ve stranu, kterou nazývám ČSSD – Zemanovci. O to se hraje, bohužel pravicová koalice mu zcela nerozumně hraje do karet svým chováním,“ míní Pehe.

Možná už si parlamentní strany pod sebou podřízly větev

Podle mnoha politologů by bylo rozumné, kdyby v případě, že by Rusnokova vláda získala důvěru, následovalo rozpuštění sněmovny. „Je otázka, pokud se k tomu některá z pravicových stran odhodlá, jestli už nebude pozdě. Jestli sociální demokracie nebude v situaci, kdy bude těžko chtít hlasovat o rozpuštění sněmovny v okamžiku, kdy jednotně podpořila Rusnokovu vládu,“ zamýšlí se nad novou situací, která by mohla nastat, Jiří Pehe. Bude to podle něj těžké, protože ČSSD už jednou nabídla bývalé vládní koalici tuto možnost, ale ona to odmítla. „Teď mají sympatizanti Zemana legitimní argument, že se má podpořit Rusnokova vláda, aby se zabránilo návratu pravice k moci. Jestliže Rusnokovu vládu s pomocí nějakých přeběhlíků podpoří, a teď přijdou TOP 09 a ODS s návrhem na předčasné volby, zvedne se ze strany příznivců Zemana v sociální demokracii vlna, že je třeba se nyní starat o důležitější věci, jako je třeba rozpočet,“ obává se Pehe, že parlamentní strany si už pod sebou podřízly větev.

Hašek a Tejc podporují Zemana, protože jim jde o vlastní prospěch

Copak příznivci Miloše Zemana v sociální demokracii nevidí, kam povedou snahy prezidenta, nebo jim jde jen o jejich vlastní osobní prospěch, nikoli zájem celé strany? „Jde jim o vlastní prospěch. Ti, kdo Zemana podporují, to mají dobře propočítané, těžiště moci vidí v okolí prezidenta. Statutární místopředseda strany Michal Hašek si spočítal, že bude těžko v čele vlády, pokud tam bude Bohuslav Sobotka, šéf poslaneckého klubu strany si spočítal, že když nebude podporovat Zemana, těžko může uspokojit svoje ministerské ambice, takže postupně jeden za druhým přebíhají k Zemanovi. Myslím si, že to dělají zcela vykalkulovaně, kvůli moci, která na ně čeká, nejde o to, že by nevěděli, co dělají,“ je přesvědčen Jiří Pehe.

To bude konec sociální demokracie

Vítězství příznivců Zemana v sociální demokracii bude podle Jiřího Pehe konec sociální demokracie. „Strana se promění, bude to ukročení zpátky o deset, patnáct let, stane se stranou postkomunistické levice, nebude už volitelná pro levicové liberály, ztratí moderní elektorát mladých lidí, kteří se začali přiklánět k sobotkovsko-dienstbierovské sociální demokracii, bude to pro českou politiku rána na dlouhá léta dopředu,“ předpovídá pro ParlamentníListy.cz Pehe. A poukazuje na lidi v sociální demokracii, kteří tento vývoj podporují. „Jsou to lidé, kteří pátým, šestým rokem dělají byznys na krajské úrovni, jsou navyklí na klientelistické vazby na podnikatele. A mít v čele idealistu, který mluví o sociálně-demokratických ideálech, to je pro ně nevábná vize. Spojení se Zemanem je pro ně výhodnější,“ konstatuje politolog Jiří Pehe, jaké motivy vedou některé sociální demokraty, většinou hejtmany, k podpoře kontroverzních kroků prezidenta.