Zpravodajské servery s odvoláním na tři zdroje z Washingtonu i Evropy přišly s informací, že by invaze Ruska na Ukrajinu mohla začít ještě před koncem olympiády, zazněl i termín středa. Pane profesore, o čem to svědčí a jak tyto zprávy čtete vy?

Zkušenosti s letní olympiádou v Pekingu, během které zaútočila gruzínská vojska na Jižní Osetii, ale také vzpomínka na období zimní olympiády v Soči, během které probíhaly manifestace v Kyjevě, naznačují, že období olympiády je nesmírně citlivé – podněcuje některé extremisty. Nedá se vyloučit nějaká velká provokace ze strany ukrajinských nacionalistů směrem ke dvěma povstaleckým republikám či Krymu. V takovém případě je zásah ruských vojsk pravděpodobný. Stejně tak se nedá vyloučit provokace obdobné těm, které připravovaly takzvané „bílé přilby“ známé ze Sýrie. V zásadě ale platí, že válka velkého rozsahu kvůli Ukrajině, která by do konfliktu zatáhla mocnosti, je vysoce nepravděpodobná.

V celé této krizi jsou důležité dva momenty. Tím prvním je oznámení amerického ministra zahraničí, po kterém přirozeně následovalo obdobné prohlášení generálního tajemníka NATO, že USA, tedy ani Severoatlantická aliance, v případě ruského útoku na Ukrajinu do bojů nezasáhnou. Druhým momentem je prohlášení francouzského prezidenta, že je nutné plnit Minské dohody. Tyto dva zlomy zchladily některé horké hlavy strany války v Evropě, a to včetně některých politiků a veřejnoprávních novinářů v Praze. Ze Spojených států ovšem nadále zní zaručené zprávy, že útok ruských vojáků na Ukrajinu začne v úterý či ve středu nebo za týden…