Jednou se zúčtuje. O tom se musí mlčet. Zbořil objevil o vládě

11.04.2022 8:41 | Komentář

ROZJEZD ZDEŇKA ZBOŘILA „Ani nepřipustí, aby se o této věci diskutovalo veřejně,“ říká politolog Zdeněk Zbořil k umístění americké vojenské základy v České republice. „Za jásotu většiny médií budeme vládě aplaudovat.“ Podotýká, že je opravdu zajímavé, že „návrat západního směřování“ je provázen zvýšeným zájmem o ukrajinštinu a ruštinu, a že už méně se uvažuje o multietnické povaze obyvatel dnešního ukrajinského státu. A přidává předpoklad v souvislosti s kongresem ODS: „Jednou jim i jejich vládám bude závěrečný účet předložen.“

Jednou se zúčtuje. O tom se musí mlčet. Zbořil objevil o vládě
Foto: Hans Štembera
Popisek: Zdeněk Zbořil

Anketa

Jste pro zbudování základny NATO na českém území?

3%
96%
hlasovalo: 82688 lidí

„Podle podprahových sdělení některých členů současné vlády si myslím, že na veřejnou diskusi naší ‚občanské společnosti‘ nedojde, a že referendum by se mohlo odehrát jen omylem,“ říká k debatě politiků v neděli na Primě o umístění americké vojenské základy v Česku politolog Zdeněk Zbořil. „O demokracii se u nás mluví až příliš často, snad aby se dalo zapomenout, že ta naše je trochu ‚demokracie řízená‘. A protože ve vámi zmiňované diskusi na Primě hned dvě reprezentantky stran vládní koalice daly najevo, že jsou jejich strany již rozhodnuté, můžeme si myslet, že vládní většina v Poslanecké sněmovně se nenechá ovlivnit jakýmkoliv vyjádřením názorů občanů ČR. Ať již budou jakékoliv,“ dodává s tím, že koaliční většina je nezpochybnitelná a asi ani nepřipustí, aby se o této věci diskutovalo veřejně. „Snad dojde na mírné parlamentní obstrukce opozice, podle mého názoru zdaleka nevystupující jednotně, a tak už je dnes o jedné vojenské základně dočasně umístěné v Čechách a na Moravě rozhodnuto. Za jásotu většiny médií budeme vládě aplaudovat. Kdyby někdo náhodou nechtěl tleskat alespoň jednou rukou, Česká televize si s ním již za pomoci pana Michala Klímy poradí,“ dodal.

Zatím jsme slyšeli o lokalitách Mošnov a Přerov. „Vypadá to, že už je dokonce rozhodnuto o lokalitách – ergo kladívko už je ‚jednání‘ dost daleko. Během cvičení NATO si alespoň někteří američtí vojáci vyzkoušeli, kudy a kam se dá snadno dojet a myslím si, že už i mnozí lidé žijící ve vámi zmíněných lokalitách a jejich okolí se těší, v jak přátelských vztazích budou s jejich uživateli,“ říká Zbořil. „A budou se zajímat o oboustranně prospěšné vztahy vč. nákupu a prodeje vojenských zařízení a materiálů. Už máme jisté zkušenosti. Bylo tomu tak za Němců, Rusů a asi tomu tak bude i za euroatlantiků. Těm několika protestujícím to bude vysvětleno, a jak říká klasik, oni to nakonec budou muset rádi uznat,“ dodává.

Kongres ODS? „Nebylo to stejné jako v KLDR“

„Kongres ODS děkuje vládě za návrat západního směřování České republiky a oceňuje, že díky aktivitám členů vlády je Česká republika jedním z lídrů podpory Ukrajiny.“ Zaznělo ve shrnujících informacích z kongresu, který se o víkendu uskutečnil.

„Nebylo to sice stejné jako v Korejské lidově-demokratické republice, ale právě volba předsedy strany tak trochu vypadala. Když se naposledy volil Andrej Babiš za předsedu ANO 2011, kritičtí komentátoři rozebírali každé procento, které budilo dojem, že se také jeho voliči rozhodovali pod tlakem a z donucení. Tentokrát tomu tak nebylo a delegáti sjezdu ODS chtěli demonstrovat svou ‚jednotu a sílu‘, o kterých si někteří myslí, že se jich dnes této straně nedostává. Je opravdu zajímavé, že ‚návrat západního směřování‘ je provázen zvýšeným zájmem o ukrajinštinu a ruštinu, a že už méně se uvažuje o multietnické povaze obyvatel dnešního ukrajinského státu,“ říká Zbořil. Snad půjdou členové a voliči ODS ve snahách o sociální a kulturní integraci příkladem a doufejme, že nebudou napodobovat své manýry ze začátku devadesátých let minulého století, kdy import ‚východoevropské‘ pospolitosti (někdy jen society) byl sledován dost intenzivně, zejména orgány zabývajícími se potíráním organizovaného zločinu,“ dodal.

Anketa

Který z jmenovaných šéfů vlád je nejlepší?

1%
0%
3%
95%
hlasovalo: 54548 lidí

Dále také ODS uvedla: „Kongres ODS oceňuje otočení populistického a rozpočtově neodpovědného vládnutí předchozích let k rozumné a odpovědné politice, která hledá cestu cílené pomoci těm, na které dopadají ekonomické následky vládnutí předchozích let i aktuálních výzev světové politiky a ekonomiky a zároveň odpovědnou rozpočtovou politikou myslí i na budoucí generace.“

„Možná že ‚kongresmani‘ ODS nemuseli tolik spěchat se svou sebechválou, protože je nečeká budoucnost několika tučných let, ale přijdou i léta hubená. Přijdou i doby, kdy budou muset mluvit opatrněji než dnes. Budou se moci ještě nějakou dobu vymlouvat na své předchůdce, někdy ale už obezřetněji, na zklamání ze svého obdivu k evropské integraci a malé vážnosti, kterou máme v Evropské unii,“ předpokládá Zbořil. „Ale jednou jim i jejich vládám bude závěrečný účet předložen a budou si muset najít jiné viníky než ty dnes stále vzpomínané. Zatím to vypadá tak, že už nevypadáme jako premianti a jako ti, kteří by viděli světlo na konci tunelu, kterým se stále rychleji začíná pohybovat celá EU,“ dodal.

A co říct k proslovu předsedy vlády, profesora Petra Fialy? „Jistě to bude pomlouvači srovnáváno s příběhy vůdců totalitních režimů, ale nebude to zásluhou nebo vinou Petra Fialy, ale spíše znakem strachu a bezradnosti členů politické strany, která se obává různých, třeba i protichůdných, názorů a představ o politice. Idejí, které by měly dát straně energii k cestě vpřed a nikoliv k obavám z budoucnosti,“ analyzuje politolog. „Doufejme, že to byla jen náhoda, a že se kromě Petra Fialy objeví v řadách ODS ještě někdo jiný, kdo bude schopný mluvit o nacházejících měsících existence ODS bez kongresového patosu a s větší odpovědností k reálném stavu země – její ekonomiky, mezinárodního postavení a vnitřní bezpečnosti,“ dodal.

Nastartovali systém. Rakušan ví, co tím myslí? Přejme mu to

Podle ministra vnitra Víta Rakušana jsme vlnu stovek tisíc uprchlíků zvládli. Dostali ubytování, jídlo, psychologa, lékařskou péči, pracovní příležitosti. „Republika to zvládla, systém se nastavil,“ zhodnotil Rakušan pro Právo.

Anketa

Jste pro odstřižení se od ruských dodávek plynu a ropy?

94%
hlasovalo: 64310 lidí


„I z nedávné minulosti si pamatujeme politické osobnosti, které ‚nastavovaly systémy‘ a málokdo věděl, co se tím vlastně myslí. Doufejme, že to alespoň pan Rakušan ví a přejme mu, aby svůj, podle mého názoru, přehnaný optimismus brzy nepoztrácel. Třeba už tehdy, až se někdo zeptá, kolik to vlastně stálo,“ podotýká Zbořil

Přijali jsme sice stovky tisíců uprchlíků, ale kriminalita vůbec neroste. „Zvládli jsme pomoci 300 tisícům utečenců z Ukrajiny a zvládli jsme i to, že se tu nezhoršila bezpečnostní situace. Čísla kriminality za poslední měsíc nevybočují z meziročního srovnání, a máme tu 300 tisíc nových lidí,“ zdůraznil Rakušan.

„Snad mohl pan ministr vnitra počkat, až ho budou chválit jiní. Takto to vypadá, jako kdyby nechtěl přiznat, že podezření z nezákonné činnosti se týkají jenom členů jeho strany, na jejichž možné nepravosti zatím jen poukazují některá média. Také s tou pozitivní statistikou by nemusel tak spěchat. Ještě k nám všichni odněkud ani nedojeli, nezabydleli se a nemohli začít uskutečňovat své představy o své budoucnosti v České republice a v jejím okolí,“ říká politolog. „Snad bude pan ministr o těchto věcech mluvit rozumněji za půl roku nebo za dobu ještě delší, kdy dat pro jeho statistiky budeme mít k dispozici víc,“ dodává.

Macron a „stále druhá“ Marine Le Pen

Výsledky prvního kola francouzských voleb dopadly tak, jak většina pozorovatelů ve Francii a v EU předpokládala. „Zvítězil současný prezident Emmanuel Macron, druhá byla ‚stále druhá‘ Marine Le Pen, o které se u nás doma příliš nemluví, protože ji, až na výjimky, označují naši komentátoři za ‚extrémně pravicovou‘ političku. To odpovídá evropské, francouzské a české nomenklatuře, která ráda zjednodušuje na pravici, levici a střed a obvykle má potíže popsat politické postoje konkrétního politika, studovat jeho politický program a definovat zájmové skupiny, které ho podporují,“ analyzuje Zbořil.

Se zásadní zkušeností poměrů politolog rozebírá situaci v zemi dál: „Tak i u nás se porovnávají kvality francouzských kandidátů s osobnostmi, jako je Viktor Orbán, Donald Trump a jiné ‚vzory‘ a zapomínáme na to, že ani ve Francii nerozhoduje u voličů orientace v zahraniční politice, ale zejména národní zájmy, jejichž těžiště je v rovině ekonomické. Nezapomínejme proto ani na brutální americké heslo Amerika first!, které připravilo a připravuje francouzský obchod a průmysl o lukrativní zakázky v Ruské federaci a snaží se je omezovat v Číně a v čínské Asii.“

Pak už se Zbořil vrací k situaci u nás: „V České republice dává Tomio Okamura a jeho SPD najevo své sympatie Front National, která je mateřskou stranou Mariny Le Pen, a která tradičně zaujímá protiemigrační postoje… U nás ji její kritici zazlívají setkání s Vladimírem Putinem, jehož vláda přispěla v minulých volbách do její stranické pokladny. Marine Le Pen už ale dávno není jen dcerou svého „extremistického“ otce, ale stala se z ní politička, které naslouchají a musí naslouchat v Evropské unii, i když často se skřípěním zubů,“ dodává.

Jejím soupeřem ve druhém kole bude, jak se očekávalo, dosavadní prezident Emmanuel Macron, který těží ze své zkušenosti prezidenta v minulém termínu. „Také jemu se dostává zjednodušujících epiteton ornans –  pravý, levý, prostřední –, které jsou i ve francouzském politickém životě něco jako identifikační známky, které může použít každý podle své libosti a okamžitého prospěchu. Macronova popularita v posledních měsících jeho termínu se pohybovala v závislosti na obavách z ekonomické krize a neúspěchu v eurounijní politice, ve které však bez ohledu na jeho kritiky, stále hraje jako reprezentant Francie důležitou roli,“ říká Zbořil.

Třeba si jednu z největších bitev už nechtějí připomínat

V Ostravě zrušili tradiční největší vzpomínkovou akci k výročí konce II. světové války u památníku v Komenského sadech. „Ostravsko-opavská operace byla sice jednou z největších bitev na území Československé republiky za druhé světové války, ale třeba si to Ostravští – jejich představitelé a voliči –  už nechtějí připomínat. Asi jim dnes vadí ty tisíce vojáků Rudé armády a Československého armádního sboru, které padly při osvobozování a obnovování nezávislosti československého státu a museli by jim vzdát alespoň symbolický dík. A třeba si připomenout, že ti padlí, nebyli jen ‚Rusové‘ (což dnes považujeme za horší nadávku než Němec, esesák nebo banderovec), ale i příslušníci 4. ukrajinského frontu, z části také Ukrajinci,“ připomíná Zbořil. „Přejme Ostravským, aby se příští léta válečná jejich kraje nedotkla. Přece jsou dost blízko oblastí strategického zájmu a od ‚strategických cílů‘ nepříliš vzdálené. A konec konců, kdo má historická data týkající se Ostravska ve vážnosti, svou úctu může projevit jinak a upřímněji než ostravští znalci novodobých dějin svého regionu,“ dodal.

A jestli by měla být republika rychlejší v přejmenování ulic a stěhování památníků? „Petr Žantovský o tom před několika dny napsal do Parlamentních listů. Já jsem těch přejmenovávání zažil tolik, že se mi zdá, že nejlepším kšeftem u nás za pecí by bylo vyrábět razítka, hlavičkové papíry a upravovat osobní doklady. Je to asi český zvyk a politický folklor, ale protože se u nás nálady a poměry mění dost často, měli by i ti současní obrazoborci počítat s tím, že stejně rychle jak se mění oni, budou se měnit i ti, co přijdou po nich, a že to bude možná ještě větší legrace,“ popisuje Zbořil.

Na závěr slova strýce Pepina

Že líp už bylo, a proto přichází ještě horší období bídy, o tom už nikdo nepochybuje. Když si vezmeme zveřejněné prognózy a teorie renomovaných odborníků, je vidět, že se vzestupy a úpadky opakují v cyklech. Generace lidí, která si prožila skutečnou krizi, je citlivější na hrozby, jak zemře a zmizí i jejich zkušenost, začíná se vše opakovat. A tak se na závěr dnešního Rozjezdu ptáme: Plyne opravdu jediné poučení z historie, že se nikdy nepoučíme? Je to opravdu pořád stejné?

„Neřekl bych, že je to stejné. Ale hodně podobné. Lidé jako homo sapiens se vyvíjejí určitým tempem, které se mění, na čas zastaví a pak se zase vydá za nějakým, který považuje za svůj originální příspěvek k dějinám světa a lidstva. Je to záležitost nejen citu a rozumu, ale jak říkáte, také zkušeností a schopnosti je reflektovat,“ komentuje Zbořil. „Prožitek krize je pak pojem relativní, a tak si i ti největší myslitelé dokázali, až v okamžiku kdy přestupovali před Boží soud uvědomit, jak vlastně žili, komu pomáhali, komu ubližovali. A tak je to stejné, ale i trochu jiné. Jen básníci, kteří dnes nemají na růžích ustláno, se pokoušeli a pokoušejí tento stav věcí pojmenovat. Už strýc Pepin Bohumila Hrabala přece říkal …božíčku, božíčku, ten svět je tak strašně krásnej, ne že by byl, ale on se mi tak jeví!“ uzavírá s úsměvem dnešní Rozjezd Zdeněk Zbořil.

Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: Daniela Černá

Mgr. Petr Gazdík byl položen dotaz

Jste snad jediný politik, co se o případ od začátku zajímá

Nová Sněmovna by měla opět zřídit vyšetřovací komisi k Bečvě. Ne aby zasahovala do vyšetřování, ale aby zajistila, že nebude ovlivňováno politicky,“ řekl Petr Gazdík. Ptám se Vás, jaké kompetence k tomu něco zjišťovat a zajišťovat sněmovna má? A kdo myslíte, že má z politiků zájem vyšetřování ovlivn...



Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Prdlajs, Hřibe. Chlast a ohrožení: Hlavní nádraží stále romské, a to není vše

14:54 Prdlajs, Hřibe. Chlast a ohrožení: Hlavní nádraží stále romské, a to není vše

Konec problémů s těžkými podmínkami ukrajinských Romů na hlavním nádraží v Praze? Kdepak. Parlamentn…