Schwarzenberg chce lidem vymazat paměť až do časů Havla, tvrdí historik

21.01.2013 19:45

POLITOLOGOVÉ Přiostření před druhým kolem prezidentské kampaně se podle politologa Pavla Kopeckého dalo očekávat, ať by postoupil kdokoli. Stalo se tak ale výrazněji proto, že přeceňovaný Karel Schwarzenberg je Miloši Zemanovi daleko nebezpečnějším soupeřem, než by byl Jan Fischer. Svou roli sehrává i to, jak se za předsedu TOP 09 usilovně bijí ideoví potomci Václava Havla.

Schwarzenberg chce lidem vymazat paměť až do časů Havla, tvrdí historik
Foto: Hans Štembera
Popisek: Karel Schwarzenberg

Kampaň před druhým kolem přímé prezidentské volby už zdaleka není tak poklidnou selankou jako tehdy, když bylo ve hře ještě devět kandidátů. S výjimkou útoků na předlistopadovou minulost Jana Fischera a výpadů Jiřího Dienstbiera proti Miloši Zemanovi šlo ze strany všech uchazečů prakticky jen o neškodné politické šťouchance.

Přitom právě oficiální kandidát ČSSD Jiří Dienstbier vůbec nepůsobil jako představitel nekompromisní opozice, od něhož by se čekalo, že se vymezí proti jedinému zástupci Nečasovy vlády mezi prezidentskými kandidáty. Místopředseda sociální demokracie vůbec nepřipomínal voličům, že Karel Schwarzenberg je pevnou a významnou součástí kabinetu, jemuž věří jen něco málo přes deset procent populace.

Předseda TOP 09 je Zemanovi daleko nebezpečnějším sokem než Fischer

Zatímco v prvním kole se rivalové k sobě chovali takřka jako v rukavičkách, atmosféra před druhým kolem už pořádně zhoustla. „Předem bylo naprosto jasné, že se před druhým kolem přiostří. Ale stalo se to ještě výrazněji, jelikož tak trochu se štěstím uspěl v prvním kole Karel Schwarzenberg. Ten je – ač jde o trochu přeceněnou postavu – Zemanovi daleko nebezpečnějším soupeřem než Jan Fischer,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz politolog a historik Pavel Kopecký.

Za zlom v relativně gentlemansky vedené prezidentské kampani lze považovat čtvrteční kandidátskou debatu v České televizi, během níž Karel Schwarzenberg prohlásil, že tzv. Benešovy dekrety není třeba rušit, protože už jsou dvacet let neplatné. Navíc dodal, že nahlíženo dnešní optikou by za ně tehdejší prezident Edvard Beneš i československá vláda skončili před Mezinárodním soudem v Haagu.

Anketa

Takže tedy... Kdo má být prezidentem?

70%
hlasovalo: 149891 lidí

Spisovatel Stránský připomíná myšlenkové struktury bolševiků 50. let

Toto téma se pak stalo rozbuškou, která do kampaně pustila lavinu emocí z obou stran. Jedním z nejkurióznějších vyústění vyhrocené atmosféry se stala kauza herce Martina Dejdara. Na něho se za veřejně deklarovanou podporu Miloši Zemanovi vrhli scénárista Jiří Stránský a režisér Hynek Bočan, kteří s ním v hlavní roli natočili seriál Zdivočelá země.

Ač zřejmě zamýšleli opak, nakonec to vyznělo tak, že herce zavrhli pro jiný názor na jméno nového prezidenta, než mají oni sami. „Vůbec mne nepřekvapil spisovatel Stránský, jehož vyjadřování se k veřejným otázkám už dávno ztratilo vkus. V podstatě zas a znovu dokazuje svou bizarní nesnášenlivost, která dost připomíná myšlenkové struktury bolševiků 50. let,“ nebral si historik Pavel Kopecký servítky.

Funguje panika z pokračování Václava Klause jinými prostředky

První přímou prezidentskou volbu intenzívně prožívají ideoví potomci Václava Havla, což ještě umocnil postup Karla Schwarzenberga, kterého se v očích veřejnosti snaží vydávat za pokračovatele prvního českého prezidenta. „Hodně funguje panika z nějakého pokračování Václava Klause jinými prostředky, z jakéhosi ´Klauzemana´,“ míní Pavel Kopecký.

To, jak se zformovaly šiky tzv. pravdy a lásky a neohroženě se bijí za Karla Schwarzenberga, je nejmarkantnějším jevem období před druhým kolem prezidentské volby. „Ale nemálo působí i Schwarzenbergovo úsilí, aby byla zapomenuta jeho úzká spolupráce s Topolánkem a Kalouskem. Jakýsi výmaz paměti až do časů blízké pracovní spolupráce s Havlem …“ upozorňuje pro ParlamentníListy.cz politolog Pavel Kopecký, že předseda TOP 09 se tváří, jako by nebyl ministrem zahraničí ve vládě Mirka Topolánka a historicky nejméně populárním kabinetu Petra Nečase.

Možná i osudy referend by rozhodovali Svěrákové a Bohdalové

První přímá prezidentská volba je svým způsobem testem toho, zda v české společnosti uzrál čas k tomu, aby mohla rozhodovat o zásadních věcech v celostátních referendech. Po zkušenostech s podporou populárních osobností je namístě i obava, zda by se lidé i v referendech nerozhodovali pod jejich vlivem. „Tak o tom bych nechtěl ani spekulovat,“ dodává politolog Pavel Kopecký.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jiří Hroník

migrační pakt

Dobrý den, prý budete ve sněmovně jednat o migračním paktu. Znamená to, že jde ještě zvrátit jeho schválení nebo nějak zasáhnout do jeho znění? A můžete to udělat vy poslanci nebo to je záležitost jen Bruselu, kde podle toho, co jsem slyšela, ale pakt už prošel. Tak jak to s ním vlastně je? A ještě ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Soupis branců. Zbořil k tomu, co prošlo bez pozornosti

12:08 Soupis branců. Zbořil k tomu, co prošlo bez pozornosti

ROZJEZD ZDEŇKA ZBOŘILA „V této souvislosti mne ale také zaujalo nadšení mladých lidí v některých evr…