Krejčí: Chudák Ukrajina. A Izrael a USA? Takto

Spustit čtení článku
Tato funkce je povolena jen předplatitelům typu Lepší čtení a vyšší.
31.10.2023 15:14 | Rozhovor

O situaci na Blízkém východě v kontextu válek na Ukrajině a v Pásmu Gazy hovoří politolog, profesor Oskar Krejčí. Přidává názor o tom, jak jsou nastavené aktuálně geopoliticky vztahy mezi Východem a Západem. Mimo jiné vzkázal: „Vyvážet demokracii na bodácích není dobrý nápad.“

Krejčí: Chudák Ukrajina. A Izrael a USA? Takto
Foto: Jiří Skupien
Popisek: Prof. PhDr. Oskar Krejčí, CSc

Po útoku 7. října 2023 zdůraznil prezident Joe Biden s odkazem na utrpení civilistů, že je potřeba zvýšit tok humanitární pomoci. Zopakoval, že Izrael má právo bránit občany před terorismem. Zvlášť odporné totiž je, že každý mrtvý civilista je pro Hamás požehnáním. Tento zásadní postoj ale naráží na problém, který se dá zformulovat do otázky: Nezmenšuje se role Spojených států amerických na Blízkém východě?

Aby nedošlo k nedorozumění: Ústup Spojených států z role globálního hegemona je zřejmý a zákonitý. Ale je to změna postupná se zpětnými vlnami. Kdesi jsem četl, že USA jsou jako desetibojař: Celkově vedou, ale v řadě disciplín již prohrávají. Zjednodušeně řečeno, destruktivní síla USA se nezmenšila, konstruktivní upadá. Afghánistán je dobrý příklad: Obsadit jej nebyl pro americké ozbrojené síly velký problém. Psal jsem kdysi posudek na práci jednoho slovenského vojáka, který se vrátil z Afghánistánu, o plánech USA a jeho spojenců na budování míru. Práce popisovala americké projekty týkající se nové afghánské infrastruktury, výstavby školství, zdravotnictví, kulturní osvěty… Podle mého názoru celkové plány byly výborné, téměř dokonalé. Jenže, byly tu drobné nedostaly: Chyběli odborníci na výstavbu, nikdy se nepodařilo dát dohromady dostatek peněz a příliš mnoho lidí v Afghánistánu si okupační vojska nepřálo. Nakonec se musely Spojené státy stáhnout.

Teď je to obdobné. Irácký parlament může odhlasovat, že americké základny na území Iráku mají být zrušeny, ale američtí vojáci neodejdou, dokud tak nerozhodne Washington. Neodejdou, protože své tamní základny pokládá Pentagon za důležité a má dostatek síly je ubránit – což je ještě výraznější v případě americké okupace ropných polí v Sýrii. Dvě letadlové lodě se svým doprovodem, které Pentagon vyslal na východ Středomoří, tam nejsou kvůli Hamásu, ale kvůli arabským zemím a Íránu. A stačí to, aby tyto země odradily od silové angažovanosti ve sporu mezi Palestinci a Izraelem. Což ale nic nemění na faktu, že velikost hrubého domácího produktu USA podle parity kupní síly již není největší na světě, že USA jsou nejzadluženější zemí světa, že existují strategické jaderné síly, které se těm americkým vyrovnají, že se prohlubuje rozštěp americké společnosti.

Osobně se domnívám, že velký podíl na současné krizi na Blízkém východě má Washington, konkrétně takové jeho plány, jako ten, který prezident Trump vyhlásil v lednu 2020. Tento plán nebyl jen jednostranně proizraelský a doprovázený řadou nadutých výroků, ale vytlačoval z mírových jednání Evropskou unii, Rusko a vlastně i klíčové arabské státy. Obdobně se USA chovaly i na Středním východě, konkrétně v případě Íránu. Suma sumárum, role USA na Blízkém východě je nenahraditelná, ovšem nebývá vždy příliš konstruktivní. 

Kam to spěje na Ukrajině? Ve své glose Vojáci špioni a diplomaté psané pro Argument, jste hovořil o tom, kolik milionů dolarů utratila americká CIA za „přeměnu ukrajinských sovětských služeb na silné spojence proti Moskvě“. Stačí se spokojit s konstatováním, že jsou to prostě Anglosasové? Nebo že se nahoru prostě posílají jen informace, u kterých se předpokládá, že nezpůsobí konflikty? Mimochodem, v glose uvádíte významné paralely.

Ukrajina vlastně situaci na Blízkém východě připomíná. Západ dokáže roztahovat NATO na východ až do bodu zlomu – a pak si neví rady. Evropská unie, slavná to nositelka Nobelovy ceny míru, dokáže jen posílat zbraně a dává nevratné půjčky, ale není schopná vymyslet jediný plán na urovnání konfliktu, jedinou mírovou iniciativu. Není schopná generovat politiky, kteří by uměli samostatně myslet a jednat. Chudák Ukrajina, má-li takové spojence…

Tento článek je staršího data a je dostupný pouze pro předplatitele. Předplatné můžete vyzkoušet zdarma, nebo zakoupit, zde:

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

válka na Ukrajině

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: Daniela Černá

MUDr. Ivan David, CSc. byl položen dotaz

mandát

Je pravda, že nově zvolení europoslanci se ujmou mandátu až příští týden? Proč až tak pozdě? A co mě zajímá víc je, zda teda do té doby rozhodují ještě poslanci, co třeba ani neobhájili mandát? Jestli to tak funguje, tak podle mě u některých může dojít třeba i ke korupci nebo k urychleným hlasováním...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Uživateli nejlépe hodnocený komentář

Tohle by se mělo, Uživatel se přihlásil ke kodexu Dobré DiskuseOldwin , 31.10.2023 18:05:33
povinně přečíst v poslanecké sněmovně a na ministerstvech za účasti plného počtu politiků, ministrů a zaměstnanců.

|  8 |  0

Další články z rubriky

Zbořil: Válka? Dějí se věci, o nichž nám neříkají. Ale připravují nás

13:24 Zbořil: Válka? Dějí se věci, o nichž nám neříkají. Ale připravují nás

ROZJEZD ZDEŇKA ZBOŘILA V posledních dnech se v globálních rozměrech děje něco, o čem nejsme dobře in…