Politolog Jan Kubáček označil Zemanův výrok za přepjatý, nicméně potvrdil, že Zeman se chová ústavně konformně a že po přímé volbě prezidenta se tvoří ústavní zvyklosti nové. Vyjádření Kalouska a Schwarzenberga označil za nevkusná.
Zeman ve čtvrtek pro deník Právo prohlásil, že „pojem ústavní zvyklosti je idiotský“. Prý má právo zvyklosti měnit, a tak může proti tradici jmenovat vládu, která nemá domluvenou podporu v Poslanecké sněmovně.
Gottwald a Hitler
Kalousek v této souvislosti vzpomněl na převrat v únoru 1948 a na slova Klementa Gottwalda. „Z toho Zemanova výroku jde mráz po zádech. Nejde totiž nevzpomenout na slavný Gottwaldův výrok, že napustí do starých měchů nové víno. Také Gottwald použil k převratu demokratickou ústavu, pouze ji vykládal jinak,“ řekl Právu Kalousek. Pokud se bude opovrhovat ústavními zvyklostmi, je to podle Kalouska cesta k autokratickému státu a oslabování právního demokratického státu.
„Když ČSSD podpoří Rusnoka, bude to strašně podobné, jako když v roce 1933 se tehdejší buržoazní strany více bály vlády sociální demokracie než Adolfka. Tak teď z obavy, že by tam byla vláda Miroslavy Němcové, podpoří radši Zemanovu vládu,“ řekl zase Karel Schwarzenberg serveru Novinky.cz.
Souboj alfa-samců
Podle politologa Jana Kubáčka bylo nevhodné, že prezident Zeman řekl, že „pojem ústavní zvyklosti je idiotský“. „Ukazuje se, že politická situace je vážná. Dochází k přeměřování sil mezi jednotlivými složkami politické moci, mezi sněmovnou a Hradem, ale především mezi těmi „machy“ (mači) či alfa-samci politiky, kteří zůstali již jenom dva, tedy mezi Milošem Zemanem a Miroslavem Kalouskem. Bohužel se používají nepřiměřené výrazy či velmi nevkusná historická přirovnání. Bohužel tato ostrá slova znehodnocují to nejpodstatnější, co tu je a co je kontinuální a stabilní, tedy funkční Ústavu České republiky,“ řekl ParlamentnímListům.cz Kubáček.
Kubáček míní, že používání ostrých výrazů a nepatřičných historických paralel destabilizují systém ústavní demokracie a přibližují nás právě k uváděným historickým paralelám.
Ing. Miloš Zeman
Kalousek se Schwarzenbergem používají rétoriku občanské války
„Mluvit o Adolfu Hitlerovi a Klementu Gottwaldovi v okamžiku, kdy se u nás dodržuje ústava a fungují ústavní instituce a procesy, je naprosto nepatřičné a je to neúcta k obětem nacismu a komunismu a ti, kteří si toto berou do úst, vulgarizují situaci a nevědomky přiznávají, že uvažují stejným prizmatem, jako byl rok 1933 a 1948. Toto neodpovídá konzervatismu, ke kterému se TOP 09 hlásí, neodpovídá to pojetí politiky jako střetu idejí, ale toto je rétorika polarizace společnosti na skupiny přítel-nepřítel. Toto je rétorika občanské války. Ta hranice nevkusu se velmi posunula a je to velmi nebezpečné. Pan Kalousek se vytahováním února 1948 patrně inspiroval u Jiřího Paroubka, který tento příměr použil po volbách 2006,“ varuje politolog.
Podle Kubáčka Ústava ČR hovoří jednoznačně ve prospěch prezidenta Zemana a on i premiér Jiří Rusnok se pohybují v jejím rámci.
Zeman ctí ústavu
„Ústava říká, že výsostným právem prezidenta republiky je jmenovat premiéra dle svého uvážení při jeho prvních dvou pokusech. Je to prezidentovo právo, ale i odpovědnost a riziko. Vsadil na Jiřího Rusnoka, který je bezesporu kompetentní a má hlubokou odbornost, ale má složitou politickou situaci. To si prezident uvědomuje a je připraven nejen ho obhajovat na půdě Poslanecké sněmovny, což je zajímavý politický novotvar, v minulosti jsme nebyli svědky toho, aby prezident ve sněmovně argumentoval pro podporu premiéra a jeho vlády. Další novinkou, kterou bude zajímavé sledovat, budou jejich společné návštěvy jednotlivých poslaneckých klubů. A zajímavé bude, zda budou oslovovat i nezařazené poslance,“ uvedl Kubáček.
Politolog uvedl, že sám nepatří k těm, kteří by zpochybňovali nepsaná pravidla, ale poukázal na problematičnost jejich ustanovování a dodržování. Tato nepsaná pravidla také platí za určitých podmínek a mohou se měnit a vyvíjet.
„Ústavní zvyklosti jsou důležité, ale vytvářejí se v řádu desítek let. Přiznám se, že argumenty o ústavních zvyklostech bych vnímal seriózně z úst některých skromných a příkladných politiků, ale odmítám je z úst Miroslava Kalouska a Karla Schwarzenberga či představitelů ODS, kteří se již v minulosti dopustili řady porušení dosavadních zvyklostí. Jde například o rozbíjení politických klubů, získávání přeběhlíků, opoziční smlouva. Prostě i v minulosti se děly různé experimenty a tito pánové proti tomu nic nenamítali. Čili jejich vyjádření beru za účelová,“ říká Kubáček.
Kalouskova Národní fronta s ČSSD a KSČM
Pokud jsme u historických reminiscencí, Kubáček Kalouskovi připomněl jinou záležitost: „Když pan Kalousek hovoří o únoru 1948 a Klementu Gottwaldovi, tak připomeňme, že Kalousek chtěl vytvořit vládu ČSSD a lidovců s tichou podporou komunistů. Což je nakonec podobný formát, jako byla předlistopadová Národní fronta, v níž byla KSČ sloučená se sociální demokracií, lidovci a národní socialisté. Ostatně Jiří Paroubek, se kterým se na tom domlouval, byl a opět je národním socialistou. Čili pan Kalousek tady argumentuje únorem 1948, přitom on sám sestavoval Národní frontu jako vyšitou.“
Podle Kubáčka navíc není zpochybněna ústavní svrchovanost Poslanecké sněmovny, neboť ta může vládě vyslovit nedůvěru a prezident se pak musí zachovat dle svých ústavních pravomocí. Podle Kubáčka je spíše v krizi samotná sněmovna: „Poslanecké kluby spolu nemluví a absolutně si nevěří a ukazuje se, že ty sváry dnes už nejsou jenom mezi kluby, ale existují uvnitř nich mezi jednotlivými poslanci.“
Psali jsme:
Zvyklosti vznikají z praxe a situace. Ta se změnila
Kubáček připomíná, že ústavní zvyklosti vznikají, ale i zanikají na základě nějaké politické skutečnosti. Když byl prezident volen sněmovnou a Senátem, tak od nich odvozoval svůj mandát a musel brát na ně větší ohled. Navíc si je nesměl nahněvat, pokud chtěl být zvolen i v druhém období. Nyní má přímý mandát od občanů, nikoli od Parlamentu, a tím se mu rozvázaly ruce. Dosavadní ústavní zvyklost už tedy neplatí a platit nemůže, protože ta vznikala z konkrétní situace, kdy prezident Parlament pro své zvolení nezbytně potřeboval.
„Také si vzpomeňme, že Václav Klaus i Václavem Havel byli ve svém druhém funkčním období, když už se nemuseli ohlížet na to, zda je Parlament zvolí, daleko asertivnější a razantnější. U prezidenta Zemana toto vidíme v zesílenější podobě, protože on ani k poslancům nemusí pociťovat vděčnost a závazek za to, že ho zvolili. Zvolili ho občané a těm skládá účty. Nikoli poslancům a senátorům,“ řekl redakci Kubáček.
T. G. Masaryk se choval autoritativně
Podobně jako Schwarzenberg a Kalousek Zemana kritizovala i předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová, podle níž hlava státu bourá desítky let existující ústavní zvyklosti navazující na První republiku. Kubáček připomněl, že naopak během První republiky prezident Tomáš G. Masaryk silně využíval svých pravomocí, měl v oblibě úřednické vlády a prosazoval si do vlád sobě loajální ministry, kdy například jemu blízký Edvard Beneš byl ministrem zahraničí prakticky ve všech vládách.
„Sám prezident T. G. Masaryk se nechával slýchávat, že prosazuje jakýsi demokratický autokratismus a určitou řízenou, osvícenou demokracii ve prospěch budoucích poměrů. Miroslavě Němcové bych v tomto ohledu doporučil, jelikož je to kultivovaná a vzdělaná dáma, aby si mnohem detailněji prošla politické dějiny První republiky. Řadu věcí bychom určitě nechtěli opakovat. Existoval politický bič a vynucování loajality v podobě vázaných kandidátek, kdy museli poslanci dodržovat to, co se dohodlo na Pětce, tedy na setkání pěti představitelů hlavních politických stran a kdy prezident zasahoval přímo do sestavování vlády a prosadil prakticky permanentní obsazení křesla ministra zahraničí Edvardem Benešem,“ připomíná Kubáček.
„Jsou to jen takové kouřové clony, aby se zapomnělo na kauzu Nagyová, Tluchoře, Fuksu a Šnajdra a na toxické vztahy uvnitř vládní koalice,“ dodal Kubáček.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík
