Spojené státy už zhruba měsíc obepínají protesty hnutí Black Lives Matter, které spustila smrt černošského občana Floyda při zatýkaní a údajném přehnaném „zakleknutí“. Není na místě říci, že na černých životech opravdu záleží a odmítnout stále existující rasismus u části lidí?
Na všech životech záleží a odmítnout rasismus je samozřejmě skvělé, ale jsou to vždycky jenom slova. To, čeho se bělošská většina v Americe dopustila na černých otrocích, se nemělo nikdy stát, ale dějiny se vracet nedají, to ví každý. Problémem je faktické řešení. Běloši sice otroctví zrušili a následně dali černochům plná občanská práva, ale rovnoprávnost bez předsudků jim dát nemohli, to nadekretovat nelze. A protože každá akce vyvolává reakci, souběžně s tím vznikl rasismus i z druhé strany. Mnozí černoši pohrdají bělošským kultem vlády zákona, tvrdé práce a nekonečné honby za ziskem. Některé rodiny nepracují už několik dlouhých generací. Spravedlnost a důstojnost pak hledají u kriminálních gangů, které je často ničí víc než bělošská většina. Budiž to mementem, že kultury, které nemají společného o moc víc než minulé křivdy, spolu žijí jen velmi obtížně. Situaci navíc dohnala do slepé uličky sebevražedná koncepce politické korektnosti, neboli kolektivního lhaní si do kapsy. Eventuální domluva je tudíž předem vyloučená.
Překvapilo vás, že smrt, i kdyby násilná a na základě neadekvátního policejního zásahu, vyvolá prakticky celosvětové protestní hnutí? Čím si to vysvětlujete?
Nevím, jestli je to hnutí celosvětové, ale celosvětové papouškování různých „trendy“ záležitostí skrze sociální sítě je jen jeden ze znaků globalizace, ať jde o Superstar nebo různé ekologické boje. V pozadí této vlny protestního hnutí, pro které jsou rasové nepokoje vítanou záminkou, je ale něco jiného: konkrétní, dobře zorganizovaná a zcela vážně míněná snaha levice o „změnu systému“. Lákadlem je soucitný socialismus kapitalistického střihu, samozřejmě s lidskou, dobrácky nevinnou tváří studentů. Pokud se podaří udržet patřičný chaos až do voleb, na převrat by to stačit mohlo.
Demonstrace tohoto hnutí se konala nedávno i v Praze. Potřebovali bychom takovou iniciativu i tady? Lze říci, že v České republice nadále bují rasismus?
Evropa nepotřebuje žádnou inspiraci zvenku, máme svůj vlastní rasismus. Německý kancléř Adolf Hitler a jeho parta se celkem nedávno zapsali do dějin jako největší rasisté všech dob. My, Češi, máme jistě své problémy, ale k našim Romům se nechováme tak strašně jako strýček Sam ke svým černochům, takže spolu ještě mluvíme. Navíc díkybohu ještě neřešíme novodobý migrační problém, vlna exotických gastarbeiterů se nám zatím vyhýbá. Jsme na tom v tomto ohledu dobře a važme si toho!
Psali jsme:
Praze se ale nevyhnul vandalismus. Levicové aktivistky posprejovaly sochu Winstona Churchilla v Praze 3 a označily ho za rasistu. Něco podobného se stalo i Churchillově soše v Londýně. Co na tohle říkáte?
Praha je už dávno kosmopolitní metropolí a naše omladina žijící v bezprecedentním blahobytu se přeci musí zapojit do celosvětové revoluce. Ještě by se řeklo, že jsme sto let za opicemi! Naše pokrokové pionýrky z dubiózního Kolektivu 115 si užívají svou chvilku slávy a poté nevyhnutelně zmizí v propadlišti ději, protože podobná gesta prostě nedávají smysl.
Vlna ničení a strhávání soch jede po Americe i Evropě. V USA v jednom městě urazili hlavu soše Kryštofa Kolumba, v jiném městě ji zcela odstranili. Belgické Antverpy dokonce odstranili sochu krále Leopolda II., protože prý symbolizuje koloniální minulost. Kde to skončí? Anebo je to správné vyrovnání se s těžkou minulostí?
Dějiny světa se běžně přepisují dle potřeby, tak k čemu nějaké sochy, které by nám otravně připomínaly, jak to bylo ve skutečnosti? A nedej bože, v něčem sloužily třeba jako symboly národní hrdosti! Žádné vyrovnání se s minulostí samozřejmě neexistuje, restituovat Ameriku Indiánům a černochům nejde. Účelové předělávání historie je snazší než tvrdá práce, zvláště když neexistuje rozumná vize do budoucna.
Fotogalerie: - Chvilky na Staromáku
Objevil se dokonce názor historičky Markéty Křížové, že leží tíha obchodu s otroky a kolonialismu i na naší zemi, neboť jsme prý coby součást západoevropského hospodářského celku z těchto kšeftů profitovali. Takže bychom se i my, Češi, měli omlouvat za obchod s otroky? Jak to vnímáte?
Historické evropské velmoci za dob kolonialismu jistě drancovaly v rámci dobyvatelských válek tuto planetu z dnešního pohledu nepřijatelným způsobem. Mnohé naše historické krásy, které se Číňanům tak líbí, byly prostě postaveny z peněz ukradených jiným. A stejně jako v Americe může být dnes tento abstraktní pocit viny zneužíván k „revoluci“, rozuměj aktuálnímu převratu. My jsme samozřejmě s otroky nikdy neobchodovali ani z tohoto obchodu netěžili. Ale i pro ty, co na otroctví vydělali, a dodnes se musí dívat do očí těm, které okradli, je to neustálé omlouvání se to nejhorší, co mohou dělat. Stejně jim to nikdo nevěří.
Ještě zpět do USA. Prezident Trump bývá často protestujícími obviňován, že za současnou situaci může, že z ní chce profitovat, že dostatečně neodsuzuje rasisty atd. Policie je kritizována, neměla by prý nosit zbraně, rabování obchodů, ničení majetku apod. Nejde o pokus udělat revoluci?
Američtí liberálové kýč socialistické revoluce beznadějně milují, protože ji nikdy nezažili! Kult jánošíkovských psanců milovaných prostým lidem je oslavován v hollywoodských filmech jako příklad obdivuhodné osobní vzpoury, ale revoluce to také není. Šerifové to nikdy neměli na Divokém západě jednoduché. Ovšem šerifové beze zbraní, to tu ještě nebylo.
Do jaké míry lze říci, že celý ten problém kolem demonstrací je pouze součástí předvolebního boje?
Pro levici je falešný revoluční boj vítanou záminkou pro předvolební kritiku vlády a mediální ofenzívu, to je jasné, ale její případné excesy mohou paradoxně posloužit i druhé straně. Tato vlna nepokojů je každopádně součástí dlouhodobé krize multikulturality a doprovázející praxe nekontrolované migrace narušující naší historickou identitu. To je samo o sobě mnohem nebezpečnější než nějaké demonstrační prostocviky.
Přežije to Donald Trump? Má podle vás šanci v listopadu obhájit svůj mandát a zůstat prezidentem USA? A poznali bychom vůbec rozdíl, kdyby se šéfem Bilého domu stal Biden?
Otázka za milion dolarů. Pokud se nějakým způsobem podaří uvěřitelně resuscitovat ekonomiku, šanci má, navíc prezident zákona a pořádku zatím vždycky zafungoval. Ale situace na frontě se mění každým okamžikem, stejně jako demografické složení Ameriky. Ale jestli to Trump nedá, pak si nezaslouží sednout k jednacímu stolu s vládci stabilních velmocí, doživotními prezidenty z Pekingu a Moskvy. Čeká se jen na něj. Na Bidena a jeho socialistickou internacionálu nečeká nikdo. Chaos a nesrozumitelné jednání levicových rádobyrevolucionářů nefunguje. To znamená, že pokud Donald na podzim nevyhraje a nezíská potřebný konzervativní mandát, Ameriku čekají smutné vyhlídky na postupný sestup z první ligy. Díky vnitřnímu rozvratu a nejednotě se pak může stát, že tu pomyslnou třetí světovou válku si nakonec sama prohraje.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka
