Omračující kladivo na Zemana. Na to už je prý příliš pozdě

Otvírá se cesta k předčasným volbám a zřejmě i ke změnám Ústavy, které by přistřihly rozpínající se křídla prezidenta Miloše Zemana. Zabrání politické strany, aby hlava státu, ať už současná nebo budoucí, mohla obcházet Parlament při jmenování premiéra, měsíce ponechala vládu kabinetů v demisi a protahovala tak dobu mezi pokusy o sestavení vlády? Stane se český prezident pouhým kladečem věnců, jak by ho rádi viděli představitelé politických stran?

TOP 09 chce omezit pravomoci prezidenta

Ve sněmovně už vznikl první návrh, jak kvůli Miloši Zemanovi změnit Ústavu. Sepsala jej TOP 09, její autor, předseda sněmovního ústavně právního výboru Stanislav Polčák už materiál poslal i sociálním demokratům. Prezident by podle něj měl mít jasně danou lhůtu, dokdy má jmenovat nového premiéra. Ale měl by mít jen jeden pokus, druhý už by měla mít Poslanecká sněmovna. Polčák také plánuje, že by ministři mohli začít pracovat, a tedy i například odvolávat manažery státních firem, až když kabinet získá důvěru.

Vhodný čas už minul

Politologové jsou ke změnám Ústavy, které reagují na konkrétní situaci, opatrní. „Myslím, že teď na to není vhodný čas,“ řekl ParlamentnímListům.cz Rudolf Kučera. Ke změnám měli zákonodárci podle něj přistoupit, když se rozhodovalo o přímé volbě prezidenta. „Tehdy na to byla vhodná doba, aby se předešlo situacím, k jakým dochází dnes. Ale ten čas už minul, teď už je prezident zvolen, má podporu většiny společnosti, otvírat debatu o ústavních změnách a získat pro ně ústavní většinu – to si neumím představit,“ připouští politolog. Připadá mu to jako zoufalá reakce na něco, co mohli poslanci předvídat, že se bude dít, když bude mít přímo zvolený prezident větší legitimitu. Proto by teď pro otevření Ústavy nebyl. „Ani veřejnost by nechápala, že politici chtějí měnit Ústavu. K tomu nemá docházet pod tlakem aktuálních nepříjemností, všechny změny mají být dlouhodobě diskutovány, připraveny, vždyť jde o systémové opatření,“ namítá na snahy partají. Ale po sněmovních volbách by se podle Rudolfa Kučery mohlo začít o změnách vážně diskutovat. „Měla by o tom rozhodnout nová politická reprezentace,“ je přesvědčen.

Miloš Zeman napíná strunu, až praskne

S ústavními změnami je třeba nakládat opatrně i podle politologa Petra Sokola. „Nemělo by to být tak, že každý individuální případ se řeší změnou Ústavy,“ řekl ParlamentnímListům.cz. Ale na druhou stranu si myslí, že dnes, kdy „prezident využívá všechna zákoutí Ústavy k tomu, aby výhody natlačil na svoji stranu, napíná tím strunu, až děsivě praskne“. „Myslím si, že je k tomu velmi blízko,“ soudí Sokol.

Myslí si, že k omezení pravomocí hlavy státu se však nedospěje, protože je sociální demokracie nakonec nepodpoří. „Ty změny Ústavy si přálo Sobotkovo křídlo, a to je v tuto chvíli tak oslabené, že prosadit je bude pro ně velmi obtížné. Myslím, že se pro to ústavní většina nenajde,“ konstatoval. Změny, jak jsou zatím v nepříliš konkrétních návrzích připraveny, odpovídají podle něj situaci v mnoha evropských zemích, kde premiéra volí Parlament a hlava státu nemá pravomoc někoho vybírat. „U nás je Ústava na druhém pólu, je napsaná tak, že prezident může vybrat kohokoli. Je možné, že se tento extrémní případ pravomoci prezidenta skutečně omezí, protože když to vyzkoušel Miloš Zeman, budou v pokušení to zkoušet i jiní prezidenti,“ obává se Petr Sokol.

Ing. Miloš Zeman

BPP
První přímo zvolený prezident ČR

Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky

Když by Ištvan vyšetřoval rok, vládl by rok kabinet bez důvěry

Když politolog Petr Sokol slyšel vystoupení prezidenta Miloše Zemana ve sněmovně, je přesvědčen, že by se měly vymezit lhůty pro jmenování premiéra. „Pokud by se stalo, co prezident naznačil ve svém projevu, že když vrchní státní zástupce Ivo Ištvan řekne, že bude vyšetřovat ještě rok, tak že by vládla Rusnokova vláda rok bez důvěry, jak by se dal jeho výrok extrémně vykládat, tak by to mělo vést ke stanovení nějakých lhůt,“ upozornil na to, co by se mohlo stát, pokud se dolní komora Parlamentu nerozpustí. A mohla by prý být přidána do Ústavy ještě jedna věc, která už tady jednou platila, když byl premiérem Miloš Zeman. „To je ten bulharský systém, který je zakotven v bulharské Ústavě, že prezident musí nejdřív oslovit kandidáta vítězné strany, pak druhé největší strany a nakonec třetí největší strany. To je druhá možnost, jak by se ten volný výběr prezidenta při jmenování vlády dal omezit,“ poznamenal politolog.

Nechceme mít půl roku vládu bez důvěry

I sociální demokraté mluví o změnách v Ústavě, dohoda o nich byla dokonce součástí rozhodnutí předsednictva ČSSD o podpoře Rusnokovy vlády. „Je v něm snaha vymezit pravomoci prezidenta a Poslanecké sněmovny při jmenování vlády,“ vysvětlil ParlamentnímListům.cz senátor a prezidentský kandidát ČSSD Jiří Dienstbier. „Bylo by jistě velmi vhodné, aby byla upravena pravidla, kdo se pověřuje sestavením vlády po volbách, nebo v podobné situaci, jako se řeší teď, nebo v jakých lhůtách má kdo jednat, ať už prezident při jmenování premiéra, nebo jmenovaný premiér při předložení návrhu nové vlády. Aby se nemohlo stát, že budeme mít půl roku, tři čtvrtě roku nebo řadu měsíců vládu bez důvěry, aniž by se ústavní aktéři aktivně snažili o sestavení vlády s důvěrou sněmovny,“ uvedl senátor sociální demokracie.

Bude jmenován po volbách Sobotka, nebo Hašek?

Prezident Miloš Zeman ve svém projevu na podporu Rusnokovy vlády v Poslanecké sněmovně vyvolal spekulace výrokem, že po sněmovních volbách samozřejmě pověří sestavením vlády představitele vítězné strany. Neřekl přímo, že pověří šéfa vítězné strany, proto se někteří analytici domnívají, že pokud vyhrají sociální demokraté, jak se očekává, nemusí se stát příštím premiérem šéf strany Bohuslav Sobotka, ale Zemanovi bližší místopředseda Michal Hašek. Senátor Jiří Dienstbier připustil, že prezidentův výraz „není zcela jednoznačný“. „Na druhé straně bych z toho závěry nedělal, protože pokud tady bude jasně vítězná strana, nenechá si líbit, aby to nebyla ona, která jako vítěz určí, kdo bude jejím kandidátem na premiéra,“ podotkl senátor. Strana pak může na premiéra navrhnout i někoho jiného než svého předsedu. Poukázal na situaci v ODS, kdy úřadující předseda Martin Kuba sám přišel s návrhem na jiného kandidáta, respektivě kandidátku na premiéra. „Ono to není automatické, že se nutně musí stát premiérem předseda vítězné strany, ale měl by to být představitel, kterého strana sama navrhne,“ upřesnil Jiří Dienstbier.

V Ústavě nemusí být jasně napsáno, že jmenován bude předseda vítězné strany

I podle politologa Petra Sokola je nesmysl, aby Ústava předepisovala, že premiérem bude předseda vítězné strany. „Nutně to tam být nemusí, ODS také plánuje, že bude mít nějakého předsedu a na druhé straně volebního lídra, který by mohl být premiérem. Ale chápu, že to teď vyvolává otazníky vzhledem k současnému vývoji v sociální demokracii, když prezident řekne, že jmenuje představitele vítězné strany, tak si všichni představí Michala Haška,“ připustil. Ale takových míst, kde prezident nechává komentátorům i občanům široké pole pro fantazii, bylo podle něj v Zemanově projevu víc.

Prezident má mít nějakou volnost, ale ne tak velkou

Také politolog Rudolf Kučera upozorňuje, že by se v Ústavě nemělo přímo stanovit, že prezident má jmenovat předsedu vítězné strany. „Kdyby hypoteticky ve volbách zvítězila komunistická strana, všichni by se zoufale upínali na prezidenta, aby nejmenoval jejího šéfa předsedou vlády. Proto je dost důležitá věc, že tady má prezident jakousi volnost v rozhodování. Ale samozřejmě by neměl mít až takovou volnost, aby mohl jmenovat kohokoli. To, že musí jmenovat představitele nejsilnější politické strany, to by se mělo v Ústavě ponechat,“ míní politolog. Ale připouští, že Ústava dává hlavě státu příliš volnosti. „Nemá například v souvislosti s jmenováním vlády žádné lhůty. To by se asi upravit mělo,“ souhlasí. Ale upozorňuje i na další nedostatky, jako je například počet zákonodárců dolní komory Parlamentu. „Sudý počet dvě stě poslanců je také špatné číslo, které umožňuje patovou situaci,“ připomněl problematické dohadování po volbách v roce 2006, kdy pravice měla na své straně sto a levice také sto poslanců.

Sobotka ujistil, že změny Ústavy hodlá po volbách prosadit

Senátor Jiří Dienstbier se neobává, že by ČSSD ustoupila na nátlak příznivců Miloše Zemana ve straně od snahy upřesnit Ústavu. „Na předsednictvu strany zazněl jednoznačný požadavek na jednotný postup nejen s vyslovením důvěry Rusnokově vládě, ale i s případným rozpuštěním sněmovny a se změnami Ústavy. Předpokládám, že tento kompromis budou všichni dodržovat,“ věří senátor, že se ústavní změny podaří prosadit, protože i ODS a TOP 09 se k nim hlásí.

Záměr potvrdil po středečním jednání sněmovny i předseda strany Bohuslav Sobotka. Ujistil, že pokud sociální demokracie vyhraje volby, budou součástí programového prohlášení vlády.

Před volbami může dojít ke konfliktu mezi Hradem a ČSSD

Z prezidenta se hned tak nepodaří udělat kladeče věnců, je přesvědčen politolog Petr Sokol. „V sociální demokracii převážilo Haškovo křídlo a v takové situaci bude velmi těžké Ústavu změnit,“ soudí. To prý by se museli prezidentovi muži pustit do Michala Haška, tak jako se pouštějí do Bohuslava Sobotky. Ale Sokol připustil, že ke konfliktu mezi sociální demokracií a Hradem může dojít před volbami, pokud do té doby nedojde ke sloučení SPOZ a Haškovy části sociální demokracie. „Jinak je před volbami konflikt předurčený, protože se asi nebude líbit žádnému představiteli strany, aby mu v jeho revíru lovili zemanovci,“ nevylučuje budoucí rozmíšku mezi prezidentem a sociální demokracií politolog.