Spojené státy už zhruba měsíc obepínají protesty hnutí Black Lives Matter, které spustila smrt černošského občana Floyda při zatýkaní a údajném přehnaném „zakleknutí“. Není na místě říci, že na černých životech opravdu záleží a odmítnout stále existující rasismus u části lidí?

Na všech životech záleží a odmítnout rasismus je samozřejmě skvělé, ale jsou to vždycky jenom slova. To, čeho se bělošská většina v Americe dopustila na černých otrocích, se nemělo nikdy stát, ale dějiny se vracet nedají, to ví každý. Problémem je faktické řešení. Běloši sice otroctví zrušili a následně dali černochům plná občanská práva, ale rovnoprávnost bez předsudků jim dát nemohli, to nadekretovat nelze. A protože každá akce vyvolává reakci, souběžně s tím vznikl rasismus i z druhé strany. Mnozí černoši pohrdají bělošským kultem vlády zákona, tvrdé práce a nekonečné honby za ziskem. Některé rodiny nepracují už několik dlouhých generací. Spravedlnost a důstojnost pak hledají u kriminálních gangů, které je často ničí víc než bělošská většina. Budiž to mementem, že kultury, které nemají společného o moc víc než minulé křivdy, spolu žijí jen velmi obtížně. Situaci navíc dohnala do slepé uličky sebevražedná koncepce politické korektnosti, neboli kolektivního lhaní si do kapsy. Eventuální domluva je tudíž předem vyloučená. 

Překvapilo vás, že smrt, i kdyby násilná a na základě neadekvátního policejního zásahu, vyvolá prakticky celosvětové protestní hnutí? Čím si to vysvětlujete?