Prezident Miloš Zeman se v Otázkách Václava Moravce při hovoru o třech uvažovaných kandidátech na pozici českého eurokomisaře přiklonil na stranu Pavla Teličky, lídra hnutí ANO v eurovolbách. „To už je dlouhodobější trend, že se prezident snaží manévrovat v rámci vládní koalice, vytváří si jistou alianci s Andrejem Babišem proti Bohuslavu Sobotkovi. Jde o snahu prezidenta více vstoupit do vnitřní politiky a nějak využívat možných rozporů ve vládní koalici k tomu, aby mohl do politiky více zasahovat,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Josef Mlejnek, politolog z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Ing. Miloš Zeman
Přitom se pozastavuje nad tím, že se hodinové povídání s hlavou státu týkalo z velké části záležitostí, které nejsou bezprostředně v pravomoci prezidenta, takže z věcného hlediska to vypadalo spíše jako rozhovor s premiérem. „Prezidentským pravomocem by odpovídalo, kdyby se větší část rozhovoru týkala Evropské unie, nízké volební účasti při volbách do europarlamentu, poněvadž to je nějaký znak toho, že česká společnost úplně neparticipuje na politických procesech tak, jak by měla. Měly se více probírat otázky zahraniční politiky, Ukrajiny a podobně,“ domnívá se Josef Mlejnek.
Zemanovi dělá dobře tvářit se, že vládne on
To, že se větší část rozhovoru týkala domácí politiky, rozpočtu, popřípadě i sporu na Ministerstvu spravedlnosti, přičítá tomu, že Miloši Zemanovi je jako ekonomovi tahle problematika blízká, rád a často se k ní vyjadřuje. „Přitom působil, že on je jakýsi nadpremiér, takový feudál, a ta vláda pod ním jsou ti praktičtí, jejichž kroky on glosuje z výšky Hradu a rozebírá detaily, které by rozebíral a řešil, kdyby byl premiér. Dělá mu to dobře se tvářit, že on vládne, když bude do detailů glosovat návrh státního rozpočtu nebo jiné návrhy,“ říká politolog.
Psali jsme:
Miloš Zeman se vyslovil také pro snížení platů a přemrštěných odměn manažerů v řadě státních institucí, případně i platů politiků, když poukázal, že on sám dává třetinu platu na snížení státního dluhu. „Jako přímo zvolenému prezidentovi mu určitě záleží, jakou má podporu v průzkumech veřejného mínění. Jeden čas mu hodně spadla, takže se snaží důvěru získat zpátky a dosáhnout v průzkumech lepších hodnot. Ten návrh na snížení platů je takový vstřícný krok k veřejnosti, čímž očekává i vylepšení své pozice,“ míní Josef Mlejnek.
Evropská unie byla pro rozhovor nepodstatné téma
V závěru rozhovoru si Miloš Zeman rýpnul do moderátora za to, že se vůbec nevěnovali tak „nepodstatnému“ tématu, jakým je Evropská unie. „Sice bylo zajímavé, že ve sporu Válková kontra Marvanová Miloš Zeman nepřímo podpořil ministryni, ale jinak to není agenda, kterou je třeba probírat s prezidentem. Těžko ale soudit, zda mu možnost vyjádřit se na tohle téma tak chyběla, nebo cítil potřebu si do Václava Moravce rýpnout,“ poznamenává politolog.
„Tématika je volbou toho, kdo rozhovor dělá,“ zastává se v reakci pro ParlamentníListy.cz moderátora Petr Sokol, politolog z Vysoké školy CEVRO Institut, i když i jemu připadala pasáž věnovaná sporu čelných představitelek Ministerstva spravedlnosti poměrně dlouhá. „Ale je to vždy volba novináře, nicméně Miloš Zeman by nebyl Milošem Zemanem, kdyby novináře aspoň jednou nezpražil. A když ten rozhovor trval hodinu, tak se dalo čekat, že aspoň jednou k tomu dojde. A to očekávání bylo naplněno,“ konstatuje Petr Sokol.
Od jmenování vlády prezident podporuje obě hlavní strany
Nedomnívá se přitom, že by se během hodinového vystoupení hlavy státu konalo nějaké zásadní překvapení. „Prezident Zeman zůstal ve svých vyjádřeních věrný svým dlouhodobým levicovým názorům, a ty prezentoval stejně tak tradičně. Ale také využil kontakt se zástupcem médií, aby ho v některých okamžicích poučil, jak by měl novinář dělat svou práci. Takže bych řekl, že z tohoto pohledu bylo vše při starém,“ míní politolog.
To, že se prezident vyjadřoval k vládě spíše pozitivně, překvapit nemohlo. „Je to určité vyvrcholení postojů prezidenta Zemana od té doby, co byla vláda jmenována a skončilo to určité přezkušování ministrů. Od té doby Miloš Zeman rétoricky podporuje, skoro bych řekl, obě hlavní strany vládní koalice. Před evropskými volbami také řekl, že bude volit sociální demokracii, takže to je pokračování jeho rétorické podpory současné vládě a do určité míry i sociální demokracie,“ upozorňuje pro ParlamentníListy.cz Petr Sokol.
Při vyjádření k Ukrajině se Zeman nepřiklonil ani na jednu stranu
Poukazuje ale i na to, že se Miloš Zeman pozitivně vyjadřuje i směrem k hnutí ANO. „A také k jeho šéfovi Andreji Babišovi. Ostatně jsme to slyšeli i tentokrát, když hovořil o tom, kdo má jeho podporu na eurokomisaře, tak plusy spojil se jménem Pavla Teličky. Ovšem to není ojedinělý případ, kdy ve sporech ČSSD a ANO – a jmenování eurokomisaře má náběh k tomu stát se sporem – Zeman občas straní babišovcům,“ připomíná politolog.
Prezidentova slova o snižování platů vnímal více jako namířená na manažery různých státních podniků než na politiky, ale neočekává, že to bude nějaké klíčové téma, od něhož bychom se mohli nadít něčeho převratného. A na vyjádření k dění na Ukrajině hlavě státu moc času nezůstalo. „Při hovoru o Ukrajině se rozhodně nepřihlásil k nějaké proukrajinské politice, jak ji dělá česká vláda. Zaujal pozici jakési třetí cesty. Na obou stranách viděl kritické i pozitivní body, takže se postavil doprostřed mezi ty hlavní proudy a spíše tak působil jako někdo, kdo by to mohl spojovat,“ uzavírá své hodnocení Petr Sokol.
-
Další odborné názory v rubrice Politologové
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
