„Díval jsem se hlavně na fotbal v Kataru, ale spíše na sportovní areály, které tam vznikly, a jak bylo vše organizováno,“ komentuje politolog Zdeněk Zbořil. „Dokonce se mi zdálo, že i ČT nakonec upustila od svých pokusů, pomlouvat organizátory z nedodržování pracovních práv vykořisťovaného proletariátu a práv žen pohybovat se na veřejnosti. Tomu jednomu českému komentáři, který litoval, že se mistrovství světa koná právě v Kataru, bych jen připomněl, že zatím to bylo bez bitek ožralých fanoušků, dýmovnic a dělbuchů, a že k nim zatím dochází jen v naší nesportovně fandící Evropě,“ dodal.

Francouzský prezident Emmanuel Macron v sobotu řekl, že budování bezpečnostního uspořádání v Evropě vyžaduje vyřešit otázku záruk pro Rusko. „To znamená, že jedno z klíčových témat, které musíme vyřešit, jak prezident Putin vždy opakoval, je obava, že NATO dojde až k jeho dveřím a že budou poblíž umístěny zbraně ohrožující Rusko,“ řekl Macron dle Reuters a dodal, že to bude jedno z témat, až se Rusko vrátí k jednacímu stolu, spolu s tématem, jak ochránit spojence a členské státy. Je to zásadní prohlášení?

„Pan prezident chtěl zřejmě ukázat, že i on hraje tradičně s kartami nezávislé francouzské zahraniční politiky, jak se snažili francouzští prezidenti už doby Charlese de Gaulla. Je za tím i trochu varování malým zemím střední a východní Evropy, že v EU se nemluví jen německy, a že Francie měla a má dlouholeté vztahy k Rusku, SSSR a Ruské federaci, aby si mohla dovolit ve svém dnešním vztahu k RF trochu své specifické nezávislosti,“ uvedl Zbořil. „Jen pokud by někdo vzpomněl na britsko-francouzský podíl na dělení osmanského Turecka, nemusí se vracet až k Napoleonovi. Konečně i krymská válka v 19. století, jakkoliv byla krutá a bezohledná, skončila hned na třech evropských konferenčních stolech,“ dodal.