Zabití íránského generála Sulejmáního v Iráku ze strany Američanů vyvolalo v regionu bouři. Irácký parlament žádá odchod cizích vojsk, Íránci hrozí krvavou odvetou. Čeká nás další dlouhodobý střet? Co všechno to může vyvolat?
Spíše se blíží nějaké rozuzlení, ale nemusí to být nic „pompézního“. Z americké strany to je jen takové hulákání lidí opilých mocí, kteří jsou sice pekelně ozbrojení, ale jsou bez zkušeností, bez kultury, bez historie, bez způsobů, bez intelektu, bez vize – a tudíž také bez budoucnosti.
Sáhnou-li eurasijské kultury do hloubi své civilizační moudrosti, nenechají se vyprovokovat nějakými chuligány a důstojně vyčkají. Myslím, že to už nemůže trvat dlouho, dvě tři generace. Tento stav je totiž pro Írán a jeho spoluhráče výjimečně příznivý: Spojené státy se předvedly v celé své brutalitě tak barbarsky, že nastala situace, kdy mnohé dosud skryté animozity vůči chování Spojených států začínají být politiky nejrůznějších zemí zřetelně vyslovovány.
Násilnou akcí by to Írán mohl jen pokazit. Jde jen o to, zda budou mít Íránci dostatek trpělivosti, protože budou zřejmě následovat další provokace. Vydrží-li to, může se svět začít zase pomalu přibližovat civilizovaným způsobům.
Objevují se teorie, že Trump tuto operaci nařídil už s cílem, že by chtěl vojáky stáhnout a tato akce mu to umožní, aniž bude kritizován tamními „jestřáby“. Do jaké míry mohou mít tyto spekulace odraz v realitě?
No, jestli si myslel, že v mezinárodní politice platí podobné mechanismy, jako když handluje s cementem, tak je mimo mísu. Možná mu to někdo nakukal, ale není mi jasné, jak by rozdmýchání napětí v oblasti mohlo vést takto nadutou administrativu ke stažení vojsk.
Lze říct, že Donaldu Trumpovi na Iráku nijak výrazně nezáleží a touto výraznou akcí chtěl pověstné americké „jestřáby“ uspokojit, zavřít jim pusu s tím, že zabít jednoho důležitého generála je snazší a stejně efektivní jako rozsáhlý útok?
Já si myslím, že motivem je jeho předvolební nejistota a třeštění. Myslí si, že když Obamovi volebně pomohla likvidace Usámy bin Ládina, že jemu toto pomůže podobně. Pointa celé této teroristické akce je namířena směrem k americkým voličům. Svět je pro něj jen materiál, z něhož se staví další Trumpova věž. O té babylónské zřejmě nikdy neslyšel, a jestli slyšel, nic nepochopil. Možná si myslí, že v Americe by se to stát nemohlo, a tak to zkouší.
Mohou být spokojeni Rusové, že se teď Trump „vyřádil“ na Blízkém východě a nechá být Ukrajinu a Rusko?
Rusové nemohou být spokojeni, protože v komentářích dominuje slovo „nepředvídatelný“, když se referuje o Trumpovi. Takže když bude mít pocit, že by mu to mohlo pomoci, klidně se pěšky vydá dobýt Krym. Nebo dá přeříznout Nord Stream 2. Když mu ale nepřelétne přes mozek nějaká můra, nechá Ukrajinu být, protože tamní stav je už dostatečným trestem pro všechny. A velkou zátěží. Rusko se o Ukrajinu bude muset trochu postarat, protože mít rozpadlý stát jako velevýznamného souseda, to by bylo strašně riskantní. Jaderný věk sem, jaderný věk tam, Ukrajina hraje stále pro Rusko z vojenského hlediska zásadní geopolitickou úlohu (krásně o tom napsala přímo učebnici Veronika Salminen: „Máme se bát Ruska?“ – velmi doporučuji!).
Fotogalerie: - Imám u soudu
Co se po Trumpově operaci se Sulejmáním reálně změní ve vztahu USA s Ruskem, Saúdskou Arábií a dalšími hráči?
Mám za to, že nastane období skryté, nebo dokonce i zjevné rezervovanosti vůči Spojeným státům. Může nastat doba, že po tomto skandálním anticivilizačním kiksu přestane být „Amerika“ v módě. Všem začne docházet, že tu nejsou žádná pravidla a že ani není jisté, zda z pohledu Spojených států dotyčné země jsou stále na té přátelské straně. Zda náhodou nejsou už zaměřeny mezi těmi odvetnými cíli. Američané zeměpis nikdy moc neuměli, což situaci komplikuje ještě víc. Takže otázka, zda vzdáleným krajům někdy rozuměli, je už v podstatě zbytečná. Myslím, že sledujeme hroucení impéria v přímém přenosu.
Mimochodem, co vůbec na zabití Sulejmáního a provedení akce říká mezinárodní právo? V případě anexe Krymu se mluví o porušení mezinárodního práva stále. Zabít někoho z dronu raketou u letiště v cizí zemi je v pořádku?
S tím Krymem to není docela pravda. Propagandisté to sice furt omílají dokola, ale německý profesor filozofie práva a trestního práva Reinhard Merkel na univerzitě v Hamburku soudí, že Rusko Krym neanektovalo, protože k oddělení od Ukrajiny došlo v souladu se skutečným přáním drtivé většiny obyvatel poloostrova.
Pokud jde o atentát na Sulejmáního, jsem rád, že ostrý názor o brutálním porušení mezinárodního práva vyslovil Karel Schwarzenberg. Američané to opravdu přepískli. Co udělali, je daleko za tím, co jim tolerovali i velcí patolízalové. Asi netušili, že toto je možná jeden z klíčových momentů moderních dějin. A jak moc na tom ztratili, to poznají časem, a budou to poznávat ještě dlouho.
Můžeme ještě mluvit o Iráku jako suverénní zemi? Kuvajtský list Al Rai tvrdí, že Sulejmání do Bagdádu letěl na pozvání iráckého premiéra na základě žádosti Trumpa zahájit rozhovory. Tedy šlo nejspíš o jasný scénář a past, jak Sulejmáního zlikvidovat…
Irák je od roku 2003 zločinně okupovanou zemí na základě zcela vylhaných důvodů. Americká vojska byla pozvána až dosazenou okupační vládou. Irák se stal místem soustředění teroristů s globálním zaměřením.
Zajímavé jsou prosakující zprávy o účelu Sulejmáního cesty. Také mě napadlo, že šlo o léčku. Mohlo jít ale o docela zajímavou diplomatickou agendu, která se Američanům hrubě nelíbila. Třeba že se dosud nepřátelské země v tomto exponovaném regionu rozhodly, že není důstojné se nechat neustále Američany popouzet proti sobě.
To by pak naznačovalo důvod, proč americký atentát na politického činitele, nota bene ještě v třetí zemi, byl akcí v podstatě zoufalou. Jedinou možností, jak zabránit, aby spolu lidé mluvili. Tato varianta mně přijde docela zajímavou, protože jsem si jist, že ve všech zemích tohoto regionu by našla své zastánce. A možná víc a mocnějších, než by se zprvu zdálo.
Fotogalerie: - Zúrodňování pouště Taklamakan
Někteří vojenští a zahraničněpolitičtí experti mluví o konci války v Iráku, kdy se postupně spojenci včetně našich vojáků stáhnou. Začalo to svržením Saddáma, následoval vznik ISIS složeného i z bývalých Saddámových generálů. Stála celá ta válka za to? Jaké jsou výsledky?
Každá válka stojí za to, řeknou vám exponenti vojenskoprůmyslových komplexů všech zemí, protože se vlastně vzájemně potřebují a ve válečném štvaní se podporují a mír je pro ně noční můrou. V případě Iráku je šílené to, že už při té agresi Američanů nezvýšili příslušnou kapitolu státního rozpočtu, s tím, že Iráčané si své „osvobození“ ZAPLATÍ SAMI!
Reziduum tohoto myšlení prosáklo navenek v těchto dnech, kdy se v souvislosti s možným stažením z Iráku začalo mluvit o tom, že by Irák měl Spojeným státům zaplatit ty okupační vojenské báze.
Představte si, kdyby v roce 1990 chtěli Sověti, abychom jim zaplatili, co nám tu postavili! (Jedině že bychom Iráčanům půjčili Michaela Kocába, aby jim předvedl, jak vypakovat okupanty, že by po nich zůstalo jen něco výstroje, což by se pak dalo se ziskem prodávat.)
Výsledek irácké agrese je odlišný, podle úhlu pohledu. Podíváte-li se na něj z geopolitického hlediska, jak kdysi krásně popsal George Friedman, pak si z nějaké taktické prohry nemusíte dělat hlavu, když strategie (destabilizace regionu kvůli štengrování Ruska a Číny) docela dobře funguje.
Je dobře, že Donald Trump nechal ,,oddělat" Kásima Sulejmáního?Anketa
Jaké reálné dopady z krátkodobého i dlouhodobého hlediska by měl odchod spojenců z Iráku?
Celkem nic významného by se nestalo, Írán by sofistikovaně situaci uklidnil, musel by ale nasadit veškerý um, protože je to tam destabilizované na generace. Teroristé by měli utrum, a kdyby se do toho Izraelci zbytečně nemontovali, mohli by mít časem z toho profit i oni.
Mám ale strach, co se ještě urodí v té izraelsko-americké lajně. Snad by tento výprask, který, jak doufám, dostanou celosvětově Spojené státy, zchladí i některé izraelské jestřáby, kteří by mohli pochopit, že Trump je v případě nějakého podivného hnutí mysli ochoten Izrael hrubě zneužít, nebo dokonce prodat. America First!
Je dobré si poslechnout názory izraelských vojenských a zpravodajských vysloužilců, kteří mají mnoho zkušeností, ale žádné ambice je netlačí přilnout k něčímu pozadí. V jejich názorech nacházím naději. Ostatně i u nás je velkou škodou, že politici, kteří jsou v pozicích pár týdnů i s cestou, si nezvykli poslouchat nepříjemné názory emeritních profesionálů, které by jim mohly zavčasu a naplno předestřít závažné problémy. Poslouchat jen ofukovače, to je cesta do pekel.
Evropa chtěla být na Írán hodná, před lety s ním dlouze jednala o dohodě, nic moc extra se nedělo a přišel do toho Trump s rázným řešením. Lze Trumpův postup vnímat stylem „kdo si hraje, nezlobí“? A co Evropa a její (ne)akceschopnost?
Evropa nebyla na Írán hodná, protože co je hodného na tom, zakazovat někomu vyzbrojit se stejnými zbraněmi? Kde vzaly jaderné mocnosti to právo někoho omezovat? Všichni vědí, že kdo má jadernou zbraň, je v klidu. Írán to má ale s jadernou zbraní složitější, existují silné síly uvnitř íránského duchovenstva, které vlastnění i vývoj jaderných zbraní zakazují. Evropa byla realistická a Írán na to slyšel. Jenže Washington nebyl spokojen. Proč?
Důvod je jinde. Írán „drze“ neobchoduje ropu za dolary, čímž podrývá jeho světovou dominanci, což jest v amerických očích hřích větší než rouhání, vražda a krvesmilstvo najednou. Porušili nejdůležitější přikázání, které zní: America First.
Jsme coby Evropa i ČR připravení na možné odvetné útoky ze strany Iráku a Íránu, které se nás mohou týkat také už proto, že tam působíme po boku USA? Nezačínáme být ukolébáni pocitem bezpečí, když v EU dlouho žádný útok nebyl?
No, když budeme slepě následovat Spojené státy, tak připraveni nebudeme nikdy a brzy se něco stane, na což někteří nedočkavě čekají, protože pak budou moci uzákonit takové věci, že budeme na normalizaci vzpomínat se slzami v očích.
Když budeme chytří, půjdeme na to jako Putin. On prohlásil o ruských muslimech, že to jsou jeho bojovníci proti islamistickému terorismu. Chytrému napověz.
Je to ovšem ještě jeden velký dluh, a to vůči Václavu Havlovi! On se proslavil tím, že důsledně žádal, aby režim dodržoval své vlastní zákony.
Fotogalerie: - Ohlédnutí za rokem 2019
My bychom měli vstoupit do jeho stop a disidentsky čili menšinově, protivně, ale oprávněně a důsledně a důstojně žádat, protože jsme členským státem NATO, aby byl dodržován JEDINÝ závazek členských států, jak nás učil nezapomenutelný Miroslav Polreich.
Ten závazek je v prvním článku zakládajícího dokumentu NATO, tzv. Washingtonské smlouvy, který zní:
Smluvní strany se zavazují, jak je uvedeno v Chartě OSN, urovnávat veškeré mezinárodní spory, v nichž mohou být účastny, mírovými prostředky tak, aby nebyl ohrožen mezinárodní mír, bezpečnost a spravedlnost, a zdržet se ve svých mezinárodních vztazích hrozby silou nebo použití síly jakýmkoli způsobem neslučitelným s cíli OSN.
To jsou pecky, co? Nejen řešit všechny spory mírově, ale ani nehrozit silou. A neohrožovat spravedlnost! A její hrubé porušení připustil i Schwarzenberg!
Tak co, který politik bude mít takové koule, aby navrhl vyloučit Spojené státy z NATO?
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
