„Díval jsem se hlavně na fotbal v Kataru, ale spíše na sportovní areály, které tam vznikly, a jak bylo vše organizováno,“ komentuje politolog Zdeněk Zbořil. „Dokonce se mi zdálo, že i ČT nakonec upustila od svých pokusů, pomlouvat organizátory z nedodržování pracovních práv vykořisťovaného proletariátu a práv žen pohybovat se na veřejnosti. Tomu jednomu českému komentáři, který litoval, že se mistrovství světa koná právě v Kataru, bych jen připomněl, že zatím to bylo bez bitek ožralých fanoušků, dýmovnic a dělbuchů, a že k nim zatím dochází jen v naší nesportovně fandící Evropě,“ dodal.
Francouzský prezident Emmanuel Macron v sobotu řekl, že budování bezpečnostního uspořádání v Evropě vyžaduje vyřešit otázku záruk pro Rusko. „To znamená, že jedno z klíčových témat, které musíme vyřešit, jak prezident Putin vždy opakoval, je obava, že NATO dojde až k jeho dveřím a že budou poblíž umístěny zbraně ohrožující Rusko,“ řekl Macron dle Reuters a dodal, že to bude jedno z témat, až se Rusko vrátí k jednacímu stolu, spolu s tématem, jak ochránit spojence a členské státy. Je to zásadní prohlášení?
„Pan prezident chtěl zřejmě ukázat, že i on hraje tradičně s kartami nezávislé francouzské zahraniční politiky, jak se snažili francouzští prezidenti už doby Charlese de Gaulla. Je za tím i trochu varování malým zemím střední a východní Evropy, že v EU se nemluví jen německy, a že Francie měla a má dlouholeté vztahy k Rusku, SSSR a Ruské federaci, aby si mohla dovolit ve svém dnešním vztahu k RF trochu své specifické nezávislosti,“ uvedl Zbořil. „Jen pokud by někdo vzpomněl na britsko-francouzský podíl na dělení osmanského Turecka, nemusí se vracet až k Napoleonovi. Konečně i krymská válka v 19. století, jakkoliv byla krutá a bezohledná, skončila hned na třech evropských konferenčních stolech,“ dodal.
Fotogalerie: - Vrábelovi věrní
Některé evropské státy Macrona nešetřily
Nutno dodat, že Macron sklidil za výrok zásadní kritiku. „Nejsem si jistý, zda byla tato kritika tak zásadní, jak se o ní mluví a píše v evropských médiích. Nesmíme podléhat až příliš temperamentnímu obdivu k oficiální ukrajinské vládní rétorice. Ale je pravda, že některé malé evropské státy Emmanuela Macrona příliš nešetřily, ale nejsem si jistý, že právě francouzský prezident těmto hlasům naslouchal,“ uvedl Zbořil.
Umělec profesor Milan Knížák v rozhovoru pro Rádio Universum řekl, že z české společnosti vymírá nejen to negativní, co představovala totalita, ale i to pozitivní, a sice silní lidé nezávislí na režimu, které vypěstovala. Varuje před plíživým nebezpečím cenzury, v němž spatřuje nástup totality. Jako „zrůdnost“ odsoudil trend bourání soch.
Fotogalerie: - Podpora protestujících v Číně
„Milan Knížák stál u zrodu polistopadového režimu a nezasloužil by si, aby byl nakonec jeho obětí. ‚Bourání soch a plivání a pomníky‘ i podle Karla Kryla není příliš povznášející, ale u nás se tento zvyk uchovává od nepaměti bez ohledu na politické režimy a jejich zakladatele. Sám o tom ví soustu věcí, které nám mnohým už vypadly z paměti. Ale je pravda, že ani teokratický islámský stát nezničil monumentální Šáhjád v Teheránu, který byl symbolem slávy dynastie Pahlaví. Sice ho přejmenovali, ale nezbourali, ani nepoplivali,“ konstatuje Zbořil.
Sochu Koněva nahradila socha Vladimira Putina
Sochu maršála Koněva v pražském Bubenči symbolicky nahradila socha Vladimira Putina. Zobrazen je jako skřet u kohoutu s plynem. Což podle iniciátorů poukazuje na to, že Rusko nese vinu za energetickou krizi. Bude na místě měsíc. PL se ptaly, co na sochu dotázaní říkají. Některým socha nepřipomíná Putina, ale někoho jiného...
„Někdo už veřejně upozornil, že toto české obrazoborectví mu připomíná německé norimberské zákony. Co je ruské a z Ruska nemůže být dobré, jen špatné a musí se stát neviditelným. Máme s tím českou zkušenost, ale je pravda, že to netrvalo dlouho, a že po něm vznikla fascinující pozdní gotika, nebo i ještě pozdější baroko. Možná i tato ukázka výtvarné adolescence upozorní na to, jací jsou v městské části výtvarně cítící konšelé, kteří něco podobného pomohli instalovat už v dávné i nedávné minulosti,“ uvedl politolog.
Psali jsme:
Němci mají sice 24 miliard kubíků v zásobnících, ale podle své obvyklé spotřeby je spotřebují za dva měsíce. A co dál? „Máme počátek prosince a zbývají čtyři měsíce zimy,“ upozornil energetický expert Vladimír Štěpán. Co to znamená pro nás? „Že si vytáhnou náš plyn ze zásobníků. Vždyť je jejich. Síkela lže o tom, jak je náš. To jsem tedy zvědavý. Naše vláda hraje vyloženě poker,“ myslel si.
„Tomu vůbec nerozumím, ale selské uvažování mi radí, že se tady hraje nějaká velká hra, jejímž cílem není nic menšího nebo většího než připravit lidi o peníze a ještě za to vyžadovat potlesk. Doporučuji podívat se na film Borata Sashi Cohena Diktátor. Jeto scénicky situováno do Spojených států a zemí Západu, ale je v tom i velký kus našeho života,“ konstatuje Zbořil.
Je to zase jeden příběh jako z pohádek Tisíce a jedné noci
Německá policie při rozsáhlé razii zatkla dvacet pět lidí z extremistické skupiny Říšští občané. Podle vyšetřovatelů plánovali násilný státní převrat. Příslušníci hnutí chtěli podle německých médií po převratu sestavit novou vládu. Vládní aparát měl být zřízen jako knížectví. Skupinu údajně vedl jedenasedmdesátiletý princ Heinrich XIII., který chtěl převzít moc, učinit z Německa monarchii a usednout na trůn. ParlamentníListy.cz se ptaly, zda je možné, že podobné skupiny jsou i v České republice a uvažují o něčem takovém?
„Je to zase jeden příběh jako z pohádek Tisíce a jedné noci. Je to tak hloupé, že je to docela i možné. Pokud se tento nápad zrodil v nějaké spíše tajné než zpravodajské ústředně, pak můžeme současným důstojníkům a agentům připomenout, jak se v Německu organizovala akce Noc dlouhých nožů, požár říšského sněmu, jak byl zavražděn student Bruno Ohnesorg, jak vznikl Baader-Meinhoff komplex a jaké byly následky. Já o podobných organizacích v ČR nevím, ale domnívám se, bude-li třeba, vzniknou a budou odhaleny,“ uvedl politolog.
Některé zboží a služby nejspíše podraží kvůli zvýšení DPH. Přesuny do vyšší sazby daně navrhne v úsporném balíčku pro rok 2024 Ministerstvo financí, jak prozradil v České televizi ministr financí Zbyněk Stanjura. Záměr podporuje i Národní ekonomická rada vlády. V úvahu přichází přesun z nejnižší daňové sazby u nových uměleckých děl, řezaných květin, sauny, solária či svozu odpadu.
„Dlouho se na podobné téma přeli v otázkách Václava Moravce reprezentanti čtyř klubů parlamentních politických stran. Moderátorovi postupně přibývalo vrásek, diskutanti na sebe pokřikovali. Ten, který zastupoval tu nejmenší, byl, jak jinak, evropský Pirát. Nevím, jak to mohlo působit na diváky a posluchače, ale já jsem si z této debaty neodnesl jiné poznání, než že o vážných věcech rozhodují lidé, kteří přísahali na Ústavu ČR, že budou pracovat v zájmu národa, s národem a pro národ. Již František Palacký a Abraham Lincoln si mysleli, že tomu tak má být, tak proč to také někdy nezkusit,“ komentuje Zbořil.
„Předpokládám ale, že panem MF ČR jsou nějak vytrženy z kontextu, protože se mi zdá, že neodpovídají jeho postavení a jeho důstojnosti,“ dodal.
V prosinci podle modelu STEM vyhrálo ANO se ziskem 30 procent. Druhá by byla ODS s necelými 14 procenty, třetí je SPD. Do Sněmovny by se nedostali lidovci ani TOP 09. Svědčí to o něčem?
„Uvažovat nad procenty popularity politických stran, ať již vládních, nebo opozičních v potenciální ¼ jejich termínů, nemůže mít jiný než mírně orientační význam a záminku pro parlamentní tlachavost a hašteřivost, která by měla na této úrovni být umírněná. Neřku-li, že v některých důležitých otázkách (státní rozpočet, národní bezpečnost a zahraničí politika etc.) by měla směřovat k dosažení konsenzu nebo alespoň porozumění. Vulgární charakter současné české politiky k takovému stavu nevede, agenturám zkoumajícím veřejné mínění je to z komerčních důvodů příjemné, a tak dnešní proroctví budoucnosti politických stran není nic jiného než proroctví, případně skrytá agitace ve prospěch stejně tajemného plátce,“ uvedl politolog. „A navíc se mi zdá, že tento model nepracuje s tzv. syndromem Pavla Rychetského, který se osvědčil v minulých parlamentních volbách a není důvod nepředpokládat, že může sehrát podobnou roli i v těch příštích. Byl úspěšný jednou, tak proč to nezkusit i podruhé,“ uzavírá dnešní Rozjezd Zdeněk Zbořil.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
ešalonek
